Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Narazil jsem na problém viz předmět. RLC automat BM509 pod 20 - 30 uH a 10 pF je asi tak minimum, co je ještě dá změřit. Ty různý PRCi testery a nebo LC doplňky k čítačům jsou na tom ještě hůř. Jak jsou na tom jiný můstky netuším, nemám přístup. A taky to bude nejspíš ranec.
Vím, že existují další metody, třeba Schmitův diagram, ale na to je potřeba vektorák. Ten je samozřejmě pro mě mimo mísu.
Nebo metody založený na rezonančním kmitočtu, to bych uměl, ale na nějaký přehledový měření dost pracný a už jen dýlka vývodů součástak může hodnoty silně zkreslit.
Nějakej tip na měření od 0,1 uH a 0,1 pF nahoru v domácích podmínkách?
Díky!

V domácích podmínkách to bude dost těžký.. Leda bys měl třeba BM 553 nebo 552 + příslušenství. To příslušenství jsem měl, ale už je prodané.

Já mám RLC metr CEM-DT9935 a měří dobře i velmi malé hodnoty. Měřící kmitočet se dá navolit až 100kHz, měří čtyřvodičově. Plus dává údaje o úhlu, ztrátě v dielektriku, činiteli jakosti, ESR (u větších kapacit) atd. Dokonce zvládá s použitelnou přesností měřit i malé odpory, asi tak od 100mΩ výš.

Můstky založené na chipsetu od Cyrusteku se prodávají za ceny kolem cca 3000,- NanoVNA (což mi dává větší smysl) v novější verzi koupíš za obdobné peníze.

Tady bych chtěl upozornit u MLCC na nutnost mít možnost při měření nastavit velikost DC přepětí. I když to se týká spíš větších kapacit. Borci se často honí po můstcích s přesností v desetinách procent, ale uniká jim drobný detail, že u soudobých MLCC je kapacita udávána při nějakém minimálním napětí, při jmenovitém napětí kondenzátoru pak mají jen zlomek udávané kapacity, třeba jen 20 nebo 30% Bohužel tohle umí jen ty hodně drahé můstky, tak nezbývá než si měřič tohohle zbastlit.

Vektorák nanoVNA jsem si taky koupil. Má to své mouchy, ale je to za pár kaček a člověku nevadí, když to nechtěně rozšlápne nebo odpálí. Prodávají se v různých frekvenčních pásech. Mám jeden do tuším 900 MHz a jeden do 3 GHz. Tuším tam byl rozdíl okolo 500 Kč v ceně.

Hlasuju též za DT9935 či podobné typy (osobně mám DER EE DE-5000).

Tady je hlavně otázka, co si od toho měření slibuješ?
Do VF zapojení je cesta ten NanoVNA.
Na nějaké orientační roztřídění součástek je cesta rezonanční metoda pomocí GDO a čítače, ale nenapadá mě důvod proč to dělat.

Na nějakou seriózní práci je super Fluke PM 6304. Ten s vhodným přípravkem měří na setiny pF i s nastavením DC předpětí a do 1MHz.

Celeron píše:Nějakej tip na měření od 0,1 uH a 0,1 pF nahoru v domácích podmínkách?

Kapacity paralelne so známou väčšou kapacitou, indkčnosti v sérii so známou väčšou indukčnosťou. Z problémiu merania malých hodnôt sa tak stane problém presného merania a ten už je ďalej riešiteľný...

Tak co radíte, vektorák nebo ten CEM můstek? Je to za podobný prachy. Ten můstek pokud opravdu umí co píšou, bych využil asi 1000 x častějc, než vektorák. A ono to měření na Schmitu taky není až tak úplně operativní.

Bude záležet co a k jakému účelu budeš chtít měřit. Můstek je určitě univerzálnější, ale pokud budeš chtít měřit například kondenzátory nízkých kapacit ve vývodovém provedení jež tu nedávno někdo sháněl, může se úplně lehce stát že na zamýšlené frekvenci to nebude kapacita ale indukčnost, takže tady bude lepší rozhodně VNA. Pokud se zabýváš vf, je ideální mít obě věci. Uvedené přístroje jsou až na drobné mouchy překvapivě použitelné a mají výborný poměr cena/výkon.

S tím souhlasím.
Moje specializace je audio, a tedy jasná volba je RLC metr. Nejzajímavější je pro mě de facto informace, jestli u svitkového kondenzátoru o několika uF do reprovýhybky při 10 kHz ještě nepřevážila parazitní induktance nad kapacitní reaktancí. Pokud k tomu nedojde ani na 100kHz, je to tutovka pro nejnáročnější nasazení.
Na třídění malých kapacit to vyhoví dobře, ale limity to holt pro vf má jasně dané.

Mám todle ve verzi jen měření do 10kHz, nestěžuju si, dobrá mašinka...
https://www.tipa.eu/cz/multimetr-uni-t-ut622c/d-264916/ todle s měřením do 100kHz a není to postavené ny cyrusteku

Moc rád bych viděl jak s tím měří:
kapacita C // 0,001 pF až 99,999 mF // 1 / 0,1 / 0,01 / 0,001 pF
odpor R // 0,0001 Ω až 99,999 MΩ // 0,0001 Ω
v reálu...

Samozřejmě měřit 0,001 pF je nesmysl, ale může se to hodit třeba k zjišťování teplotních závislostí apod. Co se týká cyrusteku, ty chipsety jsou časem ověřené, nemají žádné výrazné mouchy, máš jistotu že je to opravdu můstek a nejsou drahé. Vlastní tvorba výrobců multimetrů dopadá často dost podivně. To samozřejmě nevylučuje že mohou měřit lip, ale je to spíš výjimkou než pravidlem.

Fredis:
On je jistý rozdíl mezi rozsahem, rozlišením a přesností. Rozlišení může být na tisícinu jednotky, přesnost klidně na desetinu.
Už jen to, že se jako "zobrazení od" udává rozlišení na nejmenším rozsahu, přičemž přesnost se kombinuje jako % z měřené hodnoty PLUS třeba 20 digit. Takže tu desetinu mΩ, kterou zobrazí přístroj jako nejmenší hodnotu, měříš s přesností 2mΩ.
Nejnižší rozsah digitálního měřáku je zpravidla relevantně použitelný asi tak od desetiny výš.