Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj. 1. Chci koupit toroid na zesilovač. Uvedené střídavé v katalogu je 2x18 V nebo další 2x22 V. Kolik bude skutečné napětí naprázdno? Tohle mám na napájení LM 3886.
2. Napájím zdrojem 1x TDA 7293 s originálním IO kdysi od Krčmáře. Už si nepamatuju, ale těch 38 V ss tam asi bude. Vše OK. Při pokusu zapojit druhý TDA mám buď závadu na destičce, rozhodně jsm ale použil China TDA. Nevydržel naprázdno. Pro jistotu je u těhle z China uvedeno do 32 V ss.
3. Napadlo mne, nechat ustálit zdroj a teprve pak připnout koncáky. Nebo koupit dnes už celkem drahý original. Vydrží? Dík za rady.

Originál vydrží 2x42V, ověřeno
U china TDA bych dal trafo nejvíc 2x20VAC naprázdno, jinak to bude zkratovat.
( nemusí zkratovat hned, ale jednou zapneš a bum)
Závadu na destičce nemáš, to by nehrálo, nebo by to bylo umlčený, ale nezkratovalo.
Skutečné napětí naprázdno u toroidu 2x18 bude odhadem 2x22 podle toho jak je velkej, když je malej, tím bude naprázdno napětí větší.
Ve skutečnosti je to trochu složitější, protože záleží na tom, ve které zemi je vinutej.

Díky moc.
A kolik asi tak vydrží neoriginal LM 3886? Mám takovou destičku stereo s nima. To nebude origo, a jsou to ty plastové.

Jednoduše nastav proudové omezení na 0.1A, dej co největší hlasitost a bez reproduktoru aby bylo slyšet hrát jenom samotný LM na chladiči a přidávej napětí, 50V, 60V, 70V, 80, 90V, 95V, 100V, 105V . . zem udělej kondama s odporama, v určitým bodě se to někde zastaví = to je maximální napětí, které kdybys připojil bez proudového omezení, tak to buchne, začátek poznáš i podle zvuku, začne to chrčet, prskat a šprajcovat se.

Počkej, to chceš tvrdit že při 100mA ten integráč přepětím neodstřelíš?

V oblasti klidového proudu nebo těsně nad ní ne. Než ho odstřelíš, žačne to chrčet a prskat a musíš ubrat.
Na napájení nedávat elyt, hrozí že se to o něho švácne, stačí CBB 100n.

Je to cesta jak mít za málo peněz hodně TDA nebo LM, objednat od šesti prodejců po jednom kusu, vyzkoušet je, rozdělit na kategorie málo fake, středně fake a hodně fake a potom málo fake objednat znovu třeba 10ks. Při ceně kolem 35kč/ kus se to dá
.
Je taky dobrý při napětí třeba jenom 20V kouknout kolik nejvíc proudu tím proteče do odporu, tím se taky pozná jak moc je fake.

Snaha vydolovat z těch švábů maximum výkonu zvyšováním napětí je cesta do pekel. Jedině že by se napájely stabilizovaným zdrojem. Pak se ale nepoužívají trafa ale spínané zdroje.
Krom toho vám garantuju, že v praxi nepoznáte rozdíl mezi 45W při lidském zacházení a 65W při provozu na krev. Dělá to 1,6 dB na dosažitelné hlasitosti. Pokud se s 50W zesilovačem dostaneš na limitaci, potřebuješ zesilovač nikoli o trochu větší, ale minimálně dvojnásobného, spíš čtyřnásobného výkonu.
Kdo potřebuje výkony větší než nějakých 50W, ať sáhne misto švábů po něčem bytelnějším a s výkonovou rezervou.
A pokud má rád svoje repráky, tak nikdy takhle šponovaný zesilovač neprovozovat bez DC ochrany.

LM3886 v plastu je provedení TF s izolovaným chladičem. Neznamená to, že je nutně neoriginální. Výhoda je, že chladič může být spojený se středem zdroje a není potřeba izolační podložka.

A když už jsme u těch DC ochran. Co upřednostňuješ, relátko (umí i opožděné připojení repro) a nebo jsme našel poměrně jednoduchý obvod s triakem v zesilovači QSC který při ss na výstupu natvrdo zkratuje výstup? Tady se ovšem počítá s následným přerušením pojistky napájení.

Zcela jistě relátko se zpožděným sepnutím, protože pokud nemáš zpožďovač na aktivním MUTE a zapneš to u našponovaných IO přímo, může to při zapnutí udělat bum.

No vidíš a takový značkový profi koncák QSC relátko nemá. A když ho zapneš, v reproduktorech se neozve vůbec nic, a kmitačka se ani nepohne. Asi to mají dobře udělaný.

Jestli je to Déčko, tak tam jde lehko udělat, že při zapnutí se neozve vůbec nic a nemusí tam být na to ani zvláštní obvod.

Nene, je to analog v H.

U symetrických konstrukcí se žádný harašení při náběhu neděje. Zpozděné připojení je jen doplňková funkce plus ochrana proti průstřelu při zapnutí. Podstatná je DC ochrana a okamžitý odpad při vypnutí.

Moderní řešení ochran nemá relé, ale SSR. Je to kvalitnější než kontakty relé (o několik řádů menší přechodový odpor a zkreslení proti relé po nějaké době provozu), není problém skrz to tlačit desítky ampér, a protože se používají FETy na napětí stovek V, je to i dostatečně bezpečné. Takže to, že tam nevidíš relé, ještě neznamená, že zesilovač je bez ochrany.
Pár relé v zesilovačích už jsem měnil. Dřív nebo později začnou slyšitelně zkreslovat nebo i vynechávat. Kluci na Audiowebu třeba už de facto od použití relé upustili a do nových konstrukcí zesilovačů používají výhradně ochrany s SSR.
Třída H je v PA dobrá hlavně na subbasy (protože při širokopásmovém provozu jsou skoky napájení slyšet). Na subbasech dostává docela záhul, takže ochrany všech typů mít musí. To by se dalo vykoukat ze servisní dokumentace.

U výkonnějších déček to funguje v podstatě podobně, kromě hlavních napájení má ještě další tři napěťové hladiny a stačí při zapnutí zdroje trochu opozdit spuštění oscilátoru, nebo napětí V-drive, nebo samotného driveru kondíkem v MUTE a bum není.

Miro triaková ochrana má diakem nastavené dost vysoké napeti aby zareagovala. Male DC napeti na výstupu spolehlivě upece reprak, ale ochrana nezareaguje. Používala se třeba u Peavey CS400 a spol. Rele má problém s přechodových odpory, a odpinani vysokých DC napětí, není žádná sranda odepnout indukcni zátěž (reproduktor) při 80V na síně . Odpinani Fety malý přechodový odpor při sepnutí, musí se dobře dimenzovat fety, a ochrany tranzilem aby pohltil energii z reproduktorů při odpinani. Na Slovanetu o odpinani fety je spousta informací.