Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Má tu někdo bodovku z 900W MOTu a čínskýho řízení a délky impulzu a jeho velikosti?
A bodujete s tím někdo úspěšně baterky?
Já si bodovku ubastlil vloni, pár NiCd SC , AA a D článků s tím sbodoval ale nijak zvlášť se mi nelíbí výsledky.
Dnes jsem zkoušel LiIon 18650 a katastrofa, buď to nedrží vůbec, nebo to dělá fialový body. Prostě nastavím optimální dobu a intenzitu, dva spoje dobrý a pak buď nedrží a nebo je fialovej. A nejhorší je, že ty 18650 mají dýnka slabší než papír a při bodování se mě už dva propálily a začaly bublat. Naštestí to u LiIon nevede k zahoření, leží už několik hodin venku na betonu a nic.
Elektroniku nějak změřím, jestli dává opakovatelný hodnoty.
Ale pak tady jsou kleště z Hadexu. A ty mě přijdou dost volšový, vzdálenost hrotů je značně nestabilní.
No a taky mě vrtá hlavou, jestli jsou na bodování vůbec použitelný ty nekonečný pásky. Profíci používají spojky tvaru H a je mi jasné proč. Pokud je každý hrot na jedný noze H, tak většina proudu poteče skrz materiál pásku do dýnka, nebo čepičky článku, protože přes nohy a spojku toho H je mnohem delší dráha, tedy odpor. U těch pásků je odpor mezi hroty minimální a tak většina proudu jde od jednoho hrotu páskem do druhýho hrotu a do dýnka či čepičky článku skoro nic neteče.
Nějaké další zkušenosti?
Děkuji!

Lacne baterie su bodovane obycajnymi paskami.

Ked sa ti podarilo prepalit clanok, tak mas zjavne prilis velky prud alebo prilis dlhy impulz. Pri tych, co sa pri rovnakom nastaveni podarili, si mal mozno horsi dotyk - vacsi prechodovy odpor. Za prepokladu, ze to cinske riadenie funguje konzistentne.

Riesil som podobny problem. Skoro uplne pri bodovacke z MOTu sa mi to podarilo vyriesit tym ze
- plosku na baterke pred bodovani poriadne vycistit aby bol co najlepsi kontakt s plieskom
- velka sila na hroty je vacsinou na skodu, je potrebne najst primeranu silu.

Ale najlepsie vysledky sa mi podarili az po zmene za bodovacku ktora vyzera ako powerbanka a ma v sebe lion clanky.

To mně povídej modelářský král a nemáš bodovku ? Už jen pro legraci si koupím tu kondovou , tu s aku koupíš v china myslím za 4 kila , ta kondová asi za 16set . Doteď aku pájím stejně jako Bekr . Ta aku mi tady proto leží , ještě jsem ji ani nedobil ... Tu regulaci trafa mám v šuplíku na potom . No vidíš , mám ve vozejku trafo do šrotu z MW po opravě . Asi ho pro srandu vyndám .

BOBOBO píše:To mně povídej modelářský král a nemáš bodovku ?

Jestli to je na mě BOBO, tak zjevně neumíš číst, nebo nechápeš text.
Psal jsem, že bodovku s MOTem mám od loňska a že s ní mám trochu problémy s 18650, s NiCd SC maká dobře.

rnbw píše: Ked sa ti podarilo prepalit clanok, tak mas zjavne prilis velky prud alebo prilis dlhy impulz. Pri tych, co sa pri rovnakom nastaveni podarili, si mal mozno horsi dotyk - vacsi prechodovy odpor. Za prepokladu, ze to cinske riadenie funguje konzistentne.

Nojo, ale když se to 10 x svaří dobře a po jedenáctý propálí tak mi neříkej, že jsem měl 10 x horší dotyk a jednou dobrej a proletěl tam velkej proud. Já to spíš vidím na to řízení. Zítra ho zkusím prozkoumat. Ale je to galvanicky na síti a vzhledem k odběru tak velký oddělovací trafo nemám. Snad nude stačit měření na sekundáru MOTa.

Jinak jsem zkusil jeden pásek nastříhat na tvar H. S ním to je opravdu o něčem jiným, stačí o třetinu menší proud i čas a přivaří se to dokonale a povede se každej. Zatím jsem to zkoušel jen na šluslých NiCd, 18650 zkusím zítra venku ty propálený. Když chci pásek urvat, tak to jde jen bočníma štípačkama a pásek se skoro pokaždý v bodech protrhne. Má to jednu vadu, pásky mám jen 5 mm široký a dělat do nich ten zářez je šílená pakárna. Chtělo by to širší, 7 nebo 8 mm a nějakej stahovací přípravek aby se dalo třeba 10 ks najednou proříznout lupínkem a nebo malým diamanťákem a Dremelou.

Taky jsem používal home made bodovku z Motu se stejnými problémy (elektroniku jsem měl z ALI hroty také, snažil jsem se ušetřit protože jsem to tak často nepotřeboval. Pak jsem dostal trochu větší zakázku pořídil jsem si za pár tisíc kondenzátorovou bodovku a je po problému. Snad jediný problém, že chvíli trvá než se nabije ale pak při práci se stačí dobíjet tak že prostoje nemám.

A podělíš se, kterou a kde jsi pořídil?

Já to mám udělaný takhle. Nehaňte mě, je to zprasenina ryze účelová, vzniklá v rychlosti, odbytá a hnusná zejména uvnitř.

https://photos.app.goo.gl/C4NFx1TQbQ23mesS6

Trafo je i s časovačem v instalační krabici ABB 1SL0862A00 . MOT má sekundár ze dvou závitů CYA70. Konce lana jsou provlečené vývodkami ven a ponechané cca 300mm. Na koncích jsou z odřezků 10mm měděné šíny dva masivní mezikusy a do nich zasunuté hroty vypilované z 16mm² Cu drátu. Hroty jsou zajištěné šrouby M5. Na přívodech to původně bylo fixované šrouby M6. Jenomže se přitom tuze špatně udržela přesná vzájemná poloha. Takže jsem to naférovku zapájel měkkou pájkou a hořákem.
Na vyžužlání toho bazmeku stačila flexa, bateriovka a pilník. (Těm pidi hrotům s tenkými přívody nevěřím. Blbej kontakt, nezanedbatelně velký odpory přívodů proměnlivý s teplotou...)
Celé je to relativně pohyblivé nahoru-dolu. Mezikusy jsou k sobě slepené pěnovou oboustrankou, ta dovoluje svou pružností v malé míře vzájemný posun smykem. Stačí to jen prsty přitlačit a šlápnout na pedál. Boduje to docela slušně. Pro jistotu jsem vzal z Aliexpressu časovač se 100A triakem. (Údajně 100A. Je velkej ale vypadá jako odznak z pouti.) Byl dražší snad jen o dvacku.
Dobu jsem to nepotřeboval, tak jsem ten odpornej bastl teď zas vytáhnul na světlo Boží a vyfotil. A zrovna zkusil, že ještě funguje.

Celeron píše:A podělíš se, kterou a kde jsi pořídil?

Glitter 801H dej do vyhledávače má jí kde kdo. Je to rejže ,ale za ty prachy docela funguje.

V tomto tématu trochu OT: Jak se v tomto bloku hledá a mění vadný článek ?

Nijako. Cele sa to vyhodi.

JiriTom píše:V tomto tématu trochu OT: Jak se v tomto bloku hledá a mění vadný článek ?

Infrakamerou při nabíjecím proudu cca 2A na článek. Jenže to má dva problémy, infrakameru má málokdo a nabíječku nad 20A málokdo.

ransom píše:Já to mám udělaný takhle.

Za co se stydíš? Podle mě to máš jako účelovku naprosto v pohodě. Akorát by mě zajímaly dvě věci.
Jak se ti podařilo do MOTa dostat 2 závity CYA70? Já jsem kuchal Mota z MW, co měla na sobě napsáno 800W a do okýnka jsem dokázal narvat jen 2 závity 35-ky. A to jsem ji musel poboucháním splácnout, měla přes vrch 10,5 mm a naformovat ji do závitů už byla makačka. Zkoušel jsem 50-ku, má přes vrch 12,5 mm a i když šla provlíknout, tak nešla zatočit zpět do druhýho okýnka. 70-ka má dokonce 13,5 mm, tu už si vůbec nedovedu představit, vždyť průměr je větší než okýnko MOTa.
Všude se píše, že čistá měď není vůbec vhodná na bodovací elektrody. Opravdu to s ní funguje? Neodpalujou se hroty?
Bodovku mám v Gewis krabici. Střeva klasika, čínský 100A řízení, MOT, pomocnej zdroj pro napájení elektroniky, spínání šlapkou a nebo mikrospínačem na kleštích. Protože jsem měl kleště s zalisovaným kabelovým vývodem z měkký kartáčoviny ještě před stavbou, mám na krabici mosazný šroubovací svorky M10 na kabelový oka. Mají povolený proud 500A. Možná to trochu zvyšuje odpor sekundáru ale nikdy jsem nebodoval intenzitou vyšší než 70%, tak to snad nevadí.

edit: Tak jsem dal místo kleští odpor 4J7 a připojil alogovej paměťák HP. Chvíli mě to trvalo si vzpomenout po létech jak se ten analogovej režim nastavuje ale nakonec perfektní malůvky.
Takže displej s názvem Time není čas v milisekundách jak jsem někde četl, ale počet celých sinusovek za sebou. Na čas by se to samozřejmě dalo přepočítat. Vypadá to, že to generuje jen jednu sekvenci a né dvě za sebou co mají lepší bodovky. Pokud dám intenzitu na druhém displeji na maximum, 99 tak to opravdu pošle početsinusovek za sebou, zkoušel jsem 1 až 30, víc se jich na displej paměťáku nevešlo. A je to opakovatelný, pokaždým "svaru" počet co je na displeji.
Problém je ale ne s nastavením, ale generováním intenzity. Jde nastavit 30-99. Klasický fázový řízení. 80-99 je průběh na paměťáku při opakovaným "svaru" stále stejnej. Ale pod 80 je tak 20% průběhů jinejch a to nahodile. A je to směrem k nižším číslům čím dál horší. Rozdíl v průbězích je dost značnej, ve výsledku tedy dost zásadní problém s energetickou opakovatelností každýho bodnutí. Na desce je jeden malej procík a jeden vícenásobnej operák, kterej asi synchronizuje procesor na sinusovku sítě při průchodu nulou a od ní procík odpočítává počet sinusovek a okamžik "zapálení" triaku od průchodu nulou. Pochybuju, že je to závada, spíš chyba v návrhu FW procesoru. Asi bych to uměl předělat na ATmegu328P a napsat si k tomu svůj bytelnej FW ale otázka je, zda to má smysl a neskončím pak zase třeba na mizernejch kleštích.
Asi pořídím kondenzátorovku...

No, našel jsem na jednom fabrickým dvoře vyhozenou mikrovlnku. Tak jsem ji tam rozkopal a vysápnul trafo. Odvrtal sekundár a zkusil co nejtlustšího tam provlíknu. A vyšlo mi to na sedmdesátku. Má opravdu něco přes 13mm.

Moc jsem toho zatím nenabodoval. Dělal jsem si tu svářečku, protože jsem na ní většinu věcí měl. A abych mohl machrovat. Ďobe to dobře. Kdyby se hroty opalovaly, tak je zas opiluju.