Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Včera jsme probírali na chlastačce důležitou věc a to jak jsou udělaný ojnice a kolový klikový čepy na parní dvouválcový mašině. Jestli na obou stranách jsou na kolech stejně, nebo posunutý o 180° nebo jinak. Z toho plyne otázka, jak se mašina rozjede, pokud se před tím zastaví přesně v dolní či horní úvrati. Kupodivu, Open AI to neví.

Jednou za mnou v práci přišli s modelem parní lokomotivy vytištěným na 3D tiskárně (z kovu). Mašinka nejezdí, zasekává se. Měli ojnice posunuté o 180°, tak jsem jim je posunula o 90° a mašinka začala jezdit. Přišlo mi to tak logické. Když jedna strana je v úvrati, tj. nezabírá, tak aby druhá byla v maximu záběru.

Podle mě jsou trochu v jiným časování, takže se " doplňují" Pokud je jeden v úvratích, druhý není.

No a hlavně předstih a zapalování.

lesana87 píše:Jednou za mnou v práci přišli s modelem parní lokomotivy vytištěným na 3D tiskárně (z kovu). Mašinka nejezdí, zasekává se. Měli ojnice posunuté o 180°, tak jsem jim je posunula o 90° a mašinka začala jezdit. Přišlo mi to tak logické. Když jedna strana je v úvrati, tj. nezabírá, tak aby druhá byla v maximu záběru.

Má praudu, přecedo - lokomotivy s dvouválcovým strojem mají hlavní čepy vůči sobě posunutý o 90° - i proto mají za jízdy slyšitelně nepravidelnej zvuk šš-šš-šš s maličkou pauzou, ne jednolitý š-š-š-š-š-š-š-š. Ještě to navíc trochu komplikuje fakt, že dnešní stroje jsou na rozdíl od těch úplně prvních nejprimitivnějších dvoučinný = pára střídavě působí na obě strany pístu, ale princip přesazení ojnic o 90° je dodrženej pořád. Jedinou výjimkou byly v československý produkci tendrový lokomotivy 476.0 a 477.0/477.1 přezdívaný "Papoušek" - ty byly kvůli úspoře prostoru a váhy tříválcový s jedním vysokotlakým válcem menšího průměru uvnitř rámu mezi podélníkama. Tam bylo posunutí 120° navzájem ...


BTW posunutí ojničních čepů na klice ne o 180°, ale o 90° má i každej normální dvoutaktní dvouválec, tzn. prakticky všecky modernější "třipade" Jawy nebo třeba Trabant z dederónský produkce ... V 60.letech minulýho století se sice vyrobilo pár kousků Jaw s obsahem 360ccm "jednohup", kdy klika byla slisovaná tak, že oba písty chodily zároveň (a svíčky pálily taky stejně), důvodem byla snaha dosáhnout většího krouťáku pro soutěžní nasazení v "Šestidenní", ale byl obrovskej problém takovej motor kvůli jeho kompresi našlápnout ...

mi-ro píše:No a hlavně předstih a zapalování.

U parního stroje

Tříválce byly i Mikada a Albatrosy 498.0, 498.1.
A ještě větší potíž byla u starších mašin, které byly sdružené, tzn. jeden válec byl vysokotlaký, druhý nizkotlaký. Tam mohlo dojít k tomu, že se šoupátko vysokotlakého nacházelo ve středu komory, pak by rozjezd nebyl možný, tak se zavedlo rozjížděcí zařízení, které dostalo páru do válce mimo šoupátkovou komoru. Ale jak bylo reálně vyrobeno, to nevím.

To Ekkar:
to o papoušcích máš odkud? Papouchové jsou tříválce ale všechny válce mají stejné vrtání a stejný pracovní tlak. A tříválce byly ješte oba typy Albatrosů, všechny válce opět stejné.

to xsc:
oboje u parních lokomotiv najdeš. Zapalování-něčím musíš zapálit pod kotlem
Předstih je u parního stroje na lokomotivách dost důležitý.Součástí rozvodu je i předstihová páka. Doporučuji se podívat někde na funkci parního stroje na lokomotivě.

... A pak ještě byly parní lokomotivy turbínový.

Regulace parního stroje je ještě složitější, protože moderní stroje nechávají páru ve válci expandovat = přívod není otevřenej celou dobu pohybu pístu jedním směrem, ale přívodní kanál se šoupátkem po určitý dráze vykonaný pístem uzavře a přítok páry se tak zastaví. Pára po zbytek pracovního zdvihu přibližně adiabaticky expanduje a k práci se využívá energie z rozdílu tlaků mezi koncem plnění a začátkem výfukový fáze. Je to v podstatě jako regulace plnicího tlaku turba u spalováku ....

EKKAR píše:...posunutí ojničních čepů na klice ne o 180°, ale o 90° má i každej normální dvoutaktní dvouválec, tzn. prakticky všecky modernější "třipade" Jawy nebo třeba Trabant z dederónský produkce ...

Dojezdil jsem dva Trabanty, jeden s jednou GO motoru, druhý se dvěma. Výbrusy jsem si nechal dělat v Třebechovicích, ale to znamenalo demontovat válce i písty. Byly proti sobě 180°. Na mrtvý chod tam byl poměrně těžký setrvačník, na rozběh startér...

Dtto moje třiapůle z r. 1958 (teda krom startéru) i Traboš. Na to není ani nutno motor rozebírat, stačí se kouknout na polohu mechanických přerušovačů.

Jasně, ty jsem vynechal, i když by i to stačilo.

Díky za info. Ona tam padla docela zajímavá narážka od jednoho před 10 lety doštudovanýho ing. přes šmír, že pokud nebudou obě kliky na stejným úhlu, nebo 180°, tak se celej stroj na určitých otáčkách rozkmitá.
Já jsem zastával názor, že to musí být nějak posichrovaný, aby se ojnice nedostaly do mrtvýho úhlu, protože pak by se mašina nikdy nerozjela.
Divný, o parních mašinách se jestě před 70 lety říkalo, že je to vrchol strojírenský techniky a dnes už o tom na vysoký šmírárně není žádná výuka.

Karle, Hill má recht, letecký motor Trabant do ptáků Rogallo chodily válce střídavě proti sobě.