Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zjistil jsem, že při změně napětí vzniká na rezistoru šum, ale napěťový šum by neměl existovat, mluví se jenom o proudovém šumu.
Zjistil jsem to při napětí pravoúhlého průběhu 150VAC až 350VAC při frekvenci 200 až 1000khz.
Dal by se šum na rezistoru snížit zapojením více rezistorů do série, nebo paralelně ?

Šum odebírám z resistoru 62k protékajím proudem 150VAC pravoúhlého průběhu a poslouchám integračním zesilovačem ve smyčce zpětné vazby, aby zůstal jenom proud protékající rezistorem a šum trojúhelníku poslouchám digitálním zesilovačem s celkovým zesílením 400 přes výškový reproduktor.
Čím větší napětí, tím větší šum.

Dej sem schéma, není to úplně srozumitelné. Rezistory šumí, bez toho to nejde Metalizované méně, než uhlíkové. Šum se uplatňuje u velmi malých signálů, proti 150V pracovního napětí bych očekával, že bude šum zanedbatelný. Kombinací více rezistorů si nepomůžeš.

Schéma je v sekci zapojení z šuplíku, odpor je ve zpětné vazbě.
Čím by se dal šum snížit ? Zapojením uhlíkového rezistoru je šum větší a čím je větší rezistor, tím je větší šum ( aby to bylo relevantní, tak při stejné amplitudě trojúhelníku, který je poslouchán)
Šum by měl být proudový, ale je i napěťový.

Šum je dán průchodem proudu. A pokud na odpor připojíš napětí, tak jím teče proud a tudíž šumí. Pokud by měl existovat napěťový šum, pak pokud bys odpor přerušil, musel by pořád šumět. Ale to se nestane.

Pre napätie a prúd na odpore snáď ešte stále platí Ohmov zákon.

Mne skôr nesedí fundamentálnosť závislosti šumu od odporu.
Čo je odpor?

Sníží se šum sériovým zapojením třeba tří odporů 20k oproti jednomu 60k ?

Pokud ne, zapojím odpor až za cívku takhle, kde je nulové vysokofrekvenční napětí a nepoteče jím proud.

Pokud spojíš dva stejné odpory do série, jejich šum nestoupne dvakrát, ale pouze o odmocninu ze dvou. Takže by se nabízelo toto řešení. Vlastně se to využívá u nízkošumových zesilovačů, kde se zapojují paralelně a jejich šum se tím sníží.

Ale u odporů to takhle nefunguje. Odpor o dvojnásobné hodnotě má šum ne dvakrát větší, ale pouze zase je to odmocnina ze dvou. Takže si nepomůžeš.

Ostatní ti poradili použít metalizované odpory. Ty mají pouze tepelný šum. Uhlíkové jej mají také, ale mají navíc impulzivní šum, který je dán tím, jak krystalky uhlíku se k sobě nepravidelně připojují a odpojují. Výměnou odporů za kvalitnější si pomůžeš.

Dále si pomůžeš tím, že použiješ co nejnižší hodnoty odporů. Platí totiž, čím nižší odpor, tím nižší šum (opět s druhou odmocninou).

Prostě jsou dvě složky toho šumu. Jedna je vlastní pro každý odpor. S tou nic neuděláš a je jedno, jestli odpory zapojíš paralelně nebo sériově, výsledný šum je dán jen celkovým odporem.
A pak máš šum vzniklý kvůli materiálu. Typický je pro ty uhlíkové odpory. Ale je možné, že i napěťové rázy můžou nějaké změny v materiálu a tím i šum vyvolávat. V tom případě by ti třeba sériové zapojení pomohlo, aby jednotlivé odpory nebyly tak namáhány.

Zkus se podivat do knihy: "Polovodicove obvody s malym sumem" Napsal: V.Zalud

Šumět nemusí jen odpůrek ve zpětné vazbě. Šumět můžou i součástky v cestě audiosignálu před komparátorem. Na schématu vidím, že výstup NF je před reproduktorem přizemněn přes kondík 470n. Zpětná vazba je vlastně též NF. Což zkusit přizemnit kondíkem i vstup do toho komparátoru? Možná by to trochu pomohlo.

Kladná spätná väzba do komparátoru? To má aký význam?

Kladná vysokofrekvenční zpětná vazba je zavedena přemostěním odporu 62k kondenzátorem 47pF, aby se kompenzovalo zpoždění a doba kdy je výstup nečinný vlivem deadtime 90ns (doba kdy jsou oba výstupní tranzistory zavřené) Bez 47pF by žádná vazba nebyla a komparátor by neměl jak opravit to zpoždění.
Pro obnovu vysokofrekvenční složky kladné zpětné vazby se využívá toho, že za cívkou je zbytkové vysokofrekvenční napětí cca 1.5Vpp posunuté o 180 stupňů, ve kterém je obsaženo to zpoždění a přes 47pF se přivádí na vstup komparátoru a tím přes odpor 62k neteče čtvercový proud s amplitudou napájecího napětí jako kdyby byl zapojený před cívkou.
Blok komparátoru je vůči výstupu invertující, aby byla vysokofrekvenční vazba kladná a současně nízkofrekvenční záporná.

Samotný odpor 62k tvoří zápornou nízkofrekvenční zpětnou vazbu a zároveň udržuje šířku impulzů PWM, aby na výstupu bylo vždy 0VDC , když je napájení +-90V rozdílné v některé polaritě.

Kondenzátor 470nF spolu s cívkou na výstupu tvoří dolní propust ( filtruje vysokofrekvenční čtvercový výstup a propuští jenom nízkofrekvenční sinusový)
Vstup komparátoru je možné přizemnit kondíkem, ale omezí se tím maximální horní kmitočet dolní propusti ( ten je dán napevno cívkou a kondenzátorem 470n v dolní propusti, šířka pásma)

samponek píše:...Samotný odpor 62k tvoří zápornou nízkofrekvenční zpětnou vazbu a zároveň udržuje šířku impulzů PWM, aby na výstupu bylo vždy 0VDC , když je napájení +-90V rozdílné v některé polaritě...

To je nesmysl. Buď je to kladná nf zpětná vazba nebo prohoď ta znaménka. V tomto zapojení je nf signál na vstupu ve fázi s nf napětím na výstupu, i kdyby ses na hlavu stavěl.

samponek píše: Blok komparátoru je vůči výstupu invertující, aby byla vysokofrekvenční vazba kladná a současně nízkofrekvenční záporná.

V předchzím příspěvku to zmiňuji, pravda je, že znaménka by měla být prohozena, jinak by byl nf signál ve stejné fázi a vf signál v protifázi.

Prosím, pane profesore "Blok komparátoru je vůči výstupu invertující." je věta jednoduchá, rozvitá. Jinak je to nesmysl.
-----
A k tomu šumu jen malou poznámku - je ti známo, že v konstrukcích různých generátorů šumu se s oblibou používají Zenerovy diody, pracující v různých oblastech charakteristiky? Ty tam máš na vstupu hned dvě v sérii.
I když zdroj tvého šumu je asi jinde.