Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Vrtá mě to v hlavě jestli mám dát kondík na výstup mostu do série s trafem, aby netekl stejnosměrný proud.
On teda neteče, ale je mi jasný, že střída není nikdy na setiny procenta stejná, ani různé čipy nejsou úplně stejný a je to taky závislý na teplotě.

Něco jako 2x až 4x 10uF vysokofrekvenční polypropylen, protože tam teče 16A 55khz.
(opatření proti sycení stejnosměrného proudu jako třeba v PC zdrojích)
Někdy je, někdy není, dát, nebo nedát ?

Teoreticky tam ten kondenzátor smysl má. Magnetický tok je úměrný integrálu budícího napětí a pokud má to napětí stejnosměrnou složku, bude mít ten tok složku, která se lineárně zvětšuje. Tím se posouvá střední hodnota celého toku mimo střed hysterezní smyčky a může zkreslovat střídu na sekundáru. Ale jestli to bude vadit prakticky, o tom nemám tušení.

Bernard píše:Magnetický tok je úměrný integrálu budícího napětí a pokud má to napětí stejnosměrnou složku, bude mít ten tok složku, která se lineárně zvětšuje.

To by platilo pro supravodivou cívku. Reálná cívka má nenulový odpor, stejnosměrný proud se s časovou konstantou L/R ustálí na hodnotě U/R a ten ss magnetický tok se ustálí taky. SS posunem v úrovni jednotek % plného napětí zpravidla nemá smysl se trápit.

P.S. Definitivní odpověď na potřebu kondu ti dá porovnání naměřeného DC proudu s amplitudou AC proudu.

Ono těch 8 závitů Litzwiru o průměru 5mm a délce 1 metr skoro nulový ohmický odpor má.
(běžným multimetrm neměřitelný)
Jak v praxi, nebo čím ověřit kolik DC proudu teče, když tam mám 55khz 320V čtverec s deadtime 1650ns ?

Nějaký Ampérmetr do série moc nepřipadá v úvahu, když má o dva, možná tři řády větší vnitřní odpor, než metr toho Litzwiru.

Moc tomu nerozumím, ale nevadí když kapacita s indukčností primárního vinutí nebude v rezonanci na těch 55 kHz? Dle mého názoru se sníží proud přes vinutí a tím i výkon transformátoru, ale možná to tak není. Možná to bude vědět někdo chytřejší.

samponek píše:Jak v praxi, nebo čím ověřit kolik DC proudu teče, když tam mám 55khz 320V čtverec s deadtime 1650ns ?

Tak odpor toho vodiče si snad spočítáš a ss složku napětí vyfiltruješ, ne?

LADER: do rezonance se nesmí dostat. Když se do ní dostane, tak to všechno shoří nezávisle na zátěži na sekundáru...

Proč? No protože sériový rezonanční obvod má na rezonančním kmitočtu impedanci blížící se nule (je omezena v podstatě jen parazitními sériovými odpory L a C)...

Nevím vyfiltrovat složku, pozná se to tím, že se jádro přitahuje když je to pod proudem ?
Indukčnost 1mH +25uF = 1khz.

samponek píše:Nevím vyfiltrovat složku

Když neumíš vyfiltrovat ss složku, tak to ti holt zůstane utajena.

samponek píše:pozná se to tím, že se jádro přitahuje když je to pod proudem ?

Myslíš, že AC složkou se to nepřitahuje?

samponek píše:Ono těch 8 závitů Litzwiru o průměru 5mm a délce 1 metr skoro nulový ohmický odpor má.
(běžným multimetrm neměřitelný)
Jak v praxi, nebo čím ověřit kolik DC proudu teče, když tam mám 55khz 320V čtverec s deadtime 1650ns ?

Nějaký Ampérmetr do série moc nepřipadá v úvahu, když má o dva, možná tři řády větší vnitřní odpor, než metr toho Litzwiru.

Musel bys dát do série opravdu malej a hlavně bezindukční odpor tobě známý hodnoty a změřit na něm vošklivoškopkem úbytek napětí, z toho pak už se dá zbytek dopočítat.

Nikde na internetech se v této základní topologii kondenzátor nepřidává. Pokud tam je, je to jiný druh měniče, třeba rezonanční, nebo má jiné časování spínání.
V praxi je to prostě zbytečné. Další součástka, co se může pokazit a stojí dolar navíc. Malá chybka v symetrii střídy nehraje roli, protože v návrhu sycení trafa jsou rezervy na vyšší napájecí napětí, na zvýšenou teplotu. Magnetizační křivka se neláme v ostrém úhlu při dosažení 320V. Takže drobný posun symetrie buzení jádro zvládne.

Dej si tam proudový transformátor z PC zdroje a podívej se na magnetizační proud. Měl by to být lineární nárůst proudu. Pokud se na konci prudce zvýší nebo se prudce zvýší jen v jedné polaritě, tak máš problém s přesycením nebo ve druhém případě s nesymetrií. Ale nezkoušel jsem to. Možná bude na oscoskopu vidět jen bordel, že to nepůjde rozlišit.

Složka je utajena a přitahuje se to silně.
Zkoušel jsem na trafo zapojit sériově i paralelně kde co, všechno okamžitě, nebo během vteřiny vyhoří a přeruší se tím dodávka proudu do transformátoru.
Trafo z PC zdroje taky nejde použít, není na to stavěný, zasyčí a jde kouř ještě dřív než se pokusím cokoli změřit (1 vteřina, bum a přepálí se)
Jak se filtruje ta složka ?

Ono se tam nesmí zapojovat kdeco. Musí se při tom myslet, správně dimenzovat, správně připojit. Pak to vydrží i o mnoho déle než vteřinu.

Můžeš sem pro zajímavost dát výstavku oněch bum shořelých traf?

Nesmí se tam zapojit nic co má odpor, jinak se to roztaví.

Měřil někdo skutečně v praxi a s jakými znaky, kterých si všímat, kolik stejnosměrného proudu teče do trafa SMPS při zatížení 4 nebo 15kW a jak vyfiltrovat složku ?
Případně jakou konkrétní měřící metodu a přístroje k tomu použil při zatížení všech transformátorů současně přes fechraly na DC straně ?

JirkaZ píše:LADER: do rezonance se nesmí dostat. Když se do ní dostane, tak to všechno shoří nezávisle na zátěži na sekundáru...

Proč? No protože sériový rezonanční obvod má na rezonančním kmitočtu impedanci blížící se nule (je omezena v podstatě jen parazitními sériovými odpory L a C)...

A nebude mít spíše impedanci stejnou nebo větší než samotná L část obvodu?