Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím Vás a mám prosbu. Postavil jsem už několik zdrojů téměř stejného zapojení a vždy chodily bez problémů. Až u tohoto mám problém se zvlněním při proudovém omezení, kdy naroste až na cca 700mV takového divného patvaru cca 150Hz.
Původně jsem myslel, že je to špatně vedenou zemí, na dvou místech to na skopu ukazovalo malé zvlnění, ale po opravě je to stejné.
Nějak už mi dochází nápady. Jestli někoho ještě něco napadne, dejte mi prosím vědět.
Mám v plánu navrhnout novou desku, ale nevím, čeho se vyvarovat.
Děkuji.

Nerozkmita sa ty tl431 čo je podopreta OZ tl072?

Zase tam cpeš ty dva graetz můstky... vždyť to jde udělat jen s jednim. Už sem Ti to jednou kreslil.

jezevec píše:Postavil jsem už několik zdrojů téměř stejného zapojení a vždy chodily bez problémů. Až u tohoto mám problém se zvlněním při proudovém omezení, kdy naroste až na cca 700mV takového divného patvaru cca 150Hz...

V tom slově "téměř" bych hledal příčinu. Jedná se tedy o "vývojovou vadu".
Jistý problém spatřuji ve volbě počtu zdrojů, jejich obvodové "topologii" a volbě jejich napětí. Např. OZ proudového omezení OP1A má výstupní napětí max. +11.5V, takže dioda proudového omezení D10 funguje jako omezovač napětí na neinv. vstupu OP3A (i bez aktivace proudového omezení), které by jinak bylo max.+15V.
Pro vyloučení chybné topologie bych zkoušel nahrazovat jednotlivé větve zdroje externím nezávislým laboratorním zdrojem a sledovat důsledky.

To k čomu skladáš taký orloj?
Keby bol pri tej zložitosti aspoň štvorkvadrant.
A to vážne chceš páliť na bočniku ampérmetra 100W výkonu?

A vôbec, prečo zdroj s relatkom? Veď je to také prvoplánové riešenie narýchlo, keď nie je čas sa zamýšľať. Ale za nejké desaťročie, čo sú zdroje tejto konštrukcie na trhu, už sa niekto mohol zamyslieľ, že výkonový tranzistor je lacnejší, než relatko, že inteligentnejšie riešenie je použiť dva výkonové tranzistory, jeden napájaný z nižšieho napätia a druhý z vyššieho a k tomu už zaslúžene hentaký orloj, ktorý plynule otvorí druhý tranzistor napájaný vyšším napätím, keď už prvý tranzistor nestačí.

Jako další potenciální problém vidím v použití virtuální GND pro referenci a napěťový potenciometr. Tato virtuální zem je tvořena ze zdrojů +13V/-5V, takže roli zde může hrát i parametr SVR zúčastněných OZ ve smyčce.
Na zkoušku vyřadit.

samec píše:A to vážne chceš páliť na bočniku ampérmetra 100W výkonu?...

Zaměňuješ předimenzování za reálný výkon. Nesmíš podléhat prvnímu dojmu.

masar píše:Zaměňuješ předimenzování za reálný výkon. Nesmíš podléhat prvnímu dojmu.

Nezameňujem, rátam. Trafo dimenzované na 2x 10A, usmerňovač 25A, tranzistor Icmax 25A, potom je to seknuté poistou na 8A. Bočník 0,3Ω.

8A x 0,3Ω = 2,4V
2,4V x 8A = 19,2W

S inou poistkou, stále v rámci možnosti ostatných použitých komponentov napríklad
20A x 0,3Ω = 6V
6V x 20A = 120W

Ty tvoje "počty" jsou poněkud "cinknuté". Tady 2x10A není 20A, ale zase jen 10A. Navíc počítáš s poruchovým stavem a v podstatě ospravedlňuješ použité dimenzování.
Smyslem předimenzování (a chlazení) bočníku je udržení jeho maximální teploty v mezích, zaručujících jeho stabilní odpor a tedy i měřený/stabilizovaný proud.

A 20W strata pri meraní 8A prúdu ti príde akože v poriadku?

Stále uvažuješ poruchový stav. Maximální provozní proud zdroje je 5A. Tzn. max. ztráta na bočníku je 8.25W. (Pře)dimenzování na 100W je v pořádku.
Kdybys kritizoval příliš vysoký odpor bočníku, bylo by to něco jiného.

Díky za reakce.
K napájení, měl jsem i verzi s jedním můstkem a na vstupu LM317 na 13V bylo poměrně velké zvlnění, což se částečně projevovalo i na výstupu. Po předělání na dva můstky se to o dost zlepšilo, ale bez efektu k uvedenému problému.
Náhradní napájení pro 13V i -5V z jiného stabilizovaného zdroje jsem zkoušel.
Reference je podepřená OZ z důvodu, že ze snímacího odporu beru napětí pro měření proudu a při připojení reference přímo se proud referencí zobrazí na měření proudu. I po připojení reference napřímo se stav nemění a zrovna tak jsem osciloskopem nezjistil žádné kmitání.
Zdroj je stavěn na trvalý odběr max. 5A, bočník je předimenzován a ještě chlazen z důvodu co nejmenší změny odporu v závislosti na teplotě jak už psal masar.
Že je to orloj je jen zdání, složitě to vypadá jen proto, že je doplněn ochranami a indikací nastavení proudového omezení.
Dávám obrázek původní varianty napájení.

masar píše: Např. OZ proudového omezení OP1A má výstupní napětí max. +11.5V, takže dioda proudového omezení D10 funguje jako omezovač napětí na neinv. vstupu OP3A (i bez aktivace proudového omezení), které by jinak bylo max.+15V.

Tak tohle mě opravdu ušlo a myslím, že by to mohla být podstata problému, připojím OP1 na vyšší napájecí napětí.

Zřejmě musíš porovnávat změny oproti poslední "bezproblémové" verzi a tyto změny podrobit analýze.
Proud bočníkem (offset), způsobený referenčním zdrojem, by snad šel kompenzovat i jinak.

Jak už jsem psal, podepření reference nemá žádný vliv, zkoušel jsem i vyřadit.
Jiné řešení, pokud nechci další bočník v kladné větvi, mě nenapadá.
K měření proudu používám ručkový měřák s poloautomatickým přepínáním rozsahů. Na rozsahu 30mA je výchylka rušivá.

Ak ty nekmitá referencia v režime CC/CV (samozrejme pri zaťaží) a nekmitá samotný zdroj v režime CV pri zaťaží.

Tak potom čo mňa napadá vidím že si použil OPA2604 a ten je teda asi 10x rýchlejší než TL062.

Tým chcem naznačiť len či nie je problém medzi rýchlosťou zmeny výstupného signálu OZ a zmeny výstupného signálu za tranzistormi.