Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Stavím měřič, vycházející z konstrukce O. Kabrny (PE 07 / 2011), na kterou jsem získal nové trafo, proti původnímu návrhu částečně upravené.

Měření strmosti použiju klasické - snížením předpětí Ug1 o 1V. Pouhé přidání odporu s úbytkem 1V nestačí. Při celkovém odporu děliče kolem 10k je úbytek závislý na poloze potenciometru. Je nutná stabilizace napětí nebo proudu. Z lineárních regulátorů je běžně dostupný pouze LM317HV (do 60V). Níže uvedená schémata jsou pouze principiální, bez blokování apod.

1 - který způsob je vhodnější, případně je jiné řešení?
2 - nevadí menší zatěžovací proud 5 mA? (datasheet min. load typ. 3,5 mA, max. až 12 mA)
3 - jsou nutná další ochranná opatření (zkrat, přepětí na výstupu)?

Radši bych použil LR8 jako stabilizátor. Snese větší napětí.

LR8 vyžaduje rozdíl napětí Vin - Vout min. 12 V. Na filtračním kondenzátoru je pouze 55,5 V (5mA). Nanejvýš kolem 58 V (5 mA) při vynechání omezovacího odporu za usměrňovačem.

Nějaké ochrany určitě třeba jsou - zkraty nebo přeskoky v elektronkách
jsou celkem běžné , a to mezi libovolnými elektrodami. Naposledy jsem řešil
za provozu lampy zkrat G2 na žhavení u EBL21 . Odneslo to povícero součástek včetně další lampy , které to přepálilo žhavení.
Rozhodně omez proud , který by z G1 mohl do/ze zdroje téci , vhodným odporem a přepětí na něm tranzilem nebo 5W zenerkou . To se týká vývodu na všechny elektrody , pokud na nich ve zdroji budou nějaké polovodiče. Silně ohrožen bude také potenciometr jak přepětím, tak i nadměrnou výkonovou ztrátou v "horní" poloze jezdce při nějakém zkratu .
Chce to ale projít celkové schema, někde to lze chránit jednoduše odporem,
ve výkonových obvodech to může být složitější . Každopádně výboj kondu
třeba 50u nabitého na 250V je konec všem polovodičům , které to potrefí
a nejsou chráněny .

Nedalo by se něco vykoukat tady, respektive tady na konci ?

Achab píše: 1 - který způsob je vhodnější, případně je jiné řešení?
2 - nevadí menší zatěžovací proud 5 mA? (datasheet min. load typ. 3,5 mA, max. až 12 mA)
3 - jsou nutná další ochranná opatření (zkrat, přepětí na výstupu)?

Jsou to dvě principiálně odlišná řešení. Řešení s napěťovým zdrojem je sice složitější, ale lze u něj nastavit zatěžovací proud nezávisle na výstupním děliči, což řeší bod 2. I když jednoduchost "proudového" řešení je lákavá, rozdělení obvodu na dvě části (v druhém případě) umožňuje nezávislý návrh obou částí, což lze chápat jako další přednost.
Pokud bych se chtěl v případě proudového zdroje vyhnout mezním parametrům LM317HV, volil bych zapojení proudového zdroje s tranzistorem (lépe mosfet) a TL431.

Pro vyšší napětí, až 145V je třísvorkový stabilizátor TL783.

Zjistil jsem, že při zvýšeném napětí sítě kolem 240V je na filtračním C1 skoro 60V, takže LM317HV nevyhoví. Primár trafa je sice na 230 / 240V, ale má to význam jenom pro přizpůsobení žhavení.

Zmíněný TL783 má údajně rozdíl Vin - Vout min. 20V, ale přímo v datasheetu jsem to nenašel.

Pro daný účel by mohl vyhovět i jednoduchý sériový stabilizátor bez zpětné vazby viz schéma. Kabrnův zdroj je nakonec bez stabilizace - krátkodobé kolísání napětí vyrovná velká filtrační kapacita 4m7. Tuto bych snížil na max. 1m.

Chápal bych těch 20V input - output jako napětí, při kterém lze z IO brát největší proud (výkon). Jinak tato charakteristika začíná na zhruba třech až pěti voltech???

TL783 vyzkouším a pokud vyhoví, tak ho asi použiju. I když se domnívám, že verze s tranzistorem může být méně náchylná k poškození. MJE350 mám taky v zásobě, nemusím kupovat.

Přístroj bude v upravené skříňce od BM529, viz fotka. Elektronka se zasune do externího přípravku a propojí max. 6 vodiči do příslušných zdířek. Tím odpadne nutnost přepínání vývodů. K provedení lze mít jistě výhrady, ale pro moje potřeby to stačí (občasné odzkoušení pouze několika typů řady E). Proto je žhavení pouze 6,3V, případně lze použít externí. Původní ampérmetr měří Ia, digitální Ug1 a Ua / Ug2.