Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

V Tesláckým katalogu u KAS21/40 píšou, že to je přímá náhrada GA201-206.
Napěťově a proudově určitě, ale co kmitočtově? Aplikační brožůrky, co kdysi Tesla vydávala nemám ani na jedno a v Kubátově knize snů nic kolem kmitočtů není.
Díky!

Vtip je v tom, že Schottky diody nemají dobu zotavení v závěrném směru a tak má vliv pouze kapacita přechodu atd. Viz i třeba tady.

Takže se obvykle klasické dynamické parametry neuvádějí, ale obecně lze říct, že Schottky "chodí" vysoko, a to tím víc, čím menší je plocha přechodu (a tedy menší kapacita).

Celeron píše: GA201-206.

Ale hrotovky GA... začínaly od GA200 (hnědé označení)

A spousta lidí jich má minimálně hrst v šupleti ...
To už bych radši koukal po BAT46 nebo podobným verku.

Jak se začly vyrábět v čirém provedení fungovaly na ploché baterce i jako žárovka. Ale jejich život byl jepičí tak šly za pár sekund do německého nebe

No tak se plácneš přes kapsu a dáš tam 1N270

1N34A, fungují bez problémů.

Dobrou napovedou pri posudzovani Schottkyho diod je si pozriet, aky je maximalny prud v priepustnom smere. Detekcne diody ho mavaju < 50mA, mikrovlnne len par mA. KAS21/40 bude asi podobne na tom ako BAT42 (<200mA), a ta sa s oblubou pouziva medzi radioamatermi. Takze do oblasti KV asi v poriadku. Vyssie by som volil ine, napr. KAS31, KAS44.

To všecko souvisí s plochou přechodu - čím větší dovolenej proud, tím samozřejmě musí bejt větší plocha a tím i naroste kapacita v závěrným směru. Touhle kapacitou pak samozřejmě teče parazitní závěrnej proud - a to tím vyšší, čím je vyšší kmitočet. Takže na zjištění schopnosti pracovat jako detekční stačí i změřit kapacitu přechodu diody v závěrným směru - čím je menší, tím je dioda vhodnější pro vyšší kmitočty při vf detekci ...

Orientačně bude možná stačit ty šottky prubnout na PRCáckým testeru T4. Při měření dává kromě polarity a úbytku taky kapacitu. Takže vybrat něco s co nejmenší. Když jsem třídil skleněnky diody, tak třeba zenerky měly řádově vyšší kapacitu než KA ve stejným futrálu.

Jirko, ta T4 sice funguje (taky ji mám), ale zrovna na měření napěťově závislé kapacity PN přechodu se nehodí.

Proč? Protože měří "nějak" impulsně při nedefinovaném napětí.

Tebe navíc zajímají kapacity v řádu pF, a to už je trochu "duchařina" vždycky.

Osobně bych si vybíral podle datasheetu, KAS21 či 22 má okolo 6 pF, zahraniční signálové Schottky dokážou mít výrazně méně.

Ale pokud to nebudeš honit na mikrovlnách, není třeba to nijak dramatizovat.

EKKAR píše:A spousta lidí jich má minimálně hrst v šupleti ...
To už bych radši koukal po BAT46 nebo podobným verku.

Jo, taky mi tu nějaká ta hrst germaniových diod, ovšem obvykle značení nečitelné, a to i barevné proužky, do poměráku by se jich asi muselo dost přebrat, než by se vybral jeden pár. Ale třeba takové GA206 se běžně párovaly do poměráků i v televizích, třeba se někomu ještě válí komplet poměrový detektor i s krytem v zásobách.
Nejvíc kousků mám GAZ17, na RM píšou, že je spínací pro průmyslové využití v digitální technice, ale katalog RFT 1970 uvádí z řady GAZ právě tento typ mezi univerzálními diodami. Kapacity řeší jen u spínacích.

JirkaZ píše: Ale pokud to nebudeš honit na mikrovlnách, není třeba to nijak dramatizovat.

200-250 MHz.

Tak pokud to bude jen jako jednoduchej detektor z vf, vyhoví ti v podstatě libovolná hrotová bambusofka vytažená ze šuplíku, kdybys je potřeboval pářit, no tak bys jich musel proměřit aspoň 20-30 kousků, abys dostal co nejshodnější páreček - ale furt se to ještě se zásobama z minulýho století dá spáchat ...

Celeron píše:

JirkaZ píše: Ale pokud to nebudeš honit na mikrovlnách, není třeba to nijak dramatizovat.

200-250 MHz.

Kup si třeba BAT83S a nic nemusíš řešit. Předpokládám, že to je do nějakého detektoru a výkonová zátěž je minimální.