Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Setkal jsem se se strojem, jehož část zapojení je v příloze.

Běhové relé je jasné; pokud vypne, tak se na krátkou dobu (než motor zastaví, což je detekováno čidlem otáčení) sepne relé brzdění.

No a teď proč to sem píšu: dokázal by někdo zkušený v oblasti asynchronních motorů vysvětlit, jak brzdění funguje?

Ze schématu je jasné, že pokud je L kladnější než N, tak je motor napájen kladnými půlvlnami ze sítě přes brzdicí odpory, při L zápornějším než N se neděje nic.

No a pokud je L zápornější než N, tak případné záporné napětí na vývodu M2 motoru vůči N (jako generátoru) způsobí proud přes brzdné odpory, když je na M2 kladné napětí vůči N, tak neteče nic.

Dále je jasné, že generované napětí z motoru je podstatně nižší než síťové napětí a navíc nejsou ve fázi, nicméně při brzdění je vždy dominující síť (v kladných půlvlnách L vůči N).

V podstatě lze asi říct, že brzdění se uskutečňuje přivedením pulsujícího ss proudu do motoru. Je to v principu tohle? Normálně se využívá nepulsující proud, ale zde je pro jednoduchost pulsující a funguje to taky?

Díky za smysluplné příspěvky.

Funguje to úplně stejně jako u třífázového motoru. Pro funkci by stačily jen dvě diody, ale používá se zapouzdřený můstek, protože se jednoduše montuje. Jednopulsně usměrněné napětí se pustí do vinutí, v kotvě nakrátko se generuje proud a pohlcuje energie (mění se na teplo). Druhá dioda je rekuperační.
Odpory omezují DC proud do a z vinutí. Ty tam nemusejí být z principu funkce. Když brzdíme třeba vibrační dopravníky nebo třídiče, motory jsou dva. Při brždění se u obou propojí vývody V a W, DC napětí se přivede na U a statory obou motorů jsou v sérii - proud je omezený sériovou impedancí obou motorů a není potřeba ho víc omezovat. Spotřebovaná energie zůstane v motorech, ty se zahřívají, a nesmí se proto brzdit moc často. U jednoho jednofázového motoru je použitelné vinutí jen jedno, tak se proud omezuje přídavným rezistorem.

U pohonů s frekvenčákem je velikost DC proudu při brždění řízená
měničem, nastavuje se v % In. Se stejným omezením na četnost brzdných cyklů. Nejlepší je mít termistor v motoru pro hlídání teploty.

Jednopulsně usměrněné napětí lze v tomhle případě považovat prostě za DC napětí poloviční velikosti.

Nie tak celkom. Na brzdenie nabudeného bežiacého asynchronného motora stačí ho pripojiť na brzdné odpory a v móde generátora bude brzdiť. Lenže ak asynchronný motor nie je nabudený, tak nebude generatorovať, ani brzdiť. A to ani keď sa točí. A už vôbec nie, keď stojí. Ak sa do takého motora zavedie jednosmerný prúd, tak sa z neho stane obyčajný elektromagnet. Jednosmerný prúd určite nemôže motorom otáčať. Bude sa ho snažiť držať v jednej polohe. Takže bude brzdiť aj pri nulových otáčkach.

AJ keď sa to nezdá, jednocestne usmernené 230V v tomto prípade nie je polovica 115V, ale 94V.

samec píše:...Ak sa do takého motora (asynchronního) zavedie jednosmerný prúd, tak sa z neho stane obyčajný elektromagnet. Jednosmerný prúd určite nemôže motorom otáčať. Bude sa ho snažiť držať v jednej polohe. Takže bude brzdiť aj pri nulových otáčkach.

Nebude, pokud v rotoru nejsou feromagnetické póly (a myslím, že takových situací je dost).

Proč? No protože pokud rotor stojí, tak se v něm průchodem ss proudu statorovým vinutím neindukuje žádný proud a tedy nevzniká ani žádné magnetické pole rotoru, které by bylo v interakci s mag. polem statoru.

Jinými slovy čím pomaleji se rotor takového motoru otáčí, tím méně je průchodem ss proudu statorem brzděn - no a to celé skončí až remízou 0:0.

samec píše:AJ keď sa to nezdá, jednocestne usmernené 230V v tomto prípade nie je polovica 115V, ale 94V.

A to jsi spočítal jak? Mně vychází, že sinusových 230 V po jednocestném usměrnění dá DC o střední hodnotě 104 V a efektivní hodnotě 163 V.

Efektivní hodnota napětí je ta, jejíž druhé mocnině odpovídá tepelný účinek. Tepelný účinek jednopulsně usměrněného napětí je poloviční proti tepelnému účinku původního střídavého napětí. Takže jeho efektivní hodnota by měla být odmocnina z poloviny druhé mocniny AC napětí. Což je opravdu opravdu 163V.

Při brždění se uvažuje silový účinek, ten je úměrný střední hodnotě. No a ta je v tomto případě blízká polovině efektivní hodnoty střídavého napětí (104 vs 115V). Proto jsem si dovolil napsat onu nehoráznost. Nepsal jsem, že to je přesně polovina.

Asynchronní motor s kotvou nakrátko funguje jako brzda pouze ve dvou případech: Když je připojený na síť a jeho otáčky jsou vyšší než otáčky synchronní (přitom generuje energii do sítě) či mají opačný směr. Nebo v případě DC buzení. Bez externího buzení nikdy. Respektive takhle: Může mít nějaký zbytkový magnetismus v železe, jehož účinek je ale mizivý, pomíjivý, a proto prakticky nevyužitelný. Samotný externí odpor nic nezabrzdí.

tomasjedno píše:

samec píše:AJ keď sa to nezdá, jednocestne usmernené 230V v tomto prípade nie je polovica 115V, ale 94V.

A to jsi spočítal jak? Mně vychází, že sinusových 230 V po jednocestném usměrnění dá DC o střední hodnotě 104 V a efektivní hodnotě 163 V.

Ech, bol som natoľko presvedčený, že práve takú hodnotu som videl na rôznych elektromagnetoch a brzdách, že sa mi to nechcelo počítať. Hrozné, jak mi kovid rozhádzal hlavu.

ransom píše:Při brždění se uvažuje silový účinek, ten je úměrný střední hodnotě. No a ta je v tomto případě blízká polovině efektivní hodnoty střídavého napětí (104 vs 115V). Proto jsem si dovolil napsat onu nehoráznost. Nepsal jsem, že to je přesně polovina.

Ona to žádná nehoráznost není - střední hodnota dvoucestně usměrněných 230 V je 207 V, takže u jednocestně usměrněných je to opravdu polovina tj. 104 V.