Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Řeším zajímavou věc, poměrně výkonná usměrňovací aparatura z toroidních bezpečnostních (SELV) tráfek 24 V střídavejch, na které je po usměrnění naprázdno okolo až 100 V stejnosměrnejch. V zátěži to padá na očekávaný hodnoty, ale naprázdno je to prostě divný. To je nebezpečný dotykový napětí a nechcu to tam. Z traf leze stabilních 24 V střídavejch.

Ty usměrňovací moduly jsou nejaký asi bolšákovský výkonový diody panelovýho typu ve velkejch hliníkovejch plechách (hlavně jako chladiče), vzájemně odizolovaný kroužkama. Možná to byl kdysi fabrickej výrobek, co já vim.

Jeden z plechů je bez izolace přes vinglíky (vypadající továrně, k montáži) našitej vrutama do zad uzemněnýho rozvaděču. Takže oproti zemi (PE) mám na každé půlce poloviční napětí. Eště sou tam asi na vstupu (sem to zatím nevyndaval abych se díval detailně) dvě nebezpečností keramiky a varistor. Napadá mě pár vysvětlení:

- keramiky nebo varistor mají svody a nekde propouští napětí, ale zas, z toroidů prostě leze 24, tak odkud kam? dtto kdyby byly nastřelený diody
- je to uzemněný tak šikovně, že to nejak tvoří střed a tak dochází ke zdvojování napětí?
- ve střídavině je nejakej sajrajt ze sítě kerej nezměří multidementér ale usměrňovač to už hodí na jednu hromadu?

Pro začátek sem si řikal, že bych teda provedl elektricky izolovanou montáž (ale optimálně tepelně vodivou) k té skříni, aby se to nezemnilo, to by mohlo věc vyřešit, ale furt prostě dumám, čím to.

Namaluj schéma, co je uzemněné (záporný pól z graetzu?) a jak jsou do toho zapojené ty bezpečnostní kondíky a varistory. Je tam nějaká filtrace? Čím to napětí měříš? Bezpečnostní kondíky, pokud jsou od L i N na výstup graetzu by to nejspíš udělat mohly, i bez svodu jen svou reaktancí. Napětí by ale bylo měkké, to běžně ničemu nevadí. Změřit jej voltmetrem s velkým vstupním odporem samozřejmě lze.

Kapesní Uni-Trend UT125C. Dokud to nevyndám tak přesně netušim, nevidim mezi plechy, je to v provozu 7 dní v tejdnu, teď se dělala nejaká předělávka, ale absolutní nestíhačka řešit eště todle jinak než voměřením stavu a promyšlením co a jak. Našel sem šikovný izolační plastový podložky a silikonový gumy mám, takže by neměl byt výraznej problém to odizolovat.

Jde vo dvě věci, jednak nevim jak moc měkký to je, esli to není nebezpečný pro čelavěka, druhak teď po předělávce vyvstala potenciální potřeba regulovat napětí za usměrňovačem. Asi by to úplně fpohodě dal nejakej rejžáckej PWM regulátor tadydle do 60 A (rezerva minimálně 50 % i špičkovýho odběrz) za ani né pětikilo, ale ty sou typicky do třeba 50-60 V. I takle hodně měkký napětí 🤐 polovodiče jak prd, tam netřeba žádnej proud aby to prorazilo hradlo FETu, stačí o chlup přelézt napětí s proudama pod 1 mA a je hotovo.

Navíc pokaváď je tam nekde neco nejak (jakkoli) spojený se zemí, není to potom pořádně SELV žejo.

Zkreslující měření opravdu způsobuje velký vstupní odpor měřidla. Ale to cos naměřil je tak šíleně měkké že stačí přiložit druhý ručkový měřák a oba už ukážou správnou hodnotou.

Měl jsem teď možnost to vyzkoušet. Na první fotce je neuzemněný můstek. Druhá fotka je můstek uzemněn a měřák naměřil daleko vyšší hodnotu. Na třetí fotce je opět můstek uzemněn a přidán odpor 1MΩ a údaj je už v pořádku.

K, nandu neco vod 470k nahoru a přindám to teda na výstupy.

Behemot píše:Jak může z uzeměnýho usměrňovače lézt výrazně vyšší napětí?

Úplne jednoducho. Usmerňuješ jednak 24V zo sekundáru transformátora ale zároveň usmerňuješ aj 230V z primáru cez kapacitu medzi vinutiami.

No jo vlastně, parazitní kapacitu sem ani neuvažoval, pže zrovna u transformátorů je obvykle vedle indukčnosti zcela zanedbatelná. A přesně takovýdle překvápka pak neidální vlastnosti reálnejch komponent dělají

Plus v konstrukci lidi obvykle nejsou pitomci, aby usměrňovače uzemňovali. (Pokud chcou referenci na zem, PELV trafo, tak uzemní přímo jednu stranu vinutí.)

Věci mají zajímavej vývoj, nandal sem rezistorky 470k a napětí zpravidla spadlo na asi 22 V Tak sem na to koukal pořádně, ten usměrňovací blok je nejakej ze svářeček, a koukám, no tvl jasně, to počítá s trafem s vyvedeným středem. Takže dyž je toroid zapojenej na střed a jednu půlku, je to usměrněný jednocestně Takže ubastlím vlastní můstkovej usměrňovač asi z nejakejch starejch duálních TO-220 diod vytahanejch ze zdrojů i s kondíkem a uvidíme schválně jen tak pokusně jak ta mrcha bude lítat, než se stáhne tím PWM regulátorem výkon, de facto to teď jede na nejakým polovičním výkonu, +-

Vyštrachal sem si tu z dááávnýho nákupu 60CTQ150, dám radši eště dycky dva kusy paralelně jako každou „diodu“ můstku. Při těch 60 A by to mělo úplně v pohodě i jeden kus zvládnout proudovej náraz když se budou nabíjet kondíky (plánuju 5600 uF/50 V, asi aspoň dva, přece jenom špičkovej odběr je i teď zhruba 40 A, tak ať úplně netrpí, tohle by mělo byt asi 5,8 A zvlněnej proud na oba dva), spíš kvůli zahřívání. Sice to má hlavně špičkovej provoz, ale eště nevim, esli jako chladič nepoužiju plech tloušťky tak bajvoko 4 mm, tak kvůli odvodu tepla.

Kdyby se náhodou nejaká dioda přece jenom prostřelila, ať netrpí toroid nakrátko, jakej tak tam mám dát jistič? C 40 A by stačil? Bo radši s rezervou C 50 A?