Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj
Nevím jak to přesně nazvat
Vím že existoval zesilovač nebo ekvalizer který měl ve výbavě i mikrofon, kterým se snímal zvuk z repro, na zesíku byla indikace a podle ní se ekvalizerem donastavila frekvenční charakteristika reproduktorů.

Já bych potřeboval něco podobného, software do počítače, do repro pustím třeba šum, sejmu mikrofonem s rovnou charakteristikou a soft by měl automaticky donastavit repro co nejblíže rovné charakteristice.
je něco takového dostupného, či co mám hledat, jak se ta funkce nazývá?

Děkuji

Třeba tohle?

Ale netuším a ani nechci zkoumat, jak to přesně funguje (nejspíš to nebude zcela automatické).

Jo a bude to chtít fakt dobrý mikrofon a spoustu znalostí z akustiky.

Odjakživa jsem si vystačil s korekcí basů a výšek, i proto, že co skladba a různé její edice, to jiné namixování, ekvalizace, komprese atd. Vážně nebudu trávit život u ekvalizéru (jednu dobu jsme mu říkali ekurvizér).

Vždycky jsem měl rád zvednuté okraje pásma, především basy, na což základní čudlíky na basy a výšky stačily. Ale chápu, že třeba na vážnou hudbu, jazz apod. se to nehodí.

Edit: zde ja pár dalších možná užitečných odkazů (i ve vazbě na ten REW):

https://www.minidsp.com/products/acoust ... ent/umik-1

https://www.minidsp.com/applications/di ... rew-autoeq

Šel bych na to ušima Jestli máš nějaký SW ekvalizér na výstupu, písknul bych si sinusovým tónovým generátorem a dostavil EQ tak, abych všechny kmitočty v poslechovém místě slyšel stejně. Zahrneš do toho charakteristiku nejen beden a prostoru, ale i uší
https://www.szynalski.com/tone-generator/

Má to třeba letitá Yamaha RX-V757, kterou i proto úporně udržují při životě a přes kterou pouštím muziku i z počítače. Tím obcházím potřebu upravovat signál hned v PC.

Ja si vždy myslel, že ty korekce se tam dávají proto, aby si každý potunil zvuk podle toho jak se mu líbí a ne podle nějakých charakteristik. U tv mám nějaký "zesilovač" Onkyo kde to je taky. Mikrofon na dlouhém drátu a spustil se autotuning který něco nastavoval. Ale pak jsem si to stejně pošolíchal podle svého vkusu či nevkusu, takže mi to přišlo jako funkce celkem k ničemu.

Je to věc/fičura, která pomocí ekvalizace nastaví charakteristiku přenosu tak, aby to odpovídalo poslechovýmu vkusu někoho, kdo danou poslechovou místnost nikdy ani neviděl a často sedí a žije tisíce kilometrů daleko v prostoru a mnoho let v čase. Připomíná mi to stěžování jednoho človíčka na AV-mánii, kterej si stěžoval na "ladiče audia v autě", kterej měl na kontě desítky pochval a umístění na tunérskejch srazech v audiokategoriích - ale pro toho jednoho človíčka zvuk vyladit nedokázal. Tazatel si stěžoval, že zvuk je uvřískanej a když i jen maličko ubere vejšky, tak ty najednou zmizí všecky a zvuk je dutej jak v barelu. Šlo o octu II a pán do zvuku narovnal dost velkou částku blízko hraničící s šesticiferným údajem v českejch kulatejch - a přes několik pokusů o nový nastavení, na který musel vždycky auto přistavit dotyčnýmu do dílny vzdálený přes 300km od místa svýho bydliště a pak si pro něj za 2 dny přijet, aby úpravce měl údajně klid na práci, se nic nezměnilo. Ladění probíhalo pomocí digitálního audioprocesingu, takže všecko přes počítač a uživatel bez možnosti něco výrazně změnit. Takže následovala rada nenechat se vyhánět a naopak trvat na svý přítomnosti při procesu štelování a na úpravě ne podle slechů "pazvukaře", ale přímo podle vlastního poslechovýho dojmu majitele - a ejhle, ono to najednou bylo všecko jinak, ovečka hrála jak chrámová loď, akorád se muselo nastavovat podle majitele, ne podle napůl hluchýho "tuzéra" ...

Děkuji za příspěvky
Mě nejde o poslech jako takový,ale o to,dostat z reproduktorů co možná nejrovnější charakteristiku,to je ten problém

Na to stačí tónovej generátor, pokud možno frekvenčně lineárně pracující mikrofon s kulovou směrovou charakteristikou a nf milivoltmetr. Na generátoru si nastavíš postupně nějakou vybranou řadu kmitočtů - odstupňování je na tobě, já bych to udělal "třetinooktávově", to znamená, že každou oktávu slyšitelnýho spektra by reprezentovaly 3 diskrétní kmitočty - a postupně bych proměřil s pořád stejnou nastavenou úrovní na vstupu zesu, s jakou "efektivitou" dostáváš danej signál do podoby akustickýho pole. Měřicí vzdálenost 1m před reprákem v jeho ose, pro lepší orientaci v prostorovým rozdělení výkonu ještě doplňkový měření aspoň ±60° horizontálně do stran od jeho osy. Naměřený výsledky vynýst do polárně rozdělenýho grafu - a hnedle máš výsledek, ze kterýho můžeš docela zřetelně usoudit, kde máš v poslechovce kopec a kde díru ...

Mňo, tohle všechno umí soft Visual Analyzer
Jen to není na jedno kliknutí myši.

ještě před revolucí pamatuji ve Velkém Oseku , že zvukař počkal až se trochu naplnil sál šle doprostřed s mikrofonen a pusitl šum a motorický equalizér jezdil s jednotlivámi šavlemi. Tuším že sejednalo o Benefit ještě s Horynou. omlouvnám se za OT

ferdislav píše:Mě nejde o poslech jako takový,ale o to,dostat z reproduktorů co možná nejrovnější charakteristiku,to je ten problém

To je slepá cesta.
Jedna věc jsou frekvenční, směrové a fázové charakteristiky reprosoustav. Ty se ladí už při návrhu soustavy. Měří se jednotlivé měniče s vyloučením vlivu prostoru (buď bezodrazová komora nebo časové okno). Pak se v simulátoru navrhuje výhybka, která kromě správného napojení pásem může srovnat různé citlivosti měničů i dorovnat jejich nějaké hrby a propady na charakteristikách. Tím se zabývá málo lidí, protože to vyžaduje určité vybavení a znalosti.
Co popisuješ, je srovnání výsledné frekvenčky celé sestavy v konkrétním prostoru při započítání jeho vlivu, což je ale úplně jiná disciplína.
V podstatě jediný případ, kdy se dá úspěšně srovnat charakteristika reprosoustavy v cestě signálu do zesilovače, je širokopásmový reprák. Jakmile jde o dvou- nebo vícepásmo, předpokladem je alespoň korektní navázání pásem výhybkou.
Ještě je specielní případ - laditelná aktivní výhybka a samostatné koncové zesilovače pro každý měnič. Nejlíp se dnes taková výhybka dělá pomocí DSP. S tím se pak dá kouzlit neomezeně. K tomu ale nutně potřebuješ dedikovaný software a ochotu naučit se základy.
Postup ale není ten, že něco naměříš mikrofonem a program ti nabídne hotové řešení. To jde automaticky opravdu jenom u srovnání ozvučeného prostoru a předpokladem jsou už správně udělané reprosoustavy.
Ladění reprosoustav funguje tak, že si člověk zkouší s daty z měření měničů různá zapojení propustí, útlumů a fázovacích prvků, a simulátor mu okamžitě ukazuje, jaký bude výsledek. Dělá to tak dlouho, až je s výsledkem spokojený.
Víc napíšu jedině pokud by byl zájem. Většinou to totiž zájemci v prvním impulzu považují za zbytečně složité (v důsledku to je ale nejjednodušší) a hledají nějaké jednodušší řešení (které není).