Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Koukám na to o nějak pořád nevím, proč nelze nahradit ARV 160 dostupnější ARV 167, to je takový problém přepočítat výhybku? Nebo to někdo dělal? Prošel jsem i diskuse jinde třeba repromania, ale nějak nikdo pořádně nezdůvodnil, proč by to nemohlo jít. Ptám se protože jsme je někde za něco dostal a oba ARV 160 chybí.

Prostě proto, že pouhé přepočítání nestačí. Ta výhybka byla (s ohledem na dobu vzniku) docela pečlivě dolaďovaná na výsledek. A při tom opravdu nevystačíš jenom se vzorečkama. Pro dobré navázání jiné výšky bude nejspíš potřeba sáhnout i do středové větve.
Takže by bylo potřeba to odladit nanovo. To znamená odměřit repráky (akusticky plus jejich skutečné impedanční průběhy), odsimulovat výhybku, zapojit prototyp, měřením ověřit že souhlasí simulace, pak svolat poslechové konsilium k připomínkování a nakonec možná nějaké úpravy.
Většina zdatných ladičů, které znám osobně, tě s tím pošle do do řiti, bo pracovat s těma reprákama a v týhle konfiguraci je práce za trest. Začátečník si na tom vyláme zuby.

Jestli chceš, tak si to klidně přepočítej a pak si s tím hraj na ucho. Dostaneš řadu různě špatných výsledků, ale třeba ti některý z nich vyhoví.

No v debatách třeba na repromanii se o nich někteří zmiňují docela pohrdavě tak jsem si myslel, že na nich už není co pokazit....O svých uších bych se tady už vůbec nezmiňoval.

Tak pohrdavě... Prostě je to Tesla se vším dobrým i špatným. Mezi bednami z Tesly patří k tomu nejlepšímu. Akorát to nesmíš porovnávat s nějakým opravdovým HiFi. Je to zvukově takový podivně ježatý.
Když už by tam někdo cpal papírovou Teslu, tak ARV165. Je jich všude dost. Byla před časem snaha vrazit místo ARV nějakou malou kalotu s krytem přes magnet. Jenomže to zase naráží na další problémy. Kalota buď potřebuje zvukovod, což se nedá použít koaxiálně, nebo by se musela dělit na moc vysoké frekvenci, což zase nedává ten 8" ARO.

Já sám bych se na to vykvák. Dokud to funguje, tak uchovat jako posvátnou relikvii. Když repráky umřou, tak oplakat a zapomenout.

Tak snáď sa môžeme baviť aj trochu technicky bez zbytočných povier a pranostik. Jedna vec je deliaca frekvencia, ďalšia je impedancia v príslušnom rozsahu a nakoniec citlivosť. Ak k 8Ω vyškaču pridáš sériový odpor, ako je to u 15Ω reprosústavy, aby si dosiahol požadovanú impedanciu sústavy, tak ti klesne citlivosť na výškách natoľko, že budeš musieť ubrať aj stredy a hlbky. Simulácia v nejakom lepšom programe dá isto lepšie výsledky, než čo kedysi inžinieri spočítali na logaritmických pravitkách.

Ona ta simulace v principu dělá ty samé výpočty jako dávní inženýři s logárem. Jenom jich dělá víc naráz. Na akustice repráků není nic nového, vše potřebné bylo popsáno už někdy v padesátých letech. Rozdíl je jen v současných možnostech. Můžeme dnes úplně jednoduše získat mnohem přesnější vstupní údaje, a výsledek zobrazuje simulační program v reálném čase.
Když to dělali tenkrát, muselo se měření dělat s rozmítačem a zapisovačem v bezdozvukové komoře, grafy skládali ručně s pravítkem a tužkou. Dnes to odměříš za půl hodiny počítačem se zvukovkou ve větším obýváku, odrazy a dozvuky prostoru si program sám odignoruje. Stejně rychle dostaneš impedanční křivky. Simulace díky těm přesným vstupním údajům přesně předpoví výsledné chování konkrétních repráků s libovolným zapojením výhybky, ať je sebesložitější. Tenkrát byla jediná možnost zkusmo modifikovat zapojení a kontrolně měřit, pořád dokola zas a znova. Tuhle péči tomu nejspíš ve Valmezu opravdu věnovali, protože ta výhybka nemá typické znaky tabulkových propustí.

Ten rezistor předřazený před výškou nemusí nezbytně být velký. Je možné , že by se vystačilo s nějakým 5R6. Za jedno je na vyšších frekvencích přípustný pokles impedance pod jmenovitou hodnotu. Za druhé impedance výškového repráku nad rezonancí docela strmě roste. Bez měření bych to ale rozhodně nepodnikal. Nedělal bych to ani s mnohem poslušnějšími repráky, natož s touhle divočinou.

klidně tam ty ARV167 dej a uvidíš, spíš uslyšíš . . .
pokud nemáš přesné měření, myslím že nic nepoznáš . . .
výšky nejspíš budou o 3db jinak, ale poznáš to uchem ?
. . . záleží aby se ti ten přednes líbil.

když se podíváš na průběh kmitočtové charakteristiky ARS840 tak uvidíš že "zvlnění" je cca 5dB, takže jestli tam budeš mít na výškách 3dB chybu patrně vůbec nepostřehneš.
a jak bylo výše napsáno, tesly jsou tesly, takové "chlupaté", nebo střapaté . . .
pokud jinou možnost nemáš, zkus to !
potom se tady můžeš podělit o výsledek.

Tady se vším souhlas, ale co uslyším když je mi 70---

Ten graf z odkazu je hodně milosrdný. Realita vypadá mnohem hůř. U ARS844 se lze s výškou ARV165 dobrat použitelného výsledku (s přihlédnutím na impedanci a celkové zatížení zesilovače) s kondenzátory 4M7 a cívkou 0,15mH.

jardafiala píše:Tady se vším souhlas, ale co uslyším když je mi 70---

Uslyšíš. Tohle se tu už probíralo. Na to stačí slyšet do 8kHz.

To by si musel mať kalibrované uši. Ani 12dB rozdiel nespoznáš, pokiaľ to nemáš s čím porovnať.

Že niečo nemá výšky by som nespoznal len v prípade, že som dovtedy nepočul nič, čo ich má. Na to netreba kalibrované uši.
ARV165 nebude vo výhybke ARS840 len o nejakých troch decibeloch. Tá vyžarovacia charakteristika bude od 3kHz kompletne iná a nepoužiteľná. Kto s tým nepracuje, ten nemá predstavu. 1M-0,65mH-1M nie je pre ARV165 použiteľný filter.

Samec:
Nesmysl.