Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj
Koupil jsem si elektronku GU-81M pro můj Teslův transformátor.
Bohužel jsem na žhavení použil nějaké staré trafo které mělo špatnou izolaci mezi primárem a sekundárem takže se sítové napětí dostalo na žhavící vlákno a přepálilo ho.
Teď je možné lampu nažhavit tak že připojím 6V na nepřepálený konec žhavení a na střed žhavícího vlákna kam se má připojovat anodový zdroj.
Ale kousek vlákna se dotýká první mřížky.
Na internetu jsem našel tento článek o opravách elektronek https://www.alfaelektronky.cz/praxe/oprava.html kde je napsané že pokud je zkrat mezi elektrodami je možné ho elektricky přepálit.
Ale podle mě žhavící vlákno nepůjde lehce přepálit.
Nevěděl byste někdo jesli je možné pokusit se elektronku nějak opravit?

Děkuji

Zkoušel jsem opravovat dvě obrazovky, jedna s přerušeným žhavením, druhá se zkratem žhavení na katodu. Ani jedno se nepodařílo. Kup novou elektronku a z téhle máš pěknou dekoraci do vitrínky.

ondraN píše:Zkoušel jsem opravovat dvě obrazovky, jedna s přerušeným žhavením, druhá se zkratem žhavení na katodu. Ani jedno se nepodařílo. Kup novou elektronku a z téhle máš pěknou dekoraci do vitrínky.

Nová lampa není úplně levná tak se chci pokusit opravit tuhle.

Kdysi jsem mezielektrodový zkrat "odpaloval" elektrolytickým kondenzátorem dostatečné kapacity, nabitým na 300V. Ale je to "hop nebo trop".

normálně má žhavení 12,6V a 10A !
to je 126W !!!
když zapojíš jen půlku žhavení a nebude tam zkrat na mřížku, elektronka zcela podstatně změní parametry a není jisté, jestli bude vůbec fungovat . . .
aby se ti podařilo ten zkrat odpálit budeš potřebovat mnohem větší proud než je normální žhavící !!!
. . . a je otázka jestli to mřížka samotná vydrží.
zkusit to můžeš, ale nejspíš se ti to nepodaří
. . . tím že si chtěl laciným trafem ušetřit, sis naopak "vydělal" . . .

Co zkusit to vlákno přepálit laserem ???

Habesan píše:zkusit to vlákno přepálit laserem ?

. . . a jakým ?
to vlákno je wolframový drát, kterým normálně teče 10A !!!!

Na fóru Strojírenství.cz jsou lidé, kteří vlastní řezací lasery, které jsou schopné (za pomoci stlačeného vzduchu) propálit tlustou ocelovou desku.
Na elektrodách pro svářečky TIG (jsou z wolframu) by sa dalo vyzkoušet, jestli do nich dokážou vypálit alespoň ďůlek.

Pak by se muselo vyzkoušet jak se to bude chovat ve vakuu, a jak moc bude zaostření paprsku narušovat sklo té elektronky.
Celé by to záleželo hlavně na ochotě majitele toho laseru.

ok1hga píše:když zapojíš jen půlku žhavení a nebude tam zkrat na mřížku, elektronka zcela podstatně změní parametry

ok1hga má pravdu, osobně bych to nedělal ani za nic, Mohlo by se to ještě nevyplatit.

Odstraněna citace předcházejícího příspěvku, viz bod 4f "Pravidel". jimirek

A v čem bude rozdíl když je lampa nefunkční a když se mi podaří ten zkrat odstranit tak bude taky nefunkční.
Kvůli čemu by se to mohlo nevyplatit?
A když zapojím jen půlku žhavení tak se rozžhaví celé ne jenom půlka.
Nebo bych mohl taky tu půlku žhavení připojit na 12,6 V sice bude přetížené ale vydržet by mělo.

Bude podžhavená.
S mnoha důsledky takového provozu, které jsou známy z jiných elektronek.
Kupříkladu si nebudeš moct dovolit využít plný anodový proud, protože katoda bude mít menší emisivitu.

Nemůžeš připojit celé žhavící napětí (tedy dvojnásobek normálního stavu) na jednu polovinu žhavících vláken. To by výkon té poloviny nebyl dvojnásobný, ale čtyřnásobný. Vedlo by to k výrazně vyššímu opotřebení.
Když už, tak √2*6,3 = 1,41*6,3 = 8,89 Voltu by znamenalo stejný žhavící výkon. (I to by znamenalo výrazně vyšší teplotu a opotřebení.)

Když už, tak bych zkusil ⁴√2*6,3 = 1,19*6,3 = 7,5 Voltu.