Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Měli jsme v koupelně takový ten ohavný socialistický infrazářič, dávno nefunkční. Konečně jsem se dokopal, abych ho vyhodil. Zbyly po něm čtyři hmoždinky ve zdi a čouhající dráty. Díry zasádruju a ty dráty by se mi docela hodily. Otázka je, jestli může být zásuvka 30 cm pod stropem ? Je to starší barák, všechno tahané dvoudrátem, naštěstí mědí. Je to na opačné straně, než vana, nikdo jiný, než Saxana tam z vany nedosáhne ani náhodou. Vím, že dneska jsou na koupelny přísné předpisy, chránič co vypne při 30 mA a tak, ale tady to stejně nejde, když tam nevedou tři dráty.
Jen na vysvětlenou, na co zásuvka u stropu. Občas bych tam zapojil červené světlo, plánuju po letech udělat pár černobílých fotek klasickou fotocestou pod zvětšovákem.

makak píše:může být zásuvka 30 cm pod stropem ?

Ano.

Občas bych tam zapojil červené světlo, plánuju po letech udělat pár černobílých fotek klasickou fotocestou pod zvětšovákem.

Mozes tam namontovat svietidlo s vypinacom na E27 ziarovku. Podla potreby pouzijes bielu alebo cervenu.

makak píše:...Občas bych tam zapojil červené světlo, plánuju po letech udělat pár černobílých fotek klasickou fotocestou pod zvětšovákem.

Opravdu je červené světlo do temné komory vhodné? Kdysi dávno, když jsem také dělal ČB fotky, jsem měl k osvětlení temné komory (koupelny) továrně dělané svítidlo. Byla to plechová krabice s obyč. žárovkou uvnitř a přední stranu krabice tvořil skleněný barevný filtr. Ten ale nebyl červený, byl takový do zelena. Na tuto barvu světla měly být fotopapíry nejméně citlivé, ale přesto se mu neměly vystavovat příliš dlouho. Měl jsem je proto i v temné komoře stále buď v prodejním obalu, nebo alespoň citlivou vrstvou otočené dolů, než jsem je pod zvětšovákem osvítil. Nějakou barevnou clonu měl asi i zvětšovák, ale už si nevzpomínám jakou měla barvu.

Ještě, že nehodláš dělat barevné fotky - ty se musely dělat v rámečku a na vybalený fotopapír se nesmělo svítit vůbec, takže po hmatu. Konečně, na panchromaticky senzibilizované černobílé materiály (filmy) se také nesmí svítit vůbec.
Na černobílé papíry nevadí červená, jsou nesenzibilizované na přirozený převod barev do šedé stupnice a vidí nejlépe modrou. Dobré zkušenosti mám se svítidlem z červených LEDek s vlnovou délkou něco nad 620 nm, vypadá to, že pro ni měly papíry citlivost asi 60x až 80x nižší (možná je ten poměr citlivostí ještě vyšší, techniku vhodnou k objektivnímu měření jsem neměl a nemám).

Olivově zelené či zelené přisvětlení lze použít, v této barvě oko rozliší detaily i při nižší hladině osvětlení, než je potřeba u červené žárovky. Při delší expozici ale na fotopapíru udělá závoj.
Proto také měly zvětšováky normálně odklápěcí červený filtr pro umístění papíru do výřezu před expozicí, rámeček s dorazy nebyl potřeba.

Slaboučké zelené světlo se používalo na čb negativy, barva se musela do vývojnice zavádět potmě. Ćervené světlo bylo na výrobu fotek.

Červená barva osvětlení ve fotokomoře je historicky nejstarší, fotopapíry pro čb kopírování na ni nejsou citlivý prakticky vůbec, u filmů jsou na červenou necitlivý tzv. ortochromatický materiály - naopak panchromatický jsou uměle zcitlivělý právě i pro červenou a zpracovávat se musejí v úplný tmě. Zelený světlo je kompromis, používá se až od modernější doby.

Dík za rady se zásuvkou. Červené světlo je nejlepší, v dnešní době samozřejmě LED. Mám tam pro sichr ještě filtr, který odřízne i případný zbytek pod 600 nm.
Že je potřeba červená je jasné ze spektrální charakeristiky citlivosti fotopapírů:
https://www.foma.cz/cs/fomaspeed-variant-iii
Tu žlutozelenou si nechají líbit klasické papíry, ale je při tom prd vidět.
https://www.foma.cz/cs/fomaspeed

Divné. V tehdejší fotografické literatuře psali opak - že žlutozelený filtr umožní vidět na fotce při vyvolávání víc odstínů šedi než červený. Takže se dá líp poznat, jak dopadla expozice ještě před ustálením a rozsvícením. Měl jsem žlutozelený filtr, tak to úplně neposoudím, ale když jsem si hrál s výkonnějšími RGB ledkami, tak červená opravdu mění realitu jinak než zelená. Nemyslím pochopitelně barvu, ale kontrast.

Lidský oko je nejcitlivější na žlutozelenou, proto pro stejný rozlišení stačí menší jas = menší zářivej výkon zdroje světla. Fotopapíry mají vrchol křivky senzibility úplně jinde, proto jim to nevadí.

Nejde o to, kde je vrchol citlivosti, ale kde je oblast s minimální citlivostí. Račte se prosím podívat na nalinkované datasheety fotopapírů.
Papíry mají být správně exponované a vyvolávané podle použité vývojky.
Dohánět špatnou expozici tím, že to vytáhnu dřív, nebo máchám ve vývojce pět minut, je špatně a na výsledku se to pozná.
Jinými slovy, osvětlení fotokomory je na to, abych našel, kde co mám a ne na to, abych posuzoval správnost expozice. To lze až po ustálení na normálním plném světle.

EKKAR píše:Lidský oko je nejcitlivější na žlutozelenou, proto pro stejný rozlišení stačí menší jas ...

Jde o to najít roh papíru, rozlišit stranu s emulzí, správně založit do rámečku a správně nastavit výřez promítnutýho negativu. Na to ostatní je fakt až prohlídka ustálenýho a aspoň částečně vypranýho obrázku ... A proto je vhodnější žlutozelený světlo, protože proti červenýmu lidkýmu oku stačí menší výkon zářiče na stejný rozlišení - a tím dochází k menšímu ovlivnění papíru manipulačním osvětlením.

makak má pravdu. Stačí se podívat na charakteristiky a hned je vidět, že ne vždy lze žlutozelené světlo použít, narozdíl od červeného.

makak píše:Papíry mají být správně exponované a vyvolávané podle použité vývojky. Dohánět špatnou expozici tím, že to vytáhnu dřív, nebo máchám ve vývojce pět minut, je špatně a na výsledku se to pozná.

Ano, to je správný přístup. Zvykl jsem si na něj, když jsem začal s barvou (napřed PM20 při 25±0,25 °C, později PM30 při 30±0,25 °C), to se musely ještě počítat fotopapíry, aby se do vývojky včas přidal regenerační roztok, po prvních asi 50 pohlednicích jinak došlo k rozladění barev. Oba ustalovače, černobílý i barevný, vydržely násobně víc fotek. Ale do prvního ustálení muselo vše probíhat v naprosté tmě.
Ty papíry PM20 se pro posouzení expozice i barvy musely prohnat oběma ustalovači, vyprat ve formalínu a vyleštit, aby se slisovaly vrstvy a bylo možné posoudit na světle expozici i barvu, zkouška trvala přibližně hodinu, po nějaké té zkušenosti jsem to zvládal do třetí zkoušky. Papíry PM30 měly výhodu v tom, že se po 7 minutách daly vyprat a sušení zrychlit fénem.

Pak už jsem stejně potmě dělal i černobílé fotky.
Jediné světýlko byla červená nebo zelená LEDka na minutce, která měřila dobu pobytu papíru ve vývojce, a podsvícení stupnice řadiče expozičního spínače, obojí daleko od papíru. Do lázní jsem si nesvítil.
Paradoxně na jodbromostříbrných portrétních papírech Neovera dělala olivová lampa závoj, i když vyžadovaly expozici téměř "co Neobrom ve vteřinách, to Neovera v minutách" (na hodinách jsem nastavoval o 34 kroků delší čas, mám to co 6 stupňů do plusu, to jedna EV nahoru, čili dvojnásobek času, přeneseně co krok, to decibel). A vyvíjecí doba byla také výrazně delší, těm papírům dlouhodobě nevadilo jen červené světlo.

Se zásuvkou a zónami v koupelně se vůbec netrap, před časem jsem ty přiblbé normy studoval, do klasické malé panelákové koupelny bys nedal prakticky žádnou elektriku. Řiď se zdravým rozumem. Osobně jsem použil tyto zásuvky s IP55 jež vypadají celkem pěkně a bez problému odolají když je postríkáš sprchou. https://www.eshop.sapro.cz/zapustena-za ... 28123.html

Osvětlení fotokomory zálěží na druhu zpracovávaného papíru. Například Foma uvádí vhodnou barvu světla pro své papíry zde:
https://www.foma.cz/cs/osvetleni-temne-komory