Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nevím jestli došlo k nějaké elektrolýze na Fe šroubení, které spojovalo mosazný savec s PE trubkou ve vrtu 6,5 m. Nejde mi to na rozum, aby za rok ubylo tolik litinového materiálu ?!
Nemůžou to být nějaké bludné proudy?
Jednofázová vodárna připojená na běžnou zásuvku je cca 6m od vrtu, vrt je 11m hluboký a savec je v 6,6 m hloubce.

Dík za odpověď, ale to asi nebude můj případ. To není koroze, ale čistý úbytek materiálu. Jakoby nějaký způsob obrábění. Ta litina co zmizela je čistě obrobená. Kdyby došlo k galvanickému článku mezi mosazným savcem a litinovým šroubením, tak by se to snad projevilo přímo na styku těchto kovů - tj. na závitu zašroubovaným do mosazného savce? A ne v místě kde byla litina ve vodě? Připadá mi to jako když železo je katoda a mosaz anoda, Pak by obyčejná voda musela být elektrolytem. Pak by na katodě kov ubýval a na anodě přibýval. Nebo obráceně?

Voda obsahuje rozpuštěný CO2,je to slabá kyselina. Takže je to elektrolyt.

No teda? S tím by se dalo obrábět. Potřebuji čistě ubrat 3mm železa, hodím to s mosazným kusem do vody a pak už jen čekám.
Už si to někdo nechal patentovat?
Já si myslím, že na ubrání takového kusu litiny by musel být větší proud a snad i s větším napětím, aby se to do roka tak hezky ohoblovalo?
Nebo to se stane jen vodou a blízkostí mosazi?

Třeba na soustrojí litinová nautila - nerez motor mizejí spojovací matice, ale ne takhle rychle. Možná máš ve studni minerálku, proto je to takový fofr.

Buď rád, že jsi na to přišel včas. Kámoš dělá opravy vrtových čerpadel. Párkrát mi vyprávěl co to je za problém dostat z 30m vrtu půl až metrák vážící čerpadlo, co spadlo na dno po uhnití trubky. Někdy to zůstane viset za kabel ale stejně se šprajcne a dostat ho ven je peklo.
Vzkazuje ti, že ty spojky koše a trubky existují jak mosazný, tak plastový. Rozhodně nekombinovat dva kovy.

samarit: Hledej heslo "kavitace"...

chlapi, to ale asi není můj případ?
Já nemám ve vrtu žádné čerpadlo, ale jen savec (zpětnou klapku z mosazi s pogumovanou kuličkou). Čerpadlo je nad zemí v obyčejné domovní vodárně na 220V.
Proč samo o sobě za rok bylo odsoustruženo tolik materiálu?
Na to už musí být nějaký výkon ne?
Žádné tramvaje kolem nejezdí (bludné proudy) je to na samotě u lesa.

Chvenie,vybrácie?..

Ve vrtu se občas dějí věci...
Setkal jsem se s tím, že mezi dvěma elektrodami pro hlídání hladiny bylo napětí několik voltů i bez připojené elektroniky.
Vyhodil bych úplně zbytečnou Fe spojku, na PE trubku dal vnější závit a mosazný savec našrouboval přímo.

Abych pravdu řekl, nazývat sací koš savcem jsem ještě neslyšel.

samarit píše:...Připadá mi to jako když železo je katoda a mosaz anoda, Pak by obyčejná voda musela být elektrolytem. Pak by na katodě kov ubýval a na anodě přibýval. Nebo obráceně?

Ano, obráceně.

Ano, katoda-anoda...
Ale to by chtělo jistě větší proud, aby to za rok odbouralo cca 3mm železa po celém obvodu a proděrověro to šroubení? Na to by určitě nestačil proud a napětí jakéhosi samovolného galvanického článku? Jakto, že potom nebyly narušeny oba závity v přímém kontaktu (mosaz+železo), ale jen ta část železa co byla volně ve vodě?

JiriTom píše:samarit: Hledej heslo "kavitace"...

Pokud tahové síly v kapalině překonají síly kohezní a hydrostatické, poruší se (nejčastěji v místě drobných nehomogenit – kavitačních zárodků) spojitost kapaliny a v kapalině vznikají malé dutiny – kavitace. S jistou mírou zjednodušení si tyto kavitace můžeme představit jako „bubliny vakua“. Ve skutečnosti dutina obsahuje páry okolní kapaliny a difúzí přes kavitační stěny pronikají do dutiny plyny původně v okolní kapalině rozpuštěné. Ostatně již na počátku může dutina jisté množství plynu obsahovat, protože mikrobublinky plynu fungují jako vhodné kavitační zárodky na nichž snadno dojde k porušení spojitosti kapaliny.
Kolaps tohoto druhu kavitací je mimořádně dramatický jev. Dokud vnější tahové síly (podtlak) převažují nad silami kohezními a hydrostatickými, kavitační dutina roste. V okamžiku, kdy tahové síly přestanou působit a vyčerpá se setrvačný pohyb kapaliny, růst dutiny se zastaví a následně se kavitace začne hroutit. Urychlována vnějšími silami řítí stěna kavitační bubliny zpět ke středu dutiny. Kolaps je zpravidla nesymetrický (viz Rayleighova-Taylorova nestabilita). Stěna kavitační bubliny se prolomí nejprve na jednom místě a kapalina odtud v podobě úzkého výtrysku směřuje na protilehlou stranu kavitační dutiny. Rychlost s níž tento výtrysk kapaliny dopadá na protilehlou stěnu může být mnohonásobkem rychlosti zvuku. V místě dopadu kavitačního výtrysku dochází k prudkému lokálnímu zvýšení tlaku (>100000 bar) a teploty (>3000 °C). Kapalina v místě dopadu se mění na rozžhavené plazma, které po krátkou dobu vyzařuje v širokém rozsahu vlnových délek včetně rentgenového záření. Dostanou-li se kolabující kavitace do kontaktu s pevnou hmotou (ale spoj u zpětné klapky ve studni??) dochází na povrchu pevného materiálu ke vzniku mikroskopických kráterů a při delším působení k erozi materiálu.

Snad proto, že ve vrtu vznikal velký podtlak při čerpání (protože čerpadlo vodárny muselo překonat nejen hloubku čerpání 6,5m, ale také vyssávání vody z podloží, protože vrt byl nahoře utěsněn. To jsem podle vzoru u sousedů považoval za výhodu, protože tím by se vrt vlastně prohluboval - tj. dosáhlo by se větší propustnosti přítoku ze zdola). Pak by asi ale musely vznikat nějaké vibrace, které by v tom místě musely vytvářet kavitační bubliny. To by se pak muselo projevovat nějakým zvukem?