Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Exkolega řeší akumulaci tepla do zakrytého izolovaného zapuštěného vodního bazénu o předpokládaném objemu asi 80m³ a hloubce 2,5m. Max teplota vody do 80℃.
Řeší jak to postavit levně.
Jedna z variant je sestavit stěny z prefabrikovaných panelů odizolovaných od stěn jámy (pro jistotu něčím nesmáčivým).
Možná by izolace měla být nestlačitelná aby se to nebortilo tlakem vody nebo okolní zeminy. Co by šlo použít?
Lehký porézní kámen (pemza) tu nebude asi dostupný, ale vzorek je k mání.
Škvara je smáčivá. Štěrk/kačírek?
Udělt to z dvojitého plechu jako termosku?
A nahradit vzduch v mezeře s izolací plynem (N2, CO2)?

Plech nechces, lebo to bude drahe (nerez) alebo to bude hnit (ocel).
Ak to ma byt lacne, pouzi dostupnu stavebnu izolaciu - napr. mineralnu vlnu.

Silně pochybuji o nějaké finanční rentabilitě.
Ale kdo si hraje, nezlobí...

Někde na netu je článek s teorií o tepelným akumulátoru "na zimu". Byl uvažován sklep pod barákem 10 x 10 x 2 m odizolovanej od okolí a naplněnej nějakou lehce tavitelnou solí, kde se používal přechod z pevné fáze do kapalné a naopak. V ten moment je akumulace nejúčinější. Jaký tam byly teploty si už nepamatuju ale rozhodně mnohem víc než u vodní akumulace. Zásoba energie vystačila na pouhý 2 měsíce, takže ekonomika pořízení totální nesmysl.
Jen pro představu:
Kámoš má na rodinnej barák k dřevokotli Atmos dvě nádrže 1200 litrů. Když je ohřeje na 85℃, tak nemusí druhej den vůbec topit a třetí den je voda už jen kolem 30℃. To při venkovní teplotě kolem nuly. Když nahřejvá vodu na těch 85℃, tak spálí víc, než když má nádrže odpojený a topí stále napřímo na směšovač. Takže pořízení drahý, protopí se víc, každej třetí den musí zatápět na rozdíl od topení na přímo, kde se na noc kotel utlumí a ráno jen znova rozfouká. Už by do toho znova nešel.

Pri spalovani nema akumulacia zmysel.

Zmysel ma akumulovat energiu, ktoru nevies inak vyuzit, napr. zo solaru.

80 kubíků vody při teplotním spádu 40K pojme cca 3,7MWh. Při nulových ztrátách, což je utopie. To není mnoho energie...

Jako tepelná izolace je použitelný extrudovaný polystyren nebo pěnové sklo. Principielně by šel použít i fasádní nebo podlahový polystyren. Jeho větší nasákavost nevadí, kompenzuje se vyšší tloušťkou.
Při tloušťce izolace 30cm kolem celého bazénu (tj. včetně dna a hladiny) je průměrná tepelná ztráta za měsíc cca 0,5MWh.

Známý z Českého Dubu před mnoha lety při stavbě nového rodinného domu udělal v podzemí ocelovou nádrž z plechu 5 mm na 60 m3 vody. Pod dnem a na stěnách 30 cm skelné vaty stejně jako nahoře. Na střeše soláry na přímý ohřev vody v té nádrži. Z ní napřímo voda do radiátorů. Celé jako vlastní tvorba a úvahy. Protože mám v tom oboru nějaké znalosti, nabízel jsem mu to celé propočítat. S velkým despektem odmítl. Po dvou topných sezónách nádrž vyprázdnil, zevnitř obezdil a má tak dost velký sklep na uhlí a na kotel. Že mu ten kotel špatně hořel, když si ze začátku odmítal přivést vzduch zvenčí, protože je studený, byla už jen třešnička na dortu.

Polystyren nebude dobre znasat 85°C.

To je pravda, zapomněl jsem že max teplota PS je do 75°C.

Prvních 10cm by bylo pěnosklo, pak polystyren.

Tlakově by to vycházelo i na minerální vatu, ale do ní by se nesměla dostat vlhkost.

Celeron píše:Kámoš má na rodinnej barák k dřevokotli Atmos dvě nádrže 1200 litrů. Když je ohřeje na 85℃, tak nemusí druhej den vůbec topit a třetí den je voda už jen kolem 30℃. To při venkovní teplotě kolem nuly.

2x1200 litrů je 2,4 m³.

Idea je nahřát to slunečními kolektory a teplo ukládat/odebírat i tepelným čerpadlem, takže tepelný spád větší a té energie tak bude uloženo více.

Jak myslíš... Podle mě je to stejnej ekonomickej nesmysl, jako od 1.1.2025 pořizovat FVE. Ty všecky nepotřebný kraviny kolem (EIA, hromosvody, odpojovače každej druhej panel) pořádně natáhly ceny a snížení dotací poslalo návratnost do nenávratna.

Kdyby to mělo nějaký smysl, už by se to dávno dělalo.

Viděl jsem na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let dva různé pokusy o akumulaci tepla z kapalinových kolektorů doplněných o elektrický ohřev za akumulační sazbu, jeden v Chuchelně a druhý kdesi nad Jizerou pod Železným Brodem. Ten druhý ukládal teplo do roztavené Glauberovy soli a z taveniny pak odebíral agregátem z Frigery jako tepelným čerpadlem. Ale jen přes víkend, v týdnu mu to jen udržovalo dům, aby nevymrzl.
Kolik metráků tam toho bylo, si netroufám odhadnout, takových 18 kubíků měly nádrže celkem, kolik z toho byly vodní, nepamatuji.
Ale to řízení, to byly lokomotivy. Tam i tam.
Ani si netipnu pořizovací náklady a provozní náklady regulací, myslím, že nějaká úspora tam byla, ale ne taková, aby se to dodnes vrátilo, pokud to dědicové či noví vlastníci ještě udržují. Podle mne by eliminace tepelných ztrát těch domů ušetřila výrazně víc při menších vstupních nákladech, ale to se tenkrát příliš neřešilo.

Tehdy si hrál a kutil kdekdo, vlastně to byl útěk před realitou. A často to prošlo: nějaké CE u nás ještě neexistovalo, revize se dělaly podle ČSN a fyzikálních zákonů. Bylo tam vůbec nějaké zařízení se zpětným vlivem na rozvodnou síť? Asi nebylo.
Teplo se získalo, uložilo, spotřebovalo. A na ty transfery gigajoulů, případně jejich doplnění při deficitu se spotřebovala nějaká elektřina...

Menší akumulační nádrž cca 1m³ u kotle na pevná paliva smysl má. U peletek to bylo dokonce podmínkou dotace. Kotel pak může hořet v optimálním režimu a přebytky ukládáš do akumulace. Když potřebuješ topit jen trochu a škrtíš ho, emise jsou o dost větší.