Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Někdy v 80 letech jsem získal a používal spíš ukazovátko než osciloskop tenhle oscilograf z produkce Tesly z 50 let minulého století.
Při postupném zbavování se všeho starého a ještě staršího (do dobrých rukou) jsem ze stolu vytáhl i tohoto pamětníka starých časů elektroniky. Skutečně zachovalý stav mne přivedl na myšlenku zprovoznění. Po naformování elektrolytů externím zdrojem jsem přistoupil k pokusu o oživení postupným zvyšováním napájecího napětí. Skutečnost předčila očekávání. Oscilograf je plně funkční nejen po mechanické, ale i elektrické stránce.
Za pozornost stojí, že pravděpodobně nebyl nikdy opravován. Na místě jsou původní (stále funkční i když popraskané) kondenzátory včetně kondenzátorů (i elektolytických) v pertinaxových (?) trubkách s asfaltovou zálivkou. Jediná pozorovaná vada je poněkud nelineární průběh pily časové základny.
Na fotkách se rád podělím o tehdejší tříčtvrtě století starou konstrukci, svědčící o kvalitě naší tehdejší produkce.
Žel u mne už je přebytečný a půjde na Aukro.

Amaterském Rádiu 11/1959 na straně 307 se píše, že je do 500 kHz.

Obrazovka nemá stínící kryt.
Jestli dobře čtu, tak v BM370 fungovala do 5 MHz.

Jo, hezké. Jen pro představu něco z produkce Tektronix z roku 1951.
https://w140.com/tekwiki/wiki/517

Až se ondro časem něco dozvíš , tak třeba to , že zde byla i výroba , která se neprodávala v krámě s mlíkem . A tam se nalezly stejné , ne výrobcem , stroje a přístroje . Bohužel ti to nikdo nepověsí na nos , musíš , pokud tě to bude zajímat , ale to nepředpokládám , by jsi třeba něco zjistil . Nebudem to brát po roce , ale nad našimi pasívními radary byli amíci u vytržení . Myslím , že Avometem to dohromady nedali .

ondraN píše:Jo, hezké. Jen pro představu něco z produkce Tektronix z roku 1951.
https://w140.com/tekwiki/wiki/517

No comment.

Nádhera.

Deep Seek našel tyto parametry:

Hlavní parametry Tesla TM 694:
Šířka pásma (vstupní frekvence):
DC až 20 MHz (–3 dB)
U analogových osciloskopů je to obvykle maximální frekvence, při které signál klesne na 70,7 % (–3 dB) své původní amplitudy.
Vstupní citlivost:
5 mV/div až 20 V/div (v několika stupních)
Možnost použít ×5 předzesilovač pro vyšší citlivost.
Vstupní impedance:
1 MΩ paralelně s ~30 pF (typické pro pasivní sondy 1×/10×).
Časová základna (timebase):
0,1 μs/div až 50 ms/div (v několika krocích)
Umožňuje zobrazit rychlé průběhy, ale omezené šířkou pásma.
Maximální vstupní napětí:
400 V (DC + AC peak) – vyšší napětí může poškodit vstupní obvody.

Poznámky:
Tento osciloskop je vhodný pro základní měření v audio a nízkofrekvenční RF technice, ale pro rychlejší signály (nad ~10 MHz) už může být nepřesný

To si není moc pravdivé. Podle schématu má ten scop jen AC vazbu a s touhle konstrukcí vertikálního zesilovače a vstupního atenuátoru je daleko pravděpodobnější ten údaj 500kHz.

BOBOBO píše:Až se ondro časem něco dozvíš , tak třeba to , že zde byla i výroba , která se neprodávala v krámě s mlíkem . A tam se nalezly stejné , ne výrobcem , stroje a přístroje . Bohužel ti to nikdo nepověsí na nos , musíš , pokud tě to bude zajímat , ale to nepředpokládám , by jsi třeba něco zjistil . Nebudem to brát po roce , ale nad našimi pasívními radary byli amíci u vytržení . Myslím , že Avometem to dohromady nedali .

Tak to by mě opravdu zajímalo, které srovnatelné špičkové osciloskopy Tesla vyráběla a tak dobře utajila, že mi to uniklo. Historická měřící technika je mým koníčkem a specielně osciloskopy. A to s čím se dělala ta špičková technika vím taky docela hodně. Byly to dovezené přístroje, pro méně náročné věci z francouzské a anglické provenience, pro ty vojenské pak přesně ty Tektronixy ze států. A bylo to tak po celou dobu komoušského ráje, v kterém jsem prožil čtvrtstoletí, tak vím o čem mluvím.

ondraN píše:Jo, hezké. Jen pro představu něco z produkce Tektronix z roku 1951.
https://w140.com/tekwiki/wiki/517

TM694 byl laciný osciloskop do školy nebo do opravny. Asi by opraváře nebavilo tahat k zákazníkovi s pokaženou televizí nějaký 70kg autobus.

Jasně, Tek se zrovna v té době nespecializoval na malé servisní osciloskopy. Ale existuje nějaký československý osciloskop z těch let, který měl obdobné vlastnosti? Pokud ano, rád bych se o něm něco dozvěděl, protože mi to uniklo.

V té době se u nás vyráběly např. letecké radary, takže pro jejich výrobu a údržbu nějaké vybavení muselo být, akorát bylo asi vyrobené na míru a moc se toho nedochovalo. Opravdu hezké osciloskopy vyráběla před znárodněním soukromá firma Vilnes.

V Třešti máme ve sbírce např. "středofrekvenční charakterograf", který bude někdy z konce 50. let. Je to osciloskop s nf rozmítačem. Rozmítání se provádí ladicím kondem s motorkem z gramofonu, je tam reléová řídicí logika. Je to vestavěno v největším provedení takové té modulární skříně s dřevěnými bočnicemi, jaká se v té době na větší měřáky používala. Skříň je kompaktně vyplněna elektronikou, stabilizace VN pro obrazovku je asi 12 doutnavkami v sérii atd. Hezká práce.

Taky existovala různá velká provedení osciloskopů Křižík, celkem rozšířený typ je taková veliká krychle s dvoupaprskovou obrazovkou (ne dvoukanál, opravdu dvoupaprsek, v podstatě jsou to dva samostatné T565 se společnou baňkou). Taky existoval osmikanálový Křižík.

Ty novější velké osciloskopy Tesla jsou přímé kopie Tektronixu, ale to jsme nebyli sami, třeba v Maďarsku to dělali taky. Přesné kopie včetně vzhledu knoflíků. Je pár výjimek, třeba BM420 má zpožďovací linku s asi dvaceti 6F32, která je tuším československý vynález.

Tak o té BM420 na netu nic moc není. Ale podle některých sběratelů se jedná o téměř kopii obvodů Teku 541(uvedeno 1955). A ta řada těch elektronek není zpožďovací linka, ale distribuovaný zesilovač a s tím začal právě Tek. Zpožďovací linka je v osciloskopu realizována zpravidla dlouhým kabelem mezi vertikálním tředzesilovačem a koncovým vychylovacím zesilovačem.
Nemáš náhodou scan schématu té BM420?

Tak jsem si to spletl, ale v nějakém osciloskopu byla originál česká zpožďovací linka. Schéma BM420 bohužel nemám.

Byli jsme malá země zdevastovaná válkou a komunisty, takže není potřeba se stydět za to, že v největší světové velmoci s nesrovnatelně větším trhem a možnostmi měli lepší osciloskopy. Spíš bych bral jako úspěch, že se u nás za daných podmínek vůbec nějaké osciloskopy vyráběly (a jak vidno, tak asi špatné nebyly, když po 75 letech fungují bez jakékoli opravy). Dokonce bych si troufl říct, že naopak zajištění běžné výroby levných osciloskopů pro civilní použití je v celkovém kontextu větší úspěch než vyrábět složité přístroje, ale pouze v malém množství pro armádu.

Ale mě vůbec nejde o to, že bychom se měli stydět. Vzhledem k tomu, co u nás němčouři a následně komouši-rusáci provedli s inteligencí, je vůbec zázrak že se tady ještě pak vymýšlely a vyráběly věci, které byly na špici východního bloku. Ale asi bysme si neměli nalhávat, jak jsme byli světoví.