Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Moc pěkný dokument o legendárním armádním nákladním voze z Československa je v jendom z dokumentárních filmů z České zázraky, kde je nejen V3S Holka do nepohody, ale i o vzniku tryskových stavů v Rychlostí trysku nebo o vzniku polarografie v Kapka rtuti či Nanořešení made by Czech a další....
Další zajímavé dokumenty jsou v sérii Zašlapané projekty

Na tomto náklaďáku jsem dělal brigádně závozníka. I na jeho klonech včetně silniční V5S s prodlouženou korbou a další s cisternou. Dokonce jsme v dešti vytahovali na velmi šikmém travnatém svahu traktor i s vlečkou, neb mu to prokluzovalo.
Sice max 60km/h, ale neměl problém s jakoukoli překážkou. Naprostá spolehlivost, menší u tatrovek a o liazkách raději mlčím (opravy téměř každou jízdu v terénu).
Zato uvnitř to bylo utrpení, doslova řev motoru a tvrdé pérování. Jezdí ale dodnes, výdrž 60 až 70 let.

Podívejte se , nic takového už nebude .

rudolf02 píše:I na jeho klonech včetně silniční V5S

Neměl jsi na mysli Pragu S5T?

. . . to jsme byli ještě mladí

rudolf02 píše:Na tomto náklaďáku jsem dělal brigádně závozníka. I na jeho klonech včetně silniční V5S s prodlouženou korbou ...

Silniční byla S5T, případně pozdější S5T-2 s rychlejšíma převodama, ale v obou případech se znakem náprav jenom 2x4 = pohon jen 1 kardanem na 1 zadní nápravu s dvojmontáží, přední náprava tuhá s nápravnicí tvaru "U" a bez redukčních převodů v nábojích kol.

Byli mladí a také hezcí.
Dva roky jsem s tím jezdil jako řidič a strojník elektrocentrály. R3A se to jmenovalo.
Za tím sklem vedle dveří byla skříň pro osobní věci, proto to bílé v okně.
Výbava byla myslím R107, R111, R123 a R130. Na té jsme poslouchali interprogram rádio Praha. Vzadu byla elektrocentrála 3 kVA. Při provozu ji bylo nutné dát ven.

Úplně v pohodě. Na vojně jsem občas vyzkoušel V3S (v dílně, na silnici a v terénu). V 80 letech jsem na Slovensku koupil S5T (s následujícími problémy v českých zemích) a odvozil téměř všechen materiál na stavbu RD. A poté ještě prodal dál.
Super.

Na vojně tatry 815 nedokázali vyjet travnatý svah po dešti. Prostě ne a ne. A véeska se pěkně vydrápala. Řidiči tater byli takový smutný/nasraný.

Kámoš mi tvrdil, že na vojně v osmdesátkách vyjel se skříňovou V3S až na vrchol Milešovky. Nikdy jsem tam nebyl a tak nedovedu posoudit.

O vejtřasu se říká, že "postavila lanovku na Ještěd".

Vzhledem k tomu, že tu postavily ČSD ve 30. letech, tak asi ne Možná tak při rekonstrukci v 70. letech.

TAKJAN píše:Na vojně tatry 815 nedokázali vyjet travnatý svah po dešti. Prostě ne a ne. A véeska se pěkně vydrápala. Řidiči tater byli takový smutný/nasraný.

To je bohužel šoférem. Než vjede do svahu, tak musí použít uzávěrky a předek. Jinak mu zabírá jen jedno kolo a to opravdu nestačí.
To nic nemění na tom, že "ventra" má průchodnost terénem úžasnou.

I já jsem si véesku užil na vojně(1970-72) jakožto radiový vůz, říkalo se tomu RUT (nevím proč), byla trvale postavena na kopci Blatná u obce Libá nedaleko Chebu a sloužila jako odposlechové pracoviště US a D pozemních vojsk v pásmu VKV. Problém byl v zimě s topením, do kamínek se přikládalo zvenčí.
Potom ve 40-ti letech jsem si dělal řidičák na náklaďák a učil jsem se právě na PV3S. Převodovka nesynchronní, řazení nahoru přes spojku, dolu s meziplynem. Kupodivu řadicí páka byla poměrně krátká a řadila dost přesně. Stěrače poháněné stlač. vzduchem.

Šak právě ventra každýho vyškolila, bez ní by už nikdo na 2 sešlápnutí spojky a meziplyn řadit neuměl...