Stránka 1 z 3
Linux
Napsal: 21 lis 2025, 08:58
od atlas2024
Čau, co v Linuxu udela prikaz dk a vi?
Nemuzu to najit...
A nechci nablind mackat a neco znicit.
Napsal: 21 lis 2025, 09:15
od rnbw
dk je nejaky divny window manager a vi je textovy editor, pre zaciatocnika nepouzitelny.
Napsal: 21 lis 2025, 09:24
od atlas2024
Nemas k tomu screeny nebo dokumentaci?
Napsal: 21 lis 2025, 09:42
od HF_Tech
VI je primitivní textový editor. Používá se to, když je potřeba nedej Bože sáhnout do konfiguračních souborů. Jinak to není důvod používat.
Český návod:
http://www-troja.fjfi.cvut.cz/~liska/unix/node67.html
Ten druhej nevím. Pokud je to, co myslím tak si spíš nainstaluj Midnight Commander. Pokud jsi zvyklý na norton commander, salamander nebo total commander, tak pak můžeš dělat jak jsi zvyklý.
Napsal: 21 lis 2025, 09:47
od rampage
Napsal: 21 lis 2025, 10:11
od samec
Pokiaľ si nevieš sám dohľadať dokumentaciu, tak tieto dve veci určite nebudeš chcieť použivať.
niečo o DK:
https://wiki.archlinux.org/title/Dk
https://www.youtube.com/watch?v=Mv8e84wa7ow
niečo o vi:
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vi_(editor)
https://www.atmos.albany.edu/daes/atmcl ... _sheet.pdf
Napríklad, píšeš text a chceš posunúť kurzor doľava, tak stlačíš [Esc], tým sa prepneš do command módu, teda do módu zadavania príkazov, stláčaním klávesy [ j ] posúvaš kurzor doľava, až si s polohou kurzora spokojný, stlačíš klávesu [ i ], tým sa prepneš do späť do "insert" módu, teda do módu písania a môžeš pokračovať v písaní textu. Ak chceš zmazať znak, tak stlačíš [ESC], tým sa prepneš do command módu, stlačením klávesy [ j ] posunieš kurzor späť o jeden znak, stlačením klávesy [ x ] zmažeš znak, stlačením [ i ] sa prepneš späť do módu písania. A až ťa písanie omrzí a nechceš ukladať blbosti, čo si napísal, tak vi ukončíš postupným stláčením následujúcich kláves [Esc] [ : ] [ q ] [ ! ] [Enter].
Úžasné. Takto môžeš márniť svoj život a nepotrebuješ k tomu počítačovú myš, ani špeciálne klávesy, ako sú šípky, Ctrl, Alt, Tab, Del... Tie môžeš z klávesice vylúpnuť vidličkou a zahodiť.
A ak budeš používať aj DK, tak budeš vyzerať skvelé, ako ten youtuber vo videu viššie.

Napsal: 21 lis 2025, 10:15
od rnbw
Povodne bol editor vi urceny pre terminaly, ktore nemali specialne klavesy. V modernych verziach sa da kurzor normalne (sipkami a pod.) posuvat v insert mode. Ale ten koncept modov tam zostal.
Napsal: 21 lis 2025, 10:29
od rampage
Tam tých konceptov ostalo na milú keďveš. Konzola terminálu označovaná "tty" je z pôvodného označenia teletype - ďalekopis; archivátor tar je skratka pre tape archive - prežitok z dôb, kedy sa archivovalo na pásku. Ale nie tú do kazeťáku.
Linux je i po tých X dekádach naďalej iba glorifikovaný terminál v 8K Ultra HD, ktorému môže nastaviť dúhové farbičky a alfa kanál, ale na to atlas príde časom.
Napsal: 21 lis 2025, 10:36
od rnbw
tar sa pri archivaciu na pasku pouziva dodnes. Na jednu LTO-10 pasku vojde 30TB.
Napsal: 21 lis 2025, 11:19
od JiriTom
Jo, za 25 hodin máš zálohu 30 TB hotovou...

Napsal: 21 lis 2025, 12:23
od samec
Náhodou, až rozbeháš Linux na nejakom lepšom Arduine, tak na švtor-riadkovom displeji môžeš vo vi-čku editovať diplomovku.

Napsal: 21 lis 2025, 12:30
od rampage
... a v LaTeXu ...
Napsal: 21 lis 2025, 13:47
od pocitujlasku
Linux pobezi na comkolvek a hlavne vela ludi uprednostuje stabilitu a rychlost pred vyfarbickovanym smirovacim systemom, kde pre upravu jedneho nastavenia potrebujes preklikat milion poloziek a nedajboze chces preniest nastavenia z jedneho systemu na druhy.
Napsal: 21 lis 2025, 17:42
od Cust
No hlavně by chtělo napsat, že vi je editor a ne Linux. To že ví existuje je známka toho, že se dá ještě někde výhodně použít. Nic to neříká o Linuxu. To je jako kdybych napsal, že editor T602 je už třicet let zastaralý a proto jsou Windows taktéž zastaralé...
Napsal: 21 lis 2025, 19:14
od mluno
HF_Tech píše:si spíš nainstaluj Midnight Commander
Mě teda midnight commander moc nenadchnul, ale nějakou náhodou jsem objevil Double Commander a to je pro mě to pravé (používám ho i ve windows, místo věčného testování total commanderu, ale hlavní bylo najít něco jako TC v linuxu).