Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Staří fachmani si umí poradit.

Tohle jsem dělal v dobách před mikropájkama mnohem jednodušejc. Dvě CY 1,5 dlouhý 8-10 cm se na konci zakroutí závit vedle závitu v délce asi 5 mm a ten "hrot" se cvaknul 2 x karosářskou bodovkou s pootočením o 90°. To natavení udělalo spolehlivej kontakt, pouhý zakroucení časem zoxidovalo a nevedlo. Hrot se pak dal obrousit nebo opilovat na menší průměr.
Musím zkusit, jestli by to uměly bodovat i dnešní bodovačky na propojování článků baterií.

Na to mi vždycky stačilo přiložit k sobě dva konce Cu drátu a spájet natvrdo. Za minutu hotovo.

Soupravu na tvrdé pájení nebo karosářskou bodovku má každý doma. Narozdíl od nůžek na plech.

Stav se na kafe, můžem vyzkoušet všechny 3 postupy, autogen, bodovku mám doma, nůžky snad taky nějaký najdu

martinkopp píše:Soupravu na tvrdé pájení nebo karosářskou bodovku má každý doma. Narozdíl od nůžek na plech.

Záleželo samozřejmně na vybavenosti toho kterýho soudruha, případně fabriky. Dnes v době mikropájek a věčných hrotů do trafačky netřeba řešit.

Z testamentu:
Vše zanechávám sousedce, kterou nebolela hlava.
Manželce zanechávám Paralen.

Celeron píše:

martinkopp píše:Soupravu na tvrdé pájení nebo karosářskou bodovku má každý doma. Narozdíl od nůžek na plech.

Záleželo samozřejmně na vybavenosti toho kterýho soudruha, případně fabriky. Dnes v době mikropájek a věčných hrotů do trafačky netřeba řešit.

Ty "vječný hroty" jsou PJEKNEJ ŠIT, prodávají se pocínovaný - ale pokud se je pokusíte otřít od přepálenejch zbytků, "stáhne" se z hrotu i ta pocínovaná vrstva - a na holej nerezovej hrot už další pájka odmítá "chytat". Navíc - mají větší odpor, než srovnatelná smyčka z obyčejnýho Cu drátu, takže jima teče menší proud = míň hřejou, 75VA trafopájka se tak změní na odhadem 50-55VA (pocitově, neměřil jsem to). Za mne - zlatej Cu drát, když si ho doma naholím a nakrátím na různý dýlky, mám možnost i sám ovlivnit nahrubo příkon, kterej mi smyčka bude odebírat = jak hodně bude hřát. Šroubky na "pahejlu" jsem si už dávno vyměnil za jiný, s velkou plochou hlavičkou a křížovou "drážkou", takže výměna smyčky je otázkou pár minut... Ano, "profíci" mě budou kamenovat za zkostnatělost, když s tím ale nepotřebuju pájet "na kšeft", bohatě mi to vyhoví. Hrot z rozklepanýho a rozstřiženýho silnějšího drátu je jen trochu jiná varianta.

martinkopp píše:Soupravu na tvrdé pájení nebo karosářskou bodovku má každý doma. Narozdíl od nůžek na plech.

Jednoruční hořáček na kartuš, který se hodí na kdeco, je dobré mít v dílně stejně jako multimetr nebo sikovky. K tomu stačí kousek mosazného drátu nebo stříbrné pájky a v piksličce od kinofilmu trošku boraxu jako tavidlo. To není vůbec nic speciálního. Na menší věci je to lepší než svařování.

V nouzi nejvyšší se dá pájení Ag pájkou udělat i nad hořákem kuchyňskýho sporáku/varný desky, kde se sejme klobouček nejmenšího hořáku a nad samotnou trysku topnýho plynu se postaví cca 10-12cm vysokej komínek z kovový trubky Ø15-20mm, opatřený dole několika výřezama pro vzduch = náhrada Bunsenova kahanu. Jen je k tomu potřeba fluoridový tavidlo = nějakej Firinit nebo něco podobnýho, borax sám je spíš pro vyšší teploty. Rozdíl v teplotě pájení je dost značnej - "stříbro" má podle složení a hlavně obsahu bismutu minimum kolem 390-430°C, "běžná" mosaz obvykle kolem 680-700°C. Náhradou jsou některý tombakový slitiny od fy. CASTOLIN - viz jejich webová stránka.

Která stříbrná pájka pro tvrdé pájení má teplotu tání kolem 400°C? A pokud mě paměť nemýlí, při 400°C jde o měkké pájení.

EKKAR píše:Ty "vječný hroty" jsou PJEKNEJ ŠIT

Ty bláho.. Já už víc jak 20 let nemám v trafopájkách nic jinýho a nic lepšího do trafopájky neznám Mám jich několik, s různou velikostí, takže rozsah použití je opravdu velký. Jen asi jednou, když jsem alternativně pájel v mobilu, použil jsem teňoučký drátek - licnu z kabelu. A kupodivu - šlo to. Spoj musel být opravdu miniaturní, byl pod plechovým promačkávacím kloboučkem z klávesnice (odklápěcí klávesnice mobilu P900). I toto se dá udělat s trafopájkou.

lesana87 píše:Která stříbrná pájka pro tvrdé pájení má teplotu tání kolem 400°C? A pokud mě paměť nemýlí, při 400°C jde o měkké pájení.

Já to nezjišťoval, já to fasoval v předešlým jobu a měli jsme asi 3 různý druhy rozlišený právě teplotou tavení. Vím že se lišily % obsahem Ag a Bi - a ten "nejměkčí" druh měl napsáno na štítku tý plastový tuby, že má teplotu tavení 390-430°C. Já to neobjednával, přijde mi, že to kupoval nějakej pájení absolutně neznalej troglodyt, kterýmu šlo jen o co nejlacinější nákup - protože jednou se fasoval tenhle a podruhý jinej druh.

Kremik píše:

EKKAR píše:Ty "vječný hroty" jsou PJEKNEJ ŠIT

Ty bláho.. Já už víc jak 20 let nemám v trafopájkách nic jinýho a nic lepšího do trafopájky neznám ...

No, já s nima nijak extra spokojenej nejsem. Je možný, že mám od jinýho výrobce než ty - já si je kupoval v Lanškrouně u p.Kučery (KJV Elektronik), od koho je bral on, netuším. Jsou to asi 1cm dlouhý kousky nerezovýho drátu příslušnýho průměru ohnutý do tvaru "U" a (pravděpodobně) kapičkou Ag pájky připájený na Cu přívody dlouhý cca 40mm, což má nejspíš vykompenzovat vyšší celkovej odpor. Po udělání očka na klasickou trafopájku na každým konci jsou fakt krátký a stejně snad až na ty nejtlustší hřejou míň než stejně dlouhá smyčka z 1,5mm² Cu drátu. Nu co, já to nikomu nenutím, jen popisuju svoje dojmy a zkušenosti. Fakt si radši v Elkovu vyžebrám nějakej zbytek káblu 3x-, 4x- nebo 5x1,5mm² Cu nebo si ho i dvoumetrovej kus koupím, naholím, nakrátím na cca 14cm a kulatýma kleštičkama nadělám očka na koncích. Neživí mě to, mám to jako hobby, ale s nerezem jsem opravdu udělal v životě lepší zkušenost jako s matrošem na hrnce než na pájecí hroty ....

Takže zase prd.

Js som si kúpil večné hroty niekedy v rokoch 90-tych, keď to bol veľký boom, ale mal som s nimi zlé skúsenosti. Netavili poriadne pájku, alebo to trvalo dlho. skrátka, nedalo sa s nimi dobre letovať. Teraz, keď som sa vrátil k pájkovaniu, vyrábam si hroty z elektroinštalačného drátu, pretože mi zostali zbytky. Na hroty som si vyrobil ohýbaciu šablónku, je to jednoduché a hrot vypadá pekne. Možno je čas poobzerať sa po nejakých funkčných večných hrotoch. Ale to ohýbanie a tvarovanie mi bude chýbať...