Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Náhodou jsem narazil na krátkou ukázku, v noci je až ke konci. Netušil jsem, že to bylo tak docela složitý a ten výkon je excelentní. Na to LEDky ještě nějakou dobu mít nebudou.

Na oblouku měří 80A 60V tj. 4,8kW
Dostat v LED taký výkon do jednoho bodu... To spíš laser.

Jenže laser je naprd, ten ti svítí v úzkém spektru.

Podobný to měly kinoprojektory. nevím, zda se to praktikovalo běžně, ale viděl jsem, jak "kinař" měnil uhlíky v obloukový lampě za chodu - oblouk přesměroval na záložní elektrodu a tu ojetou vyměnil a pak oblouk přesměroval na ni.

Nepamatuješ, v jakém to bylo projektoru?
Na Meoptonu IV se uhlíky za chodu neměnily. Když měl kladný vajgl pod asi 12 cm (a to uhlíky stejného typu různých výrobních šarží neuhořívaly stejně rychle, motorový posuv byl nastavený napevno, tak se to muselo vychytat), pak to znamenalo, že při 80 A už to nedá ani na celý týdeník. Cívka filmu trvala asi 20 minut, takže byl čas v druhém projektoru uhlíky nechat vychladnout a vyměnit. Minuta před koncem cívky stačila na zapálení, ustálení oblouku a srovnání kráteru v kladném uhlíku těsně mimo ohnisko dichroického zrcadla tak, aby obraz kráteru rovnoměrně pokryl celou plochu obrazu.
Svítilo se totiž tím žhavým kráterem, nikoli obloukem!
Na to byl projektor vybavený na bočním krytu pomocnou optikou s hranolem, kterou se promítal obraz konců uhlíků i s obloukem na stěnu vedle kabinového okénka. A promítač měl na té zdi nakreslené značky, mezi nimiž musel sedět oblouk, aby obrazu na plátně například nemodraly, nebo netmavly rohy, v tom případě musel sáhnout na příslušnou ruční korekci polohy. Obvykle byl totiž posuv uhlíků motorový s pevně nastavenou rychlostí, kterou operátor nemohl měnit. To dělal servisní technik například, když se měnil dodavatel uhlíků.

Viděl jsem to třeba tady: https://www.tiktok.com/@suwit_initerfil ... 3GKXrDgIB4
Komu se nechce lézt na TT, tak přikládám snímek obrazovky. Pravou tyč mění, na spodní si na chvíli převede oblouk.

Jakej výkon ty kinolampy tak měly?

Typicky kolem 5 kW příkon (asi 64 V / 80 A), lampové skříně ale měly intenzivní nucené odvětrávání, reflektor dichroický, aby maximum tepelného záření propustil za sebe a odrážel jen viditelné spektrum. Cestou k filmu byl ještě jeden filtr blokující IR a zbytek světla se musel vecpat do plošky 24,8 x 18,6 mm, to měla okenička s filmem. Dokud film krokoval svými 24 políčky za sekundu, neublížilo mu to. Ale, kdykoli by se transport zastavil, musela zapadnout i kovová závěrka (sloužící i jako prolínačka při střídání projektorů), jinak byla ve filmu našup díra.

Takže stejně, jak ten searchlight, tam ale asi nefiltrují zbytečně žádnou část spektra. Je mi jasný, že v té době nic lepšího jak obloukovky nebylo, jen jsem nikdy nepřemýšlel, jak ty světla byly konstruovaný. Kolik tam bylo mechanických vychytávek.
Doma mám schovaných pár těch elektrod, úplně nových, myslím, že jsou dokonce i poměděný, nebo tak jen vypadají.

Jsou poměděný, aby co nejvíc z proudu šlo co nejblíž k oblouku mimo uhlík.

Průměr 60 cm. V roce 73/75 Cvrčkům svítili na dráhu APM 90 kou..