Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nechci vynalézat kolo, tak se zeptám tady. Zesilovač se obvykle testuje tak, že se přivede signál na jeho vstup a sleduje se, co se děje na výstupu.
Dělá se to někdy naopak? Že by se přiváděl signál na výstup, a sledovalo se, co to dělá se vstupem? Uzemněným přes nějaký odpor, nahrazující předpokládanou impedanci zdroje signálu.

To je přece blbost z principu, zesilovač není pasiv, aby fungoval i v obráceném směru.
To je jako testovat světelný okruh tak, že budu svítit na žárovku a měřit vytvořené napětí v rozvaděči.

Nenapadá mě žádný důvod, proč by se takový test měl dělat. Reproduktory sice nejsou úplně pasívní zátěž, ale proč zkoumat, jak to ovlivňuje vstup? Můžeš nějak upřesnit důvody, jaké by tento test měl mít?

U polovodičového zesilovače to nedává smysl. U lampového se dá něco dozvědět o vlastnostech výstupního trafa:

https://www.valachnet.cz/lvanek/diy/tubeamp/index.html

Kapitola 'Výstupní trafa', Měření OTP.

Dobře. Předpokládejme tedy, že v cestě nejsou žádné FETy. Všechny tranzistory v zesilovači jsou bipolární.

Takový test se samozřejmě udělat dá, jen lze s pravděpodobností blížící se 100% předpokládat, že na vstupu nebude NIC.
EDIT (vzhledem k následujícímu) Mám na mysli klasický nf zesilovač. Bezvýnamné stopy signálu se můžou na vstup přenést.

Zesilovače s bipoláry samozřejmě mají určitý přenos z výstupu na vstup. Nicméně za běžných podmínek, kdy je zesilovač buzen ze zdroje signálu s dostatečně malým vnitřním odporem to nemá pozorovatelný vliv.
U vf zesilovačů se to naopak hlídá velmi pozorně (parametr S12), protože se některé zesilovací součástky můžou samovolně rozkmitat a zničit.

Existují i obousměrné zesilovače (bilaterální, Bi-Directional). Ovšem použití je převážně na VF.

To je něco malinko jiného. Tam je na obou stranách diplexer nebo cirkulátor a signál se rozdělí do dvou nebo více zesilovačů podle směru.
Tahle "jednoduše" obousměrně funguje třeba optický ramanův zesilovač. To je v podstatě laser ve formě vlákna. Kde se přisvítí tzv. čerpacím laserem do vlákna a užitečný signál si z toho odebere energii.

Kremik píše:Dělá se to někdy naopak? Že by se přiváděl signál na výstup, a sledovalo se, co to dělá se vstupem? Uzemněným přes nějaký odpor, nahrazující předpokládanou impedanci zdroje signálu.

Nesleduje se, co to udělá se vstupem, ale buzením do výstupu (přes odpor) se dá změřit výstupní impedance.

My jsme se tada učili, že výstupní impedance se určuje z poklesu výstupního napětí po zatížení.

Kremik píše:Nechci vynalézat kolo, tak se zeptám tady...

To by mě zajímalo, co chceš teda vynalézt odpovědí na stupidní otázku.
"...rozdivočit Menšíka, aby ho zastavovala ta kráva" dává větší smysl.

Kremik píše:Nechci vynalézat kolo, tak se zeptám tady. Zesilovač se obvykle testuje tak, že se přivede signál na jeho vstup a sleduje se, co se děje na výstupu.
Dělá se to někdy naopak? Že by se přiváděl signál na výstup, a sledovalo se, co to dělá se vstupem? Uzemněným přes nějaký odpor, nahrazující předpokládanou impedanci zdroje signálu.

Samozrejme, že sa vo všeobecnosti merá aj spätný prenos. Všetky zosilňovače majú nejakú spätnú väzbu a sú zložené zo súčiastok, ktoré samé o sebe majú nejaký spätný prenos. Smozrejme, u komerčných audio zosilňovačoch sa takéto meranie bežne nerobí. Ale existujú špeciálne prípady, trebárs pri paralelnom spájaní viacerých zosilňovačov, kde môže byť informácia o spätnom prenose dôležitá.

lesana87 píše:My jsme se tada učili, že výstupní impedance se určuje z poklesu výstupního napětí po zatížení.

I my jsme se to učili.
Zpětný přenos z výstupu na vstup v oblasti nf zesilovačů se řešil snad naposledy u germaniových tranzistorů a v každém stupni zvlášť, jako důsledek nežádoucího parametru h₁₂. Ve vysokofrekvenčních aplikacích už tento parametr začal být podstatný i s křemíkovými tranzistory.
Leda by se dostalo něco z výstupu na vstup zpětnou vazbou, ale ta se obvykle nezavádí přes víc, než dva aktivní stupně. Má-li jich zesilovač víc, ztrácí takové měření veškerý smysl.
Zbývá upřesnit: na jakém zesilovači chce Křemík takový pokus provádět, a hlavně: proč?

Myslím, že ten pokus právě provádí na nás.