Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Myslíte, že tento způsob svařování má smysl? Je mi jasný, že když to přivařím natupo, tak to nebude mít takovou pevnost, ale když trochu přihulím proud a provařím to pořádně, tak to stačí. To co předvádí mi připadne spíš plýtvání elektrodama a předvádění se, nebo ne?

Smysl má, prohlídni si druhy svárů, něco si počti

On demonstruje svár, kterej bude mít sám o sobě větší pevnost, než zbytek okolního matroše. Tím, že konce takhle vybrousí a prostor vyplní nataveným matrošem z elektrod, dostane v celým průřezu kvalitní matroš jen na okrajích přitavenej k původnímu pásu. BTW se takhle (například) svařujou lodní trupy včetně válečnejch lodí, u kterejch tloušťka plátů dosahuje desítek cm. Tam kde je k plátu přístup z obou stran se žlábek dělá taky oboustrannej, ale kde na druhý straně není místo se to "véčko" musí vybrousit v plný síle jen z jedný strany - a taky se z tý jedný strany musí vyplnit. Ano, zdá se to bejt plejtváním elektrodama - když ale ten svařenec z videa budeš chtít rozlomit rozevřením, ohne se a praskne obvykle jinde, než je udělanej ten svár.

OK, já jsem jen domácí lepič, ne svářeč, tak mi to přišlo zbytečně pracný.
Dík

U pevnostních svárů se nedá říct, že by něco bylo zbytečný ... Já teda su vobyčejné plameňák = mlátím do teho švajcem, ale podobně masivní matroš se v principu vaří stejně plamenem i obloukem = svár musí vyplnit celou tloušťku. A je fuckt, jestli se to vaří MIGem, TIGem nebo obalovačkou. Případná velikost proudu ovlivní jen hloubku natavení podkladovýho materiálu. Samozřejmě když se vařej ty battleshipy, tak se nepoužívají "dvojky" nebo "trojky" elektrody a proudy v řádu desítek až nižších stovek ampér, ale vaří se to minimálně 10mm tlustou "elektrodou" podávanou regulovaným posuvem podobně jako v "cé-óčku" z cívky a vedenou automatem řízeným vozejčkem, proudy tam tečou v řádu klidně desítek kA a ochrana sváru se dělá zásypem svařovanýho místa speciální struskotvornou směsí kanálkem obklopujícím tu "elektrodu".

To. co předvádí na videu není úplně správně.
Pro svary na vysoké zatížení se to takhle ale principiálně dělá. Opravíš tím třeba lžíci od bagru, aby nepraskala.
Největší vtip je v tom, že se to musí svařit bazickou nebo kyselou elektrodou, a néé rutilovou nebo COčkem. Druhý vtip je v tom, že proud nesmíš přehulit. Jednak nesmí být kolem okraje sváru "krátery" a druhak nesmíš oduhličit nebo zakalit tu původní konstrukci. Po zavaření se musí svar zabrousit do roviny s původním materiálem.
Pak to vydrží o hodně víc než když na prasklinu navaříš pláty přidaného materiálu, jak to obvykle dělají vidláci.

Tohle už je trochu extrém, ale v každém případě to drží nesrovnatelně líp než natupo. Pokud je to branka na psí boudu, je jedno jak to přilepíš. Dělat pevnostní sváry obalovanou elektrodou je ale spíš hloupost. Pokud k tomu není vážný důvod (práce v terénu), všechno tohle se dělá právě tím "COčkem" Kvalita sváru a produktivita je nesrovnatelně lepší než u elektrod.

Nejlépe ti odpoví svařovací inspektor jirkati , asi čeká , co nablijete a dobře se baví . V každém případě je šumák jestli elektrodou či COčkem . Jen takto široké Véčko bych nedělal . Použil bych jen Y svar .

Bořku, já se vyřádím dostatečně na Svarfóru. Odborníci na elektro mají zpravidla svůj přístup a své znalosti a také své utkvělé představy o jiných technologiích. Kdo chce, ten si informace najde, a hlavně si svůj přístup ověří.

BOBOBO píše:Nejlépe ti odpoví svařovací inspektor jirkati , asi čeká , co nablijete a dobře se baví . V každém případě je šumák jestli elektrodou či COčkem . Jen takto široké Véčko bych nedělal . Použil bych jen Y svar .

Jednak autor videa DEMONSTRUJE, jak udělat vysokopevnostní svár, druhak "véčko" se musí udělat v místě, kde je přístup ke spoji jen z jedný strany, aby se dokonale provařila plná tloušťka materiálu. Kde je ke spoji přístup oboustrannej, dá se při udržení stejný pevnosti udělat svar "X" (oboustranný "véčko"), což zmenšuje nároky na počet položenejch housenek = je menší spotřeba přívaru i energie, potažmo i času. Navíc tak jde i zmenšit následnou deformaci svařence = není tak vysoký množství pohlcenýho tepla od svařování.

Zase je evidentní , že o problemu víš ho vno . Co zase meleš o X , já píši Y , ale ty netušíš co to je a proč .

sváry má ten Indonésan hezké, ale to, že začíná vařit pravý úhel a končí s tupým asi nebyl původní záměr ...

Takhle to má vypadat:
https://www.youtube.com/shorts/vGbVAKV1CFg

Proč materiál na spodu V sváru nesesadil? Nechal tam mezeru na tloušťku elektrody kterou pak vyplňuje svárem.

Kvůli jistotě provaru. Kdyby to sesadil na dotek, zůstala by tam drážka, do který by povrchový napětí taveniny svar nepustilo - a už by tam měl vrub, kterej by nešel zabrousit do roviny a koncentroval by na sobě napětí při namáhání libovolným směrem. Musíš uvažovat i to, že takovej svár se potom zabrušuje do roviny s okolím právě proto, aby tam nebyly vruby. Takže záměrný protečení.