Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Powerbanka kúpená v celoslovenskej sieti kamenných predajní. Po necelých dvoch rokoch občasného použitia sa mi nezdalo, že sa akosi rychlo nabíja. Kapacitu som doteraz neriešil, používané to bolo iba na rôzne svetielka pre deti.
Fotky to vysvetlujú...že sa čínska ojebávka so závažím používaná v HDD presunie aj do powerbank, som netušil
Pásovina 4mm, hmotnosť 180g, kapacitu akumulátora (3,7V / 33,3Wh) som už nemal chuť merať.

To máš kliku, to je tajnej model "PRCák 008" = je neprůstřelná z čehokoliv slabšího, než PRCácká kopie Makarova 7,62 ...

Měl jsem cosi podobného z Alíku, kapacita 50 000 mAh, vevnitř 3x 10 000 mAh a plocháč, doplnil jsem to baterkami co se válely doma a funguje to ke spokojenosti už několik let, mobily pro tři lidi na třídenním festivalu nejsou žádný problém.

EKKAR píše:PRCácká kopie Makarova 7,62

Makarov je 9mm, konkrétne 9x18mm.
7,62 bol Tokarev /7,62x25mm/ a tiež revolver Nagant /7,62x38mm/

Netrep nezmysly. Karol má predsa vždy pravdu.
(Munici Tokarev 7,62 používal aj samopal vzor 24, který měl kadenci TA-TA-TA-TA-TA. A někdy i víc.)

Těch 20000 mAh bude asi P.M.P.O., ne?
Kolega si pořídil tři podobné powerbanky v Lidlu, za podezřele nízkou cenu. Do temperované pracovní vesty. Asi mu je pro srandu změřím.

rampage píše:Makarov je 9mm...

Čínsky môže mať hocikoľko, kľudne aj 7,62.

rampage píše:

EKKAR píše:PRCácká kopie Makarova 7,62

Makarov je 9mm, konkrétne 9x18mm. 7,62 bol Tokarev /7,62x25mm/ a tiež revolver Nagant /7,62x38mm/

tady se píše:... Do roku 1947 Nikolaj Fjodorovič Makarov připravil do výběrového řízení vlastní konstrukci ve dvou verzích. TKB-412 komorovanou na 7,62 x 25 mm Tokarev a verzi TKB-429 komorovanou pro vlastní střelivo 9 × 18 mm Makarov. Soutěž nakonec vyhrála 9 mm verze. ...

Kurwa když napíšu, že existoval Makarov v kalibru 7,62 ... Taky jsem se divil, ale bylo to popsaný v maxibichli od Žuka "Revolvery a pistole", kterou jsem bohužel měl jen půjčenou od nebožtíka táty a po jeho smrti se mi ji nepodařilo z jeho vdovy vyrazit ... A do armády ji nepřijmuli právě proto, že Tokarevův náboj odvozenej od Naganta měl kvůli vysoký úsťový rychlosti sice výbornou přesnost a průraznost, ale kopal jak zebra, takže pro nezkušenýho střelce byl obtížnej na zvládnutí. Zdánlivě silnější 9mm Makarov má menší úsťovku a je tak "klidnější" a nedělá problémy ani v menší a lehčí pistoli. Je to to samý srovnání, jako 9x19 Luger/Parabellum v Glocku/CZ-75/Berettě F-92 a .45 ACP v Coltu M-1911A = větší ráže má menší úsťovou rychlost, ale energii srovnatelnou (protože má větší váhu) a minimálně srovnatelnou ranivost (kvůli většímu ranivýmu průřezu).

To je všetko milé, ale prcák nikdy makarova komorovaného pre 7,62 sériovo nevyrábal; nepajcovali ani Makarovovov prototyp TKB v 7,62, aspoň čo je mne známe.
Čínsky mak "vzor 59" bol vždy 9x18mm, akurát na vývoz vyrábali civilné varianty ešte v .32/.380ACP (9mm Browning). Všetko na export od nich má značku Norinco.

Inak, kus plechu ako extra váhu, to už je taká šikmácka klasika - mal som ho aj v gramci Audio-Technica. Ukostrený nebol, takže ako tienenie sa to považovať nedalo, hrá i bez neho. A na rozdiel od Tesly i pospátku a bez patálii s remienkami

rampage píše:...
Čínsky mak "vzor 59" bol vždy 9x18mm, akurát na vývoz vyrábali civilné varianty ešte v .32/.380ACP (9mm Browning).
...

Ráže značená .32 ACP není 9mm Browning, ale 7,65mm Browning. A co všecko PRCák opajcoval, ale nevyvážel, nebo co jen zkoušel, o tom se můžeme jen dohadovat. Fór ovšem je, že třeba tvrdě chromovaná hlavňovina s polygonním vejvrtem pro Norinco Z-75 po malý úpravě závěsnýho oka bezproblémově pasuje do český CZ-75 (bodejť by nepasovala, když Z-75 je přímej opajc CZ-75) a co se týče kvality, tak je přesnější a odolnější než originální hlaveň ...

MetrickyZavit píše:Po necelých dvoch rokoch občasného použitia sa mi nezdalo, že sa akosi rychlo nabíja.

To je běžný projev toho, že šel akučlánek v powerbance "do kopru". Ztratil kapacitu natolik, že se celkem rychle nabije, ale jeho reálná kapacita je už velmi mizerná a v krajním případě i zcela nepoužitelná.

MetrickyZavit píše:...kapacitu akumulátora (3,7V / 33,3Wh) som už nemal chuť merať.

20000 mAh odpovídá u článku 3,7V 74Wh. I kdyby se dalo věřit deklaraci na článku 3,7V / 33,3Wh což je v přepočtu 9000 mAh tak tyto články se nikdy nevybíjejí až na 0%. Obvyklé minimum je 20%. I kdyby ten článek tedy měl kapacitu 9000 mAh tak bude využitelná kapacita okolo 7200 mAh, ale vzhledem k tomu, že je potřeba napětí článku zvyšovat na 5V a účinnost měniče u tohoto ošizeného bazmeku nejspíš nebude také nic moc (řekněme okolo 80 %) tak ve výsledku by na výstupu bylo využitelných cca 21,3Wh což je při 5V jen 4260mAh i kdyby to bylo nové a i kdyby měl ten článek reálně těch 3,7V / 33,3Wh.

Třeba zde je potenciální náhrada, článek 3,7V, 37Wh, 10000mAh. Dva takové články zapojené paralelně (pokud by se do té powerbanky vůbec vešly když by se vynechala ta pásovina) by tvořily sadu 3,7V, 74Wh, 20000mAh a pokud by to odpovídalo realitě tak by se dalo na výstupu očekávat cca 47,4Wh což by při 5V bylo cca 9500 mAh.

Jmenovitou kapacitu článků ve Wh je nutno nejprve vynásobit 0,8 z hlediska přepočtu z jmenovité na využitelnou kapacitu a výsledek znovu vynásobit 0,8 z hlediska přepočtu z využitelné na výstupní kapacitu vzhledem ke ztrátám při předpokládané účinnosti měniče okolo 80%.

1. Přepočet jmenovité na využitelnou kapacitu článků
74Wh jmenovité kapacity článků * 0,8 = 59,2 Wh využitelné kapacity článků

2. Přepočet využitelné kapacity článků na výstupní kapacitu powerbanky se zahrnutím ztrát měniče
59,2 Wh využitelné kapacity článků * 0,8 = 47,36 Wh na výstupu powerbanky

To je provedení JB007 a nosí se to v náprsní kapse

A proč by se nevybíjel jeden článek až na minimum ?

Vybíjí se to tak dlouho, až zabere integrovaná ochrana.

Taky se domnívám, že se kapacita udává mezi minimálním a maximálním napětím, které hlídá BMS. U baterií elektromobilů se rovněž udává kapacita využitá, nikoli fyzická. Možná se pletu.

Přímo na akumulátorových článcích uvádí výrobci pouze tzv. jmenovitou kapacitu, kterou článek má mezi minimálním a maximální stavem nabití dle specifikace výrobce. Využitelná kapacita se mění podle úrovně odběru proudu. Čím vyšší odběr proudu tím víc klesá využitelná kapacita oproti jmenovité.

Možná se najde nějaká výjimka, ale u článků s vestavěnými ochrannými obvody už z výroby např. v Li-Ion 18650 apod. a také u Lithiových nabíjecích článků typu AA a AAA s vestavěnými měniči, které do poslední chvíle udržují napětí na výstupu článku co nejblíže 1,5V je celkem běžné, že deklarovanou kapacitu na článku z něj nezískáte ani když jej nabijete naplno a poté budete vybíjet co nejnižším proudem. Takže u nich většinou neodpovídá deklarovaná kapacita na článku využitelné kapacitě dle rozmezí, které udržuje v článku vestavěný ochranných obvod.

BMS se považují za jakési druhé jištění pro případ, že by selhaly nabíjecí a vybíjecí obvody mimo článek nebo mimo bateriové uložiště. BMS by za běžného provozu jak při nabíjení tak i při vybíjení neměla vůbec reagovat odpojením článku či uložiště, protože tuto roli mají mít primárně nabíjecí/vybíjecí obvody v zařízení mimo článek či bateriové uložiště.

Některé BMS ať už vestavěné nebo externí mají dolní i horní úroveň odpojení pevně danou tj. bez možnosti změny nastavení uživatelem. U dolní úrovně se takové BMS častěji liší a některé jdou i dost hluboko což delší životnosti článků moc neprospívá pokud by měla BMS suplovat odpojení nabíjecími/vybíjecími obvody v příslušném zařízení kde se článek bude používat.

Některé BMS obvykle externí mají horní i dolní úroveň odpojení nastavitelnou a tam pak záleží na uživateli jak si to nastaví. Nicméně primárně se úroveň minima a maxima za účelem prodloužení životnosti článků nenastavuje v BMS, ale v zařízení, které obsahuje nabíjecí/vybíjecí obvod.

Powerbanky obsahují jak ochranné obvody BMS tak i nabíjecí a vybíjecí obvody a obojí obvykle bez možnosti nastavení uživatelem. Možná se najde nějaká výjimka, ale obecně jen málokterý výrobce powerbanky k ní uvádí na výstupu skutečně využitelnou kapacitu a většinou se uvádí jen jmenovitá kapacita interních článků, která jak vidno z výše uvedeného může být dost zavádějící pro uživatele, který většinou není tak znalý, aby to přepočetl na využitelnou kapacitu na výstupu.

Výrobci některých sériově vyráběných bateriových uložišť např. pro FVE jako třeba Pylontech uvádějí kromě jmenovité i využitelnou kapacitu uložiště dle výrobcem definovaného výstupního odběru z uložiště.

U elektromobilů se kromě jmenovité uvádí i výrobcem předpokládaná využitelná kapacita baterie jako celku. Z hlediska případné indikace stavu nabití pro uživatele si výrobce EV obvykle nechává nějakou rezervu tak, aby pro uživatele zobrazovaný stav 0% byl v reálu vyšší a zobrazovaný stav 100% byl v reálu nižší. Nicméně pro uživatele se většinou stav nabití baterie v EV přepočítává na odhad dojezdu v km.

To je zase keců o ničem
U powerbank se udává nominální kapacita použitého článku, pokud to nejsou podvodníci.
A často jsou použity články bez ochrany (třeba ten, co uvedl Valdano), takže jediná ochrana je nabíjecí/vybíjecí logika.
https://www.aliexpress.com/item/1005010364739455.html
Na powerbanku z několika starejch článků od noťasu to stačí, nedělejte z toho vědu
https://www.laskakit.cz/nabijecka-boost ... erbank-5v/