Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Proč je problém s některými opravami? Mezi prvními přístroji, které jsem si postavil, byl multivibrátor a zesilovač. Vše v germaniu. Později jsem multivibrátor modernizoval na křemíkové tranzistory a zvýšil napájecí napětí, tak se daly testovat i AM přijímače na některých rozsazích. Sledovač signálu jsem taktéž modernizoval na křemíky, především jsem zdvihl vstupní odpor na několik MΩ. U elektronek dlouho stačil šroubovák jako zdroj síťového brumu. Ale i tam jsem u těchto dvou pomůcek zdvihnul kontaktním kondenzátorům jmenovité napětí na stovky voltů. Na většinu oprav to kupodivu stačí.
No a jednoduchý dvoukanál osciloskop pro kontrolu zkreslení (stejně pod cca 2% to na něm nepoznám).
Na multivibrátor stačí rekurenty ze šuplíku, na zesík MBA810 s unipolárem na vstupu.
Mám pocit, že se staré dobré praktiky nějak vytrácejí.
Samozřejmě výkonové stroje jsou jiná váhová kategorie, zejména lampové.

Zkreslení >2% měříš osciloskopem, ale signál jistě nebude z toho multivibrátoru nebo šroubováku...

On to taky ty děcky musí někdo naučit.
S odstupem půlstoletí se to zdá neuvěřitelný, ale v určitém věku takové děťátko neumí ani číst a až pak ho to někdo musí naučit.

A v súčasnej elektronike už nejde tak o analógovych signáloch, ako skôr o tých ,,0" a ,,1", čo asi skurvilo elektroniku ako-takú aj v pocite bádania mladých. Neviem, iba môj pocit. Asi ťažko niekto z dnešnej mládeže bude chcieť robiť multík, nf zosilňovač, FM prijmače s Klabalovými cievkami v DPS z Amára (mne to fungovalo!). kde si budú kresliť a leptať svoje DPS..... Maximum ich zájmu je: Kúpiť si modul niečoho na TEMU. Keď to nefunguje (aj v prípade ich blbého zapojenia) , tak reklamovať, NEMERAŤ, NEBÁDAŤ..... Potom prídu, ako Ing., do firmy na pozíciu kvalitára, SUE, a začnú robiť zo seba nechtiac blba....
EDIT: Môj názor je, že o 20 rokov elektronika pôjde PÁ-PÁ..... Už totiž bude málo ,,človekov", ktorí ju budú NIE projektovať (na to bude AI), ale montovať ! Už dnes, generácia ,,Z" nevie, čo je skrutka, klinec, kladivo Mám overené z našej firmy....

O těch nulách a jedničkách a "přešaltrování představy, co se to tam děje" jsem tu kdysi psal už například tady. Ono totiž přišlo ještě období, kdy se analogové obvody integrovaly a některé v jiném, než katalogovém, zapojení nechodily. Čest všem, kdo s nimi přesto laborovali a hledali cesty, jak je přimět k tomu, aby "hrály líp". Ale i o tom tu je dlouhé vlákno.
Znalost obvodových řešení analogových zařízení se vytrácí, konečně i koncové zesilovače dnes mají na výstupech jen ty nuly a jedničky. Jejich vysoká účinnost je určitě výhodná, ale málokdo se zajímá o to, jak to uvnitř funguje, když už to koupí, jako hotový modul. Inu - lenost je matkou pokroku: proč to stavět z 30 diskétních součástek, když ten modul je jen jedna, a netřeba se zajímat o to, kolik desítek či stovek jich je uvnitř? A že se to dá opravit jen kompletní výměnou modulu? Za cenu, která nikoho neporazí?
Snad všichni jsme začínali nějakým lampovým zesilovačem ve třídě A třeba i s výstupákem z vertikálu televize, oživeným jen za pomoci cejchovaného šroubováku, v mladším případě to byla třída B s germaniovými tranzistory a trafíčky BT39 a VT39. Ale daly se na tom osahat principy, jak to funguje, a, když nefungovalo, tak proč.
Rýsují se proto dvě cesty: buď další vývoj postupně úplně svěříme AI, která sama už dnes umí stvořit zařízení a obvody tak složité, že se o tom konstruktérům nezdálo ani v nejdivočejších kolektivních snech, nebo budeme mít co nejvíc trpělivosti s těmi, kdo o tu historickou techniku mají zájem, ale neměli k základům, kde přijít. Jenže bez nich sami nic nevymyslí a AI směřuje poněkud jinam, než aby jim s tím pomohla.
Navíc se u AI obávám toho, že jednou stvoří něco tak překomplikovaného, až v tom sama nenajde chybku, která se s tím táhne od začátku, jen se zatím nijak škodlivě neprojevila. Najednou nebude člověk, který by ji našel a odstranil. Jak rychlost vývoje nabírá otáčky, nemusí to ani moc dlouho trvat a mnozí z nás to ještě zažijí (i když se tu do nás kdosi navezl, že jsme tu samé staré kotvy či rezavé šavle, že to tu pro mladé není). Mysteri to trefil, absolventů je hodně, jsem rád, že mezi nimi jsou někteří perspektivně použitelní, jen to jejich procento značně pokleslo. Ale černě to vidí až za 20 let, já bych tomu ani tolik nedával.

Kdo to dočetl až sem, je náš!

No, Masare, docela mě pobavilo, jak osciloskopem zkoumám zkreslení obdélníka z multivibrátoru. Příspěvek jsem psal na základě dotazů mladých kolegů při opravách starších přístrojů, naposledy magnetofonu.
Ta Tvá myšlenka na druhé straně není k zahození, zkoumat integrační či derivační charakter přístroje. Myslím si, že je užitečnější, než pouštět vstupní signál do výstupu a zkoumat důsledky na vstupu.
Pro vyspělejší je samozřejmostí generátor, třeba jednoduchý, pro vyšší třídu pak osciloskop se slušnou délkou záznamu v paměti. Tím lze obejít logický analyzátor. Ale to už nejsme v oblasti starých elektropřístrojů, že.
Jo Hille, tak černě to zatím nevidím. V testech, co dávám žákům, má AI setrvalou trojku. Neb je to zatím spíše rešeržní systém bez zpětné vazby. To nesmíme moc chtít po programátorech. Zatím na netu samoučící se funkce nevidím. Ale i to přijde.

Ve svém příspěvku jsi zmínil pouze dva generátory - multivibrátor a šroubovák. A pomocí nich zkreslení na osciloskopu nelze ani odhadovat, natož měřit.
To jen k tvému pobavení, já jsem se bavil také.

Pravdivé.

Je to spousta věcí k zamyšlení. Ale k servisu, ten musí být efektivní a zároveň poctivý. Každého až na pár vyjímek , kdo se servisem zabývá jeho profese vyškolí. Základ je opravit to co je pokazené a opravit potenciální hrozbu, že by se mohl přístroj vrátit k reklamaci. To je ta efektivita. Pamatuji když jsem opravovat CRT a první kardinální chyba byla k opravě ještě seřizovat barevné podání pokud nebylo úplně rozjeté. U audia měřit zkreslení když v závadě byl zdroj , nebo vstup, pokud to nebylo slyšet na ucho. Prostě zákazík byl na něco zvyklý a najednou to hrálo či ukazovalo jinak.
A víte jak se pozná, že AI zvitězila, že bude všechno na světě stejné. Protože nakonec z logiky věci , mají místo na světě jen ty nejlepší kusy.

MiraSt píše:Pravdivé.

Doufám, že ty fotky jsou tak z roku 2010. Jsem rád, že CRT zmizely v propadlišti dějin nebo v muzeu a už je nechci nikdy používat. LCD monitor mám od roku 2006 a CRT tv jsme měli doma kupodivu až do roku 2018.

Hydrawerk píše:Jsem rád, že CRT zmizely v propadlišti dějin...

CRT rozhodně nezmizely v propadlišti dějin, ale mají v dějinách svoje čestné místo a stály u zrodu modernějších technologií.
Bylo mi ctí být "u toho".

CRT su nenahraditelne v arcade automatoch. Tie stare hry vyzeraju na LCD otrasne.

CRT má lepšie podanie farieb. Jeden CRT monitor si z toho dôvodu nechávam na experimentovanie.

masar píše:Ve svém příspěvku jsi zmínil pouze dva generátory - multivibrátor a šroubovák. A pomocí nich zkreslení na osciloskopu nelze ani odhadovat, natož měřit.
To jen k tvému pobavení, já jsem se bavil také.

Ja myslím, že dvojkanálovým by to šlo. Len by bol asi problém rozlíšiť skreslenie lineárne a nelineárne.

rudolf02 píše:Myslím si, že je užitečnější, než pouštět vstupní signál do výstupu a zkoumat důsledky na vstupu.

To první je běžné trošku už poctivé měření, to druhé už je asi jen pro fajnšmekry.
Jinak CRTéčka jsou super. Nemít možnost ovládat elektronový paprsek, asi bych se tím cítil poněkud ochuzen...