Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Červotoč v krytu staré a asi vzácné televize lze eliminovat magnetronem z mikrovlnky nebo tvrdším v Řeži.
Nevíte, dá se to v té Řeži domluvit?

Zkus se obrátit na muzeum Roztoky. Viz odkaz na článek. Ale ceny dnes budou někde úplně jinde.
https://www.idnes.cz/hobby/domov/cervot ... -domov_bma

Asi bych to uměl v Řeži domluvit, ale proč na to používat BRUTE FORCE, když by to asi stačilo dát do pytle a napustit dusíkem nebo jiným plynem jako to dělají nábytkáři...

jenicek píše:když by to asi stačilo dát do pytle a napustit dusíkem nebo jiným plynem jako to dělají nábytkáři.

dát do pytle a uvnitř na mističce zapálit sirný knot . . .

To jsou nápady. Síra do elektroniky
Stači si udělat boudičku z polystyrénu nebo v horším případě z kartónu a teplým vzduchem to celé prohřát na 55-60°C.

Alebo nechať radio v aute na priamom slnku počas letných dní, larvy vraj zdochnú nad 50°C. To už by malo byť takmer úplne bezpracné, iba počkať

Proč do elektroniky? Tu vyndáš ze skříně a necháš v tom pytli pořádně čuchnout jen dřevu. A pak je jedno, jestli to bude dusík, nebo sirný knot. Klidně i dva tři dny, ti mrši si za sebou umí chodbičky utěsnit, tak ať jim spolehlivě dojde kyslík, tedy i ten v tom dřevu. A pak tu skříň necháš týden vyvětrat, než elektroniku namontuješ zpět, případně to můžeš urychlit opakovaným podtlakem pomocí vysavače, když to ten igelitový obal dovolí.

V Řeži to nikdo nedělá. Kobalt mají ještě i v Praze na Bulovce, ale tam se na tebe taky vysxrou. Roztoky mají kobalt přímo k tomuto určený. Na webu mají i ceník tuším za 1 dm³. Pokud je to malé, tak by to ještě šlo v Praze pod Vítkovem na mikrotronu. Popřípadě ještě v Praze v Nademlejnské v mikroelu na lineáru.

Nejlepší to muzeum v Roztokách.

PS: Udělat to teplotou je dobrý nápad, v loni jsem tímto způsobem ničil bakterie, které mi nalezli do akátové bečky na víno.

Na sirné knoty zapomeň, to je neůčinné a uděláš s tím víc škody než užitku. Podobné je to i s volně dostupnými vykuřováním přípravky k tomu určenými, jsou to jen slabé insekticidy, moc parády s tím nenaděláš, ale aspoň žádnou škodu jako se sírou. Nátěry vodičkama musí jít do hloubky, takže pro tebe taky k ničemu.

Pokud to má být účinné na všechny vývojové stádia hmyzu, tzn i na vajíčka a spol. tak musíš při fumigaci použít jedy kategorie kyanovodík, fosfanové tablety apod. což je úplně jiná liga než čajíky typu bochemit a běžný smrtelník se nemá šanci k tomu dostat. Nicméně jsou firmy co se tím zabývají a řekl bych že budou dostupnější než majitelé radioaktivních zářičů.

Co se týká teploty, musíš mít uvnitř dřeva aspoň 55-60C po nějakou hodinku, to znamená na povrchu teplotu ještě vyšší, pokud to nechceš sušit týden. Problém je, že se ti dřevo nejspíš různě zkroutí a popraská, sleze lak, rozlepí lepené spoje jež se dřív s oblibou lepily kostním klihem apod. Osobně bych to neriskoval. může to být OK ale nemusí.

Pokud neseženeš zářič poptej u sanačních firem, případně jestli neznáš někoho kdo obchoduje se dřevem, tam to taky používají při exportu.

Nejjednodušší a nejlevnější je to tou radiací. Hodíš to do muzea v Roztokách, necháš to tam den, oni ti vystaví fakturu na 150 Kč a máš vystaráno. (cena je 3 Kč/dm³)
https://www.stredoceskemuzeum.cz/odborn ... cni-komora

Mi tedy Lignofix na staré skříně fungoval, ale je to tedy čajíček... Ale pokud to má hezký povrch, tak jsou ty nátěry špatné, protože šelak zmatní.

Cust: nevýhoda je, že je nutno to do těch Roztok dopravit.

Lowcost řešení je zabalit do černého pytle a strčit do auta na slunko. Ty přípravky jsou určené jako prevence, na likvidaci moc nefungují.

S tym autom ale musis pockat do leta. Teraz to velmi fungovat nebude Idealne je cierne auto.

Alebo najdi niekoho, co ma doma saunu. Staci malu infra.

Potvrzuji, například na překližku se s impregnací a nátěry musí hodně opatrně.
Jestli už byla nějak i zevnitř přelakovaná, účinkují ty jedy vůbec nevalně.
Šelaku to škodí, ale ten se dá napravit přetřením čistým lihem, nebo řídkým lihovým roztokem šelaku, vyšponuje se do vysokého lesku.
Původně byl ten šelak nanášený ve více (až 7) vrstvách (po týdnu vybrousit, přetáhnout lihem a nanést další vrstvu), ale to bylo zdlouhavé, tak se později do šelaku přidával kafr, aby stačila jedna tlustá vrstva a během schnutí nepopraskala, a nezabíralo to místo v meziskladu.