Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

V článku z uvedeného odkazu, jeho autor uvádí zavádějící informace, i podivnosti o připravované zkoušce.
Z internetových zdrojů, lze u uvedeného typu radaru zjistit:
• Radar je mobilní. To znamená, že je umístěn v nástavbě, na podvozku silničního vozidla, v tažených přívěsech, nebo v návěsech. Představa autora, o prostorné kanceláři s několika svítícími monitory a přístroji na stolech, dokonce bez přítomnosti obsluhy, je tedy chybná.
• Radar je určen na zjišťování polohy předmětů ve vzduchu. Třeba letadel, raket, apod. Nikoliv k ozařování motoristů, jedoucích po silnici, několik set metrů od něj. Radary tohoto frekvenčního pásma se instalují na vyvýšená místa, a jejich anténní systémy mívají ještě možnost změny náklonu ve svislém směru. Svůj výkon zbytečně nemaří ozařováním nepohyblivého zemského povrchu.
• Impulsní výkon jednoho z pěti stejných vysílačů je sice těch 700 kW, ale střední výkon vysílače je obdobný, jako má standardní mikrovlnka.
• Paraboly radaru, točící se anténní kabiny, zaostřují vyzařovanou energii tak, aby ve vodorovném směru vycházel úzký paprsek, o úhlu asi 1°. Všech pět vysílačů, pak s těmi dvěma parabolami, vytvoří ve svislém směru svazek energie o úhlu asi 30 až 35°. Připouštím, že po modernizacích, můžou být paraboly uspořádány i tak, že spodní parabola vytváří svislý paprsek a horní pak paprsek šikmý. To lze využít pro měření výšky (tedy třetí osy polohy cíle v prostoru).
• Představa autora, že jeho motorka při průjezdu obdržela z radaru impulsy energie elmag. záření 700 kW, je chybná.
• Obdobně, jako při hledání zdrojů rušení radiokomunikací, i ke zjišťování rušení a intenzity elmag záření, se nepoužívají motorky soukromých osob, ale k tomu určené indikační a měřicí přístroje.

AI slop.

Akože, AI slopala?

Ještě že máme ty internetové zdroje, díky kterým je všechno v cajku. Škoda že je nepoužili v odpovědi ti z "tlačového odboru".

Když potřebují zjistit nízkoletící dron, tak usmaží cokoliv.

Otkundes píše: 18 črc 2026, 10:14 V článku z uvedeného odkazu, jeho autor uvádí zavádějící informace, i podivnosti o připravované zkoušce.
Z internetových zdrojů, lze u uvedeného typu radaru zjistit:
...
• Impulsní výkon jednoho z pěti stejných vysílačů je sice těch 700 kW, ale střední výkon vysílače je obdobný, jako má standardní mikrovlnka.
...

Jenomže elektronice motorovýho vozidla je šumafuk, kolik je střední výkon, když dostane milisekundovou šlupku vysoce směrovanýho elektromagnetickýho paprsku. To je to samý, jako když blikneš výkonným svářecím laserem někomu do oka - v minutovým průměru dostane energii pár miliwattů, ale stejně mu to spálí sítnici. Prostě pokud v daným místě dochází k uvedeným poruchám elektroniky a zrovna světe div se ta doba výskytu poruch souhlasí s dobou provozu radarový stanice, tak by se asi někdo zodpovědnej měl poněkud zamyslet nad tím, co vlastně odsouhlasili k provozu ...

Ekkare, Ekkare, zase máš potřebu dělat chytřejšího?
To přece vím, a to srovnání s mikrovlnkou, bylo jen aby bylo pochopeno, že tepelné účinky záření, ze vzdálenosti několik set metrů a při současném otáčení antény, rychlostí 6 nebo 3 ot/min, se u člověka opravdu neprojeví. Většina výkonu by mu v té vzdálenosti prolítla několik desítek metrů nad hlavou. Však si to nakresli. Anténa na kopečku, třeba jen 5 metrů nad úrovní terénu. Vyzařovací charakteristika (pro 1.vysílač), široká asi 8°, a náklon antény 0°, tedy vodorovná rovina.
Tím ovšem nevylučuji, že vyzařovací charakteristika antény, má též i tzv. „blízké pole“, boční a zadní „laloky“, ve kterých je obsaženo pár procent výkonu vysílače.
Nicméně, pokud bys byl u vlnovodného trychtýře (zářiče) před parabolou, a vysílač se zapnul, rychle bys skočil k zemí, zdrhal a později tě možná bolela hlava...
Ještě upřesním, že ty vysílané impulsy, jsou v závislosti od opakovacího kmitočtu, široké buď 1,3 nebo 2,7 mikrosekund, a jsou dány skutečnými parametry nabíjecí linky, v modulátoru vysílače. Tedy nikoliv v tebou uváděném tisícinásobku (milisekundy).

Josef_Novak:
Tak jako se nechodí střílet na vrabce kanónem, ani na odhalování a zjišťování pozice nízkoletících dronů, se nepoužívají RL středního dosahu (v řádech stovek kilometrů). Vždyť již jen kvůli zakřivení zemského povrchu (koule), pozemní RL pracující ve frekvenčním pásmu kolem 3 GHz, nevidí letadla letící ve výšce pod 1000 m, při vzdálenosti nad 130 km. Na zjištění kriplíků, motajících se pár desítek metrů nad zemí, se používají jiné průzkumné prostředky.

Ano, poučuj ertéváka v.v. o směrování radarovejch antén, tvaru paprsku i parazitním vyzařování antény. Nic na tom nemění fakt, že vyzařovaná energie negativně ovlivňuje veškerou elektroniku v blízkosti zářiče, což oficiální místa vehementně popírají i přes to, že faktický projevy dokládaný lidma z okolí to škodlivý působení potvrzujou. Ke tvýmu zdůrazňování 1000násobnýho rozdílu trvání impulsu jen připodotknu, že pokud má radar mít detekční dosah v řádu stovek km a energetická hustota záření na m² má pokles úměrnej kvadrátu vzdálenosti, pro elektroniku je už celkem jedno, jestli dostane zásah swapujícím beamem s okamžitou dýlkou milisekundy nebo mikrosekundy - naindukovaný energie jsou pro citlivý obvody když ne rovnou likvidační, tak uurčitě mnohonásobně překračující odolnost proti narušení normální funkce.
Lidsky řečeno - ten radar s takovýma parametrama v daným místě nemá bez ochranný zóny čítající cca 5km okruh absolutně co dělat.

Otkundes píše: 18 črc 2026, 15:21 Ještě upřesním, že ty vysílané impulsy, jsou v závislosti od opakovacího kmitočtu, široké buď 1,3 nebo 2,7 mikrosekund, a jsou dány skutečnými parametry nabíjecí linky, v modulátoru vysílače. Tedy nikoliv v tebou uváděném tisícinásobku (milisekundy).

Tu milisekundu ten puls klidně mít může. U moderních radarů se solid state vysílačem se už nějaký pátek používá metoda "časová komprese pulzu" a nízká opakovací frekvence.

Ekkare, a nedáš pokoj a budeš prudit…
Chlapče, věz, že na území bývalého Československa, se u PVOS používaly radary centimetrového pásma, již v době vlády K. Gottwalda! A protože byly umisťovány na terénních dominantách, nebo na zhotovených valech (tzv. „kurganech“), a antény VF energii směřovaly šikmo k obloze, nebyl problém.
Dokonce, vojska chodila kolem zapnutého radaru, kouřili před ním, ve vzdálenostech menších než 10 metrů. A nikomu impulsní výkon vysílače radaru, nezničil ani blbý trazistorák (rádio)!
Když už jsi ten údajný „ertévák“, zkusil sis vymontovat zářivkovou trubici 40W, postavit se s ní večer kus od paraboly, postupně ji zvedat nad hlavu a pozorovat, jak jen její část, zasažená VF energií svítí? A podle toho zjistil, kam vlastně spodek VF pole zasahuje?
Pokud tady píšeš o součástkách a jejich obvodech citlivých na cizí elmag záření, slyšel’s již něco o stínění, Farydayově kleci, o požadavcích na elmag. kompatibilitu?
Nebo sis z mého příspěvku vypíchl jednu větu, abys mohl na fóru předvádět své hluboké znalosti z oboru bývalého radiotechnického vojska protivzdušné obrany státu?
Přestaň se předvádět, hochu!

HF_Tech:
U uvedeného typu světského RL, nemůže.
• Při opakovacím kmitočtu 375 Hz, je meziimpulsní interval roven 1/375 = 2,67 ms, a v případě přepnutí na 750 Hz, již jen 1,33 ms. A následuje další impuls.
• Délka impulsu je dána parametry VN nabíjecí linky (soustava identických LC obvodů v sérii), ta tvaruje impuls
• Použitý magnetron a jeho modulátor, nejsou dimenzovány na tak široký impuls (přetížení)
• Po dobu vysílání impulsu, je příjem odraženého signálu blokován. Jinak by byly vstupní obvody přijímače spáleny přetížením.
• Na šíří impulsu je též závislá i přesnost měření vzdálenosti cíle (letadla) a rozlišovací schopnost (jedno éro, nebo dvě, či tři vedle sebe?).
• Možná se to používá u jiných konstrukcí vysílačů, za podmínky snížení opakovacího kmitočtu, při větším dosahu. Nesetkal jsem se s tím...

Otkundes píše: 18 črc 2026, 21:18 Ekkare, a nedáš pokoj a budeš prudit…
Chlapče, věz, že na území bývalého Československa, se u PVOS používaly radary centimetrového pásma, již v době vlády K. Gottwalda! A protože byly umisťovány na terénních dominantách, nebo na zhotovených valech (tzv. „kurganech“), a antény VF energii směřovaly šikmo k obloze, nebyl problém.
...

Přesně, za komančů se radary stavěly nad obvyklou úroveň terénu a co nejdál od běžnýho civilního osídlení - nejen kvůli ozařování, ale hlavně kvůli utajení. Jenomže pokud ten radar v Horních Uhrách nemá nějakej podstavec pro získání dostatečný základní vejšky nad okolním terénem a v jeho těsný blízkosti je vedená běžná komunikace a pokud navíc jeho uživatel za účelem získání co největšího dosahu zaměřuje anténu blízko k horizontu, rozptyl energie v bezprostřední blízkosti rozhodně není zanedbatelnej. A mluvit o Faradayově kleci v souvislosti s motorovým prostorem nebo prostorem pod čelním sklem u moderních aut je taky sázka do lotýnky. Nemluvíme o ohrožení ohřevem jako u biologickejch tkání tvořenejch z větší části vodou, ale o možnosti narušení funkce/ovlivnění přenosu signálu v elektronickým zařízení vlivem elmag energie, vysílaný do prostoru radarem s dosahem mnohonásobně větším, než mají mikrovlnný radary sloužící k odečtu počtu vozidel pod mejtnou bránou nebo sloužící k měření rychlosti. A na takový úrovně EMI rozhodně není elektronika v automotive rozhodně testovaná.

Tak třeba v Nepolisech kousek od nás byla obrovská P14 přímo na zemi na rovince a první baráky vesnice Nepolisy byly vzdálený cca 400 metrů. Špičkově měla skoro 1 MW na kmitočtu kolem 170 MHz. Když byla v chodu, tak na 6. kanále ČST-1 přeběhlo každejch 6 sekund několik čárek šikmo nad sebou. 200 m od radaru byla silnice Bydžov-Chlumec. Nepolisáci říkají, že tam pár auťáku s elektronikou zůstalo stát na krajnici.