Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Omluvám se všem za svoji chybou. Návrh jsem omylem považoval za chválený i když tomu tak v reálu nebylo. Mělo mě to trknout, že něco takového tady u nás přece nemůže projít a měl jsem si to lépe na webu PSP dohledat. Vypadalo to pro běžné lidi až příliš dobře a tak jsem se zkrátka nechal "unést" představou "o zázraku".

Návrh Mariana Jurečky týkající se záležitostí okolo balkonových FVE neprošel. Je to uvedeno na webu poslanecké sněmovny.

Poslanecká sněmovna, Pátek 10. července 2026
Poslankyně Zuzana Ožanová: Bod 103 – Z1 – 1054, Marian Jurečka, balkonová elektrárna. Výbor nedoporučuje.
Místopředseda PSP Patrik Nacher: Paní ministryně? (Nesouhlas.)
Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Ať zvedne ruku a stiskne tlačítko. Kdo je proti?
V hlasování číslo 100 přihlášeno 172 poslanců, pro 58, proti 87. Návrh nebyl přijat.

Zázraky se tady v Česku prostě nedějí.

Vše okolo mikrozdrojů tedy bude dál při starém.

Novela stavebního zákona č. 458/2000 Sb. neprošla 3. čtení a níže je jak hezky to ve vztahu k tzv. balkonovým fotovoltaikám vypadalo, ale neprošlo to. Primární důvod zamítnutí spočíval v námitce, že balkonovky nejsou stavbou a nepatří tedy do stavebního zákona.

Můžeme doufat, že ten návrh pan poslanec Jurečka nezahodí a zkusí to s ním ještě někdy v budoucnu, až se bude projednávat nějaká novela energetického zákona, ale obávám se že výsledek se i tak nezmění a jen se najdou jiné důvody k zamítnutí. Prostě tady v Česku se takové zázraky nedějí a abychom tu měli takové možnosti jako v sousedním Německu nebo Rakousku, na to prostě můžeme zapomenout.

Níže uvádím pro balkonové FVE podstatné část ze zamítnutého pozměňovacího návrhu.

V § 2 odst. 2 se na konci písmene a) doplňuje bod 36, který zní:

36. zásuvkovým fotovoltaickým mikrozdrojem výrobna elektřiny využívající energii slunečního záření bez zařízení pro ukládání elektřiny tvořícího její součást, připojená k odběrnému elektrickému zařízení zákazníka v odběrném místě nízkého napětí, určená převážně pro vlastní spotřebu elektřiny v tomto odběrném místě, jejíž jmenovitý střídavý výstupní výkon střídače nepřesahuje 800 VA a součet jmenovitých výkonů fotovoltaických panelů za standardních zkušebních podmínek nepřesahuje 2 kW; do uvedených limitů se započítávají všechny zásuvkové fotovoltaické mikrozdroje připojené v témže odběrném místě.

§ 28a

Zásuvkový fotovoltaický mikrozdroj

(1) Zákazník má právo připojit k odběrnému elektrickému zařízení a provozovat v odběrném místě zásuvkový fotovoltaický mikrozdroj, pokud splňuje podmínky podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu.

(2) Provozování zásuvkového fotovoltaického mikrozdroje nevyžaduje licenci, registraci zákazníka u operátora trhu jako výrobce elektřiny, uzavření smlouvy o připojení výrobny elektřiny, změnu smlouvy o připojení odběrného místa ani sjednání rezervovaného výkonu pro dodávku elektřiny do distribuční soustavy.

(3) Zákazník je povinen oznámit provozování zásuvkového fotovoltaického mikrozdroje provozovateli distribuční soustavy, k níž je odběrné místo připojeno, před jeho uvedením do provozu. Zásuvkový fotovoltaický mikrozdroj lze uvést do provozu dnem doručení úplného oznámení podle věty první. Oznámení podle věty první není žádostí o připojení výrobny elektřiny a nepodléhá souhlasu provozovatele distribuční soustavy.

(4) Provozovatel distribuční soustavy zajistí bezplatnou možnost učinit oznámení podle odstavce 3 prostřednictvím jednoduchého elektronického formuláře. Úplnost oznámení se posuzuje pouze podle údajů stanovených prováděcím právním předpisem. Provozovatel distribuční soustavy nesmí uvedení zásuvkového fotovoltaického mikrozdroje do provozu podmínit posouzením nebo schválením připojení, je-li oznámení úplné a zařízení splňuje podmínky podle tohoto zákona a prováděcího právního předpisu.

(5) Je-li pro řádné měření elektřiny v odběrném místě nutná výměna měřicího zařízení, provede ji provozovatel distribuční soustavy do 3 měsíců ode dne doručení oznámení podle odstavce 3. Do provedení výměny měřicího zařízení lze zásuvkový fotovoltaický mikrozdroj provozovat, není-li prokázáno, že jeho provoz ohrožuje bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy nebo bezpečnost osob nebo majetku.

(6) Dodávka elektřiny ze zásuvkového fotovoltaického mikrozdroje do distribuční soustavy, k níž dojde v souvislosti s jeho provozem, není neoprávněnou dodávkou elektřiny. Za elektřinu dodanou podle věty první nevzniká právo na úplatu, podporu elektřiny, započtení ani jinou obdobnou kompenzaci; tím není dotčeno právo zákazníka provozovat výrobnu elektřiny v jiném režimu podle tohoto zákona.

(7) Zásuvkový fotovoltaický mikrozdroj lze provozovat pouze tehdy, pokud nese označení CE, bylo k němu vydáno EU prohlášení o shodě, je tvořen tovární sestavou nebo sestavou typově ověřených komponentů, splňuje požadavky na bezpečný paralelní provoz s distribuční soustavou, obsahuje ochranu proti ostrovnímu provozu a splňuje další technické a bezpečnostní požadavky stanovené prováděcím právním předpisem. Splnění požadavku typového ověření lze nahradit prokázáním splnění rovnocenných technických požadavků v jiném členském státě Evropské unie.

(8) Prokáže-li provozovatel distribuční soustavy, že konkrétní zásuvkový fotovoltaický mikrozdroj ohrožuje bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy nebo bezpečnost osob nebo majetku, vyzve zákazníka k odstranění závad nebo k dočasnému odpojení zařízení. Zákazník je povinen výzvě podle věty první vyhovět bez zbytečného odkladu.


V § 159 se doplňuje odstavec 4, který zní:

(4) Instalaci zásuvkového fotovoltaického mikrozdroje podle přílohy č. 1 odst. 1 písm. a) bodu 46 může stavebník provést svépomocí bez zajištění stavebního dozoru, jde-li o tovární sestavu nebo sestavu typově ověřených komponentů, která nevyžaduje zásah do pevné elektroinstalace stavby, není-li ovlivněna mechanická odolnost a stabilita stavby ani požární bezpečnost stavby a nejde-li o instalaci na nemovité kulturní památce nebo nemovité národní kulturní památce.


Přechodné ustanovení

Zákazník, který ke dni nabytí účinnosti ustanovení § 28a zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, provozuje zařízení odpovídající definici zásuvkového fotovoltaického mikrozdroje podle § 2 odst. 2 písm. a) bodu 36 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, je povinen učinit oznámení podle § 28a odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto ustanovení. Do dne doručení oznámení, nejdéle však po dobu podle věty první, se takové zařízení považuje za oznámené, splňuje-li podmínky podle § 28a odst. 7 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; § 28a odst. 8 zákona č. 458/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, tím není dotčen.

Tak pokud to přijde v platnost, tak lidi, co ještě maj kolečkovej dvousazbovej Schlumberger, co umí coufat, budou mít v létě z přebytků najednou o dost nižší spotřebu v odběrném místě. Ale pravda, už jich moc není.

Běžná domácnost má nějakou spotřebu přes den i v době kdy třeba nikdo není doma (běžně třeba i několik set W). Takže úspora může být i s dnes běžným elektronickým elektroměrem a samozřejmě také i poté co bude osazen chytrý elektroměr, který budou mít do budoucna všichni (hrubým odhadem do konce roku 2032).

Levné sady balkonovek se dají například v Německu koupit už za ceny okolo 150 EUR (cca 3600 kč) s on-grid měničem o maximálním výkonu okolo 400W + jeden větší nebo dva menší FV panely. Takto levné sestavy jsou bez bateriového uložiště, které by set jen zbytečně prodražovalo. AC výstup on-grid měniče balkonovky funguje v paralelním režimu s DS tj. je připojen a sfázován k jedné fázi v rámci připojení do běžné zásuvky 230V AC. V případě výpadku DS se on-grid měnič automaticky odstavuje. Připojení nebude vyžadovat žádnou smlouvu o připojení ani revizi ani realizační firmu. Provozovatel bude mít pouze povinnost provoz balkonovky oznámit distributorovi.

Pokud se bude jednat například o balkonovku s max. výkonem měniče 800W a zrovna bude na AC výstupu vyrábět třeba 700W a aktuální spotřeba domácnosti bude třeba vyšší řekněme 1000W tak se 700W vezme z té FVE a 300W si spotřebiče automaticky samy "přicucnou" z DS. Takže spotřeba z DS přes elektroměr bude po tu dobu jen 300W, ale domácnost bude spotřebovávat 1000W a v takovém případě tedy půjde o úsporu 700W. Pokud při výrobě 700W spotřeba domácnosti klesne třeba jen na 100W tak se celá spotřeba domácnosti pokryje z té FVE a 600W půjde zdarma do DS. Majitel balkonovky za to nic nedostane, ale také mu nebude nic hrozit bez ohledu na případné naměřené množství přetečené energie v kWh, protože veškeré přetoky, které vzniknou za provozu takové balkonovky budou oprávněné.

Takže tady Lidl prodává 400W za 7990,- a v SRN netto [urlhttps://www.netto-online.de/balkonkraftwerk-100 ... 2865810000]800W[/url] za 270€. Rozdíl cen by mohla vysvětlit 10 let záruka. Netto má velké bifaciální panely.

Balkonovka, kompletní sada: 1 x panel AIKO Neostar 2S 460 Wp + měnič Growatt 800 W za 6163 Kč
Balkonovka, kompletní sada: 2 x panel AIKO Neostar 2S 460 Wp + měnič Growatt 800 W za 8781 Kč
Balkonovka, kompletní sada: 2 x panel AIKO Neostar 2S 460 Wp + měnič Growatt 800 W + baterie Growatt LiFePO4 2kWh za 26628 Kč

Balkonovka, kompletní sada: Německý prodejce Netto, 1 x panel 460 Wp + měnič HOYMILES 400 W
Cena 149 EUR (cca 3600 Kč) s 0% DPH pouze pro použití v Německu. V případě uplatnění německé DPH 19% to bude cca 4280 Kč.

Balkonovka, kompletní sada: Německý prodejce Netto, 2 x panel 450 Wp + měnič Marstek 800 W
Cena 195 EUR (cca 4700 Kč) s 0% DPH pouze pro použití v Německu. V případě uplatnění německé DPH 19% to bude cca 5600 Kč.

Balkonovka, kompletní sada: Německý prodejce Netto, 2 x panel 460 Wp + měnič Marstek 800 W + baterie Marstek LiFePO4 2,24kWh
Cena 629 EUR (cca 15200 Kč) s 0% DPH pouze pro použití v Německu. V případě uplatnění německé DPH 19% to bude cca 18100 Kč.

Upozornění:
Prodejce Netto posílá a prodává pouze v rámci Německa a vyžaduje uvedení doručovací adresy pouze v Německu. Do Česka neposílají. Na stránkách odkazovaných produktů eshopu Netto je uvedeno upozornění na to, že je zboží prodáváno s 0% DPH což je zvýhodnění platné pouze pro instalaci a použití na území Německa a je tam uvedeno i to, že nákupem potvrzujete, že splňujete podmínky pro uplatnění 0% DPH. Pokud to potvrdíte i když to nesplňujete tak to může být považováno za daňový únik.

Mit dem Kauf bestätigen Sie, dass Sie die Voraussetzungen der 0% UStG-Regelung erfüllen.

Pokud se Vám podaří obelstít německý eshop a koupit to z Česka s 0% DPH na německou adresu přes přeposílací službu viz třeba Mailboxde.cz tak riskujete budoucí postih za daňový únik. Správně byste měli předem kontaktovat zákaznickou podporu e-shopu Netto a vysvětlit jim, že nesplňujete podmínky pro 0% DPH. Oni by měli objednávku pro Vás upravit a naúčtovat německé DPH 19% a pak už by neměl být problém s rizikem daňového úniku.

Další problém může být s využitím přeposílací služby u výše uvedené sady balkonovky obsahující baterii LiFePo4. Přeposílací služby jako Mailboxde.cz mají v přepravních podmínkách přísný zákaz přepravy velkých lithiových baterií. Jakmile do přeposílací služby dorazí balík s označením „LiFePO4 Battery“ nebo s výstražnými štítky nebezpečného nákladu, služba ho odmítne převzít a poslat do ČR. Takže s přeposílací službou riskujte, že Vám balík zůstane viset zablokovaný v Německu.

Nejlepší varianta jak takovou sadu z Německa dostat, je domluvit se s e-shopem na prodeji s 19% německou DPH a na osobním vyzvednutí v Německu, pak sednout do auta a pro zboží si do Německa dojet osobně.

A je v tom zákoně něco k tomu, pokud balkónovku přidám v odběrným místě se stávající licenční FVE 5KWp s povoleným přetokem do DS? Určitě to nepůjde, co?

Já mám tohle: ZDE Zaplaťpánbuh! Funguje mi to už skoro rok a i přesto, že mám na vstupu ze sítě proudové trafo proti přetokům, mám už technický přetok 8 kWh. Když jsem se informoval u Čez kde jsem, tak chtěli po mě kompletní technickou zprávu o připojení mikrozdroje včetně revizní zprávy. U Eonu stačila ohláška. Proto vítám tohle opatření. Pravidelný opis elměru mívám koncem února a to jsem měl přetok 4 kWh. Měl jsem malou dušičku u vyučtování a nebylo tam nic.

Celeron píše: 19 črc 2026, 10:27 A je v tom zákoně něco k tomu, pokud balkónovku přidám v odběrným místě se stávající licenční FVE 5KWp s povoleným přetokem do DS? Určitě to nepůjde, co?

Ta novela zákona pro balkonovky neřeší kombinaci balkonovka + stávající licenční FVE.

Podle mého názoru s tím může být problém, protože máte stanoven nenulový rezervovaný výkon pro tu vaši stávající licenční FVE a pokud by nastal stav, že stávající licenční FVE ten výkon ve smyslu povoleného přetoku do DS plně využije a díky balkonovce by došlo k překročení limitu tak by mohl mít problém se sankcemi za přetoky, protože chytrý elektroměr nedokáže rozlišit jestli jde přetok do DS z balkonovky, u které je to povoleno bez omezení a nebo z licenční FVE kde máte distributorem pevně stanovený limit, který nesmíte překračovat.

Pokud stávající licenční FVE svým výkonem reálně neumožňuje dosažení limitu přetoku do DS odpovídajícímu rezervovanému výkonu a je tam dostatečná rezerva pro výkon příslušné balkonovky, pak by to neměl být problém.

Pokud však stávající licenční FVE svým výkonem reálně umožňuje dosažení limitu přetoku do DS odpovídajícímu rezervovanému výkonu, v takovém případě byste měl požádat o změnu smlouvy o připojení ke stávající licenční FVE ve smyslu navýšení limitu pro rezervovaný výkon a pokud by vám vyšší limit nepovolili tak byste musel nějak zajistit, aby nedocházelo k tomu, že při maximech bude výkon do DS v součtu stávající licenční FVE + balkonovka překračovat limit rezervovaného výkonu stávající licenční FVE, jinak by vám za to mohly hrozit sankční poplatky za přetoky.

MiraSt píše: 19 črc 2026, 10:30 ...i přesto, že mám na vstupu ze sítě proudové trafo proti přetokům, mám už technický přetok 8 kWh...

On-grid měnič s limiterem + CT sonda alias proudové trafo není zárukou zcela nulových přetoků. Problém je v tom, že limiter, který reaguje na přetok omezením výkonu měniče má svoje prodlevy. Pokud se v domácnosti odpojí/vypne nějaký spotřebič s vyšším výkonem a spotřeba domácnosti klesne pod aktuální výkon měniče, bude přebytečná energie proudit do DS po dobu než limiter sníží výkon měniče a v té době elektroměr může zaznamenat přetok do DS.

Licenci mám na 5 KWp. Panely jsou za 15 let provozu tak zašlý, že i po vyčištění nejsou schopný dát v březnu a dubnu za optimálního úhlu a nízký teploty víc než 4 KWp. Po zbytek roku nedaj ani to. Takže s nějakejma 0,8 KWp nejsem schopnej dosáhnout přetoku jako když byla FVE nová. Takže by se to asi technicky "vešlo". Na licenci je napsáno: Rezervovaný příkon 75A. Co je tím myšleno je otázka.

Jak bezpečné je pracovať na vypnutom úseku vedenia, v ktorom sú hentaké balkónovky?

Celeron píše: 19 črc 2026, 15:18 Licenci mám na 5 KWp... Na licenci je napsáno: Rezervovaný příkon 75A. Co je tím myšleno je otázka...

Distributor může přidělit i menší rezervovaný výkon než je deklarovaný výkon FVE. Takže u 5kWp FVE nemusí být rezervovaný výkon nutně přesně 5kW.

Licence s týká přípojného místa, které slouží nejen pro výrobu, ale i pro spotřebu. Rezervovaný příkon určuje, kolik elektřiny si můžete maximálně vzít z DS specifikováno maximálním proudem 75A. S největší pravděpodobností máte doma standardní třífázový jistič 3x25A (3 x 25 = 75).

Abyste zjistil schválený limit výkonu pro samotnou FVE, musíte v licenci hledat jinou definici. Někde by to tam mělo být uvedeno zvlášť buď slovy "Rezervovaný výkon" nebo jen zkratkou RV, a to by měl být váš limit pro dodávku do DS. Pokud to v licenci nenajdete tak se na to poptejte distributora což je pro lokalitu Nový Bydžov ČEZ Distribuce.

samec píše: 19 črc 2026, 15:26 Jak bezpečné je pracovať na vypnutom úseku vedenia, v ktorom sú hentaké balkónovky?

Díky definovanému postupu viz dále uvedené, je to stejně bezpečné jako na vedení, ve kterém žádné balkonovky nejsou.

Všechny v EU legálně provozované balkonové FVE využívají střídače, které v sobě musí mít integrovanou ochranu proti ostrovnímu provozu (dle evropských norem). Střídač neustále monitoruje napětí a frekvenci v síti. Jakmile distributor úsek vypne, střídač ztratí signál ze sítě a během několika desítek milisekund se sám odpojí od DS. Bez napětí z DS zkrátka nedokáže do zásuvky nic dodávat. Nicméně na tuto bezpečností pojistku se nelze 100% spoléhat, protože elektronika může selhat a mohlo by dojít k tomu, že měnič by se po výpadku DS neodpojil.

Pracovníci distribučních společností se při práci na napěťové hladině NN (nízké napětí) striktně řídí normou, která definuje pět základních bezpečnostních pravidel. Uzemnění a zkratování je mezi nimi povinným krokem.

Definovaný postup
1. Odpojit od napětí (vypnout jističe, odpínače, vytáhnout pojistky).
2. Zajistit proti opětovnému zapnutí (uzamknout skříně, umístit bezpečnostní tabulky).
3. Ověřit beznapěťový stav (zkoušečkou se fyzicky ověří, že ve vedení není proud).
4. Uzemnit a zkratovat (tím se vytvoří ochranné pásmo pro pracovníky).
5. Ochránit před živými částmi v okolí (izolační zábrany, pokud blízko vede jiné vedení).

Pracovníci na obou koncích odpojeného úseku (nebo přímo v místě práce) instalují tzv. zkratovací soupravu. Tato souprava mechanicky a dokonale vodivě propojí všechny fázové vodiče mezi sebou a zároveň je spojí se zemí (vodičem PEN/PE nebo uzemňovací tyčí). Proud z FVE nebo i z jakéhokoli jiného zdroje, který by se po vypnutí DS zapnul a začal by dodávat do vypnuté DS energii, narazí na toto záměrné zkratování. Protože zkrat představuje cestu s téměř nulovým odporem, napětí v místě práce okamžitě spadne. Zároveň tento zkratový proud spálí pojistku nebo shodí jistič u zdroje, který se pokoušel vedení napájet.

Zkratovací souprava tak slouží jako fyzický štít. Elektrikář na sloupu nebo v kabelové jímce apod. díky ní ví, že i kdyby někdo na trase zapnul vadné soláry nebo jiný zdroj, jemu samotnému se nic nestane.

Áno, ak pracuješ na vonkajšom vedení. Ale neviem si predstaviť, jak v paneláku pri práci v domovom razvádzači vyskratuješ tento uzemňovacou tyčou.

V budovách se žádná zemnící tyč nepoužívá, protože celý dům už má své vlastní masivní uzemnění vybudované v základech (tzv. základový uzemňovač). Toto uzemnění je vyvedeno až přímo do rozvaděče, kde se na něj pracovníci napojí.

Každý velký rozvaděč v paneláku má v sobě silnou měděnou nebo hliníkovou sběrnici (pásovinu), která slouží jako ochranný vodič – buď PEN (ve starších sítích TN-C), nebo PE (v novějších TN-S). Tato sběrnice je přímo spojená s hlavní uzemňovací svorkovnicí v technickém suterénu domu a ta zase se zmiňovaným základovým uzemněním v zemi pod domem.

Zatímco venku se používají zkratovací soupravy s lany a samosvornými čelistmi na venkovní vodiče, pro vnitřní rozvaděče mají elektrikáři speciální kompaktní sady (tzv. staniční nebo rozvaděčové zkratovače). Místo nahých drátů se napojují na pevná místa v rozvaděči zkratovací svorky.

Šroubové zkratovací svorky se pevně dotáhnou přímo na ploché měděné přípojnice jednotlivých fází a ochranné sběrnice.

Pokud se pracuje v úseku, kde jsou nožové pojistky (charakteristické pro panelákové stoupačky a hlavní domovní skříně), elektrikáři pojistky vytáhnou a místo nich vloží speciální zkratovací vložky (tzv. zkratovací patrony), které jsou propojené tlustým měděným lanem vedoucím na zemnící přípojnici.

Jak to probíhá krok za krokem na chodbě paneláku:

1. Elektrikář vypne hlavní jistič před domem nebo vytáhne hlavní pojistky pro danou stoupačku v přízemí/suterénu.
2. Na chodbovém rozvaděči zkoušečkou (např. dvoupólovou vadaskou) ověří, že na fázích L1, L2 a L3 opravdu není napětí.
3. První zkratovací svorku pevně přišroubuje na hlavní uzemněnou sběrnici PEN/PE v rozvaděči.
4. Pomocí izolační tyče nebo v dielektrických rukavicích postupně připojí další svorky na všechny tři fáze.

Pokud by jakýkoliv zdroj na vedení v domě (třeba i přes zmíněnou balkonovou FVE) poslal do sítě proud, napětí okamžitě poteče cestou nejmenšího odporu, tedy skrz zkratovací svorky přímo do masivního uzemnění paneláku. V místě práce zůstane bezpečné nulové napětí a zdroj v bytě se okamžitě přetíží a odpojí (shoří jeho vnitřní pojistka nebo vypadne jistič v daném bytě).

Při dodržení definovaných postupů je tedy zřejmé, že jak při práci venku tak i při práci uvnitř v budovách je bezpečnost zajištěna.