Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Při opravách zdrojů a vlastně všeho možnýho je potřeba vybíjet elyty. Doteď jsem to řešil odporem na drátech, případně šroubovákem. Napadlo mě udělat něco o trochu sofistikovanějšího. Aby to umělo vybít elyt relativně rychle, jak desítky až stovky µF na 350 V, tak stovky až tisíce µF na třeba jen 5 V.
Ideální to vybíjet zdrojem proudu. Zkusil jsem na papíře toto. Bude T1 v pohodě, když ho na pár desítek až stovek ms výkonově přetížím třeba pětinásobně? Odpory budou drátový, o ty strach nemám, ale u T1 si jistej nejsem. Maximum bych asi bral ten 1000 µF/400 V, víc se běžně nevyskytuje.
Udělal bych k tomu ještě nějakou indikaci, asi nízkopříkonovou LED opět s proudovým zdrojem.

Ještě bys tam mohl doplnit Graetz. Možná bys ho ocenil.

Ak nie Graetz, tak diódu určite.

Nojo, pokud to budu realizovat, tak s můstkem počítám, to mám už vymyšleno. Ještě ho přemostím odporem pár kΩ, přes "střídavou stranu".

AI tvrdí, že to T1 nevydrží. Vybíjaci prúd 0,65A. Počiatočný výkon 260W. Doba vybíjania 0,6s. Celková energia 80J. Vraj je to na polovodič príliš veľa.

Potrebuješ namiesto konštantného prúdu vybíjať konštantným výkonom.
Podľa mňa najjednoduchšie medzi R1 a bázu T2 vložiť odpor Rb2 a medzi plus C1 a bázu T2 zapojiť odpor Rfb. Nie je to síce konštantný výkon, ale obmedzí sa tým počiatočný prúd, keď je napätie ešte vysoké.
Podľa AI by Rb2 vraj mohol byť 1,5kΩ a Rfb 1MΩ. Počiatočný prúd by tak mal byť 50mA a konečný 650mA. Ale ten 1,5kΩ sa mi zdá trochu veľa. Ešte to prepočítaj.

Odpor sem, odpor tam, a nakoniec zistíte, že stačí použiť ako vybíjač žiarovku z chladničky (230V 15W). A má to aj signalizáciu vybíjania.

Možná Každopádně simulátor tvrdí, že na T1 bude počátečních 180 W, po 100 ms 155 W, po 200 ms 115 W a po 300 ms 88 W. No, zdá se mi to docela dost a klesá to pomalu.
Zkusím to ještě nějak omezit, třeba jak psal samec.

Vymejšlíte blbosti, žádnej křemík, drátovej 220R/15W z Hadexu vydrží všechno

BUX80 jsem v aktivní zátěži měnil často a to na něm bylo maximálně 300V/150mA

Taky me za tech desitek let praxe zatim nenapadlo stavet specializovany vybijec kondu (a zatim sem to bez nej prezil, i kdyuz pamatuju radu pripadu, kdy sem se sam stal vybijecem , jen tolik, ze bezne bipolary dle katalogu nemaji zrovna velky pulzni Ic proti trvalemu Ic, o neco lip jsou na tom nake vykonove FETy, ono by se muselo pocitat hlavne s tepelnou kapacitou a tepelnou impedanci pouzdra, aby proste nedoslo k prekroceni kriticke teploty v kremiku - pozor, teplota na pouzdu muze byt v takovem pripade dost odlisna od teploty v cipu a chladic to nevyresi...

Když už mermomocí tranzistor, tak bych tam dal jeden PNP s jednoduchým odporovým děličem v bázi.
Tj. čím vyšší napětí, tím menším proudem vybíjí.

No tak asi na to dlabu. Měl jsem chvíli čas, tak vymýšlím kraviny.
Zůstanu u odporu na drátech.

HF_Tech píše: 22 črc 2026, 17:43 Když už mermomocí tranzistor, tak bych tam dal jeden PNP s jednoduchým odporovým děličem v bázi.
Tj. čím vyšší napětí, tím menším proudem vybíjí.

To je nějaké speciální zapojení?

To je HF_Tech. Na jeho příspěvky poslední dobou nemá smysl reagovat. Jsem si toho dřív nevšiml, nebo tady pár lidem z přechodu na nové fórum nějak přeplo?

Jako vybíječ by možná dobře posloužila nějaká starší nabíječka mobilu, s odpojeným káblem a místo něj uvnitř natrvalo připojeným zatěžovacím odporem. Ale zatím jsem vždy použil co bylo po ruce. Hodila by se LEDka na výstupu.

Môžeš prosím popísať bližšie ako to myslíš a ako by si používal tú nabíjačku mobilov ako vybíjač?
PS: Čo je zlé na obyčajnej vláknovej žiarovke s dvomi kúskami drôtu ? Trotlsicher und bombenfesten

Co urobi 230V ziarovka, ked ju pripojis na 390V?