Tak jsem přehrabal zálohy a dal na upload
http://upload.ebastlirna.cz soubor
IC_zesilovace_AN-uPC.zip .
Je tam 180 doporučených zapojení nejrůznějších koncových zesilovačů, i když už poněkud přestárlých, většinou si už šlapou na fousy, ale s řadou z nich se dodnes při rozborce televizorů či autorádií můžeš potkat.
Výstupní výkon je dán impedancí reproduktorů a výstupním napětím (předpokládám, že zesilovač je konstrukčně schopný při určitém napájecím napětí dodat na výstupu příslušný rozkmit napětí i proudu, viz katalogový list příslušného švába). Protože koncový zesilovaš má určité zesílení, pak z toho vyjde, jakou úrovní musíš ten zesík budit, aby to napětí na výstupu bylo, potažmo aby odevzdal příslušný výkon.
Třeba například příklad:
S těmi zpětnými vazbami se to má tak: výrobce doporučuje okolní součástky takových hodnot (někdy i typů), aby zesilovač měl co nejmenší šum, co nejlepší stabilitu (při co největší šířce pásma) a co nejmenší zkreslení při maximálním výkonu. A, samozřejmě, co nejmenší zkreslení i při malých hlasitostech. Jenže tady je ta potíž: když je v zapojení použitá kladná zpětná vazba bootstrap v koncovém stupni (například u TBA/MBA810 ji zajišťuje kondík z výstupu 12 do pinu 4), kterou nemáš jak ovlivnit, leda ji zapojit nebo nezapojit, moc na vybranou nemáš.
Sice můžeš změnit odpor ve vývodu 6, tím lze nastavovat zesílení, ale, jak vypadneš z doporučeného rozsahu (výrobce doporučuje 56 až 100 ohmů, to pořád mluvíme o stejné TBA810, ta má uvnitř z výstupu do vývodu 6 zpětnovazební odpor asi 4k, čili s vnějším odporem 56 ohmů má napěťové zesílení kolem 70), může se zvětšit přechodové zkreslení, to je při malých hlasitostech obzvlášť rušivé.
Dejme tomu, že máš dostat do 4ohmového reproduktoru 4W sinusového trvalého průběhu. To znamená efektivní napětí 4V, efektivní hodnotu proudu 1A (Ohmův zákon platí i tady). To MBA810 snese. Rozkmit napětí tedy bude 2*1,414*4V=11,3V. Přičtu asi 1,5V na koncové tranzistory a vyjde mi potřebné napájecí napětí téměř 13V. Ani to není problém.
Znamená to ovšem, že při zesílení 70 musíš na vstup přivést efektivní napětí o úrovni 4V/70=57mV.
To tedy odpovídá vazebnímu odporu 56 ohmů. Když ho zvětšíš na 100 ohmů, zmenší se celkový zisk obvodu na asi 40, čili citlivost se sníží - pro stejný výkon budeš potřebovat vstupní efektivní napětí 100mV.
Protože, jak jsem už uvedl, není radno měnit tu citlivost ve větším rozsahu, zbytek dořešíš potenciometrem na vstupu a, bude-li to třeba, předzesilovačem.
Sice existují zapojení, kde je korekční obvod zapojený přímo ve zpětné vazbě koncového zesilovače, ale nebývá to žádný zázrak.
Tohle obecně platí pro mnoho obvodů, tak snad příklad stačí.