Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Já jsem nikfdy videa nedělal, ale když jsem tady mezi samýma odborníkama mám pár otázek. Jak je to z profesionálním záznamem videa? V jakém formátu mají TV uložené veškeré pořady a reportáže, Film nebo seriál pouští na čem?

Dřív speciální analogový vícestopý záznam (AMPEX...) na pásek široký 25,4mm (1palec), dnes už všeobecně digitál s vícestopým zvukem, norma a formát záleží na výrobci zařízení, dělají si to navzájem naschvál, že se záznamy musejí konvertovat...

podle některých zvratků, které vysílá Nova a Prima, bych skoro řekl že z VHS (třeba série Četníků).

Staré filmy se snímaly ještě ze skutečného filmu, tam je konverze ještě horší o to, že už předlohy nebyly příliš kvalitní, většinou se jednalo o vícekrát použité kopie, které podle toho i vypadaly...

Ono je toho na několik knih, ten vývoj se ubíral různými pěšinkami.
Pár příkladů:
Spousta filmů pro televizi byla přetáčená na formát 16mm, což už samo o sobě kvalitu zhoršilo. Zmenšit obrázek přibližně na šestinu původní plochy ještě příliš nevadilo u černobílého filmu, ale u barevného už to znát bylo dost. Něco jiného bylo duplikovat filmové negativy přímým otiskem a něco jiného bylo je "přefotit políčko po políčku" na jiný barevný materiál a ještě speciální s menším kontrastem, aby si s tím tehdejší televizní obrazovky věděly rady.
Vždyť i filmy točené na formát 70mm by bylo snadnější elektronicky snímat, přesto se přetáčely pro televizi na normální kinofilm 35mm a ještě se muselo každé šesté políčko vynechat, protože byly točené 30 snímky za sekundu, zatímco v televizi je potřeba 25. I to se řešilo různě důmyslnými způsoby. Tím míním například My Fair Lady nebo Letiště a další: obraz byl původně opticky stranově stlačen do políčka 60x60mm a při projekci se optikou roztáhl 2,05x nebo 2,55x do šířky, jestli se dobře pamatuji.
Snímání samo se dlouhá léta řešilo metodou flying-spot (jak z filmu 35mm, tak 16 mm), čili na plynule běžící film se přes objektiv promítaly dva bílé rastry z obrazovky (snížené tak, aby se film nemusel zastavovat jako v promítačce, on zatemňovací interval TV obrazu nedává dost času na posun filmu na další políčko; nebo to strhnutí musí být tak rychlé, že by perforace filmu dostávala pořádné facky), za filmem to snímal fotonásobič (nebo tři, pro barvu).
Obraz by byl ostřejší, kdyby se podařilo vyrobit stínítko té prosvětlovací obrazovky s nekonečně krátkým dosvitem. Tak se to koriguje elektronicky. Obraz se pak zdá ostřejší, ale za cenu ztráty informací. Dodnes obvyklá finta, i když už není problém to přímo z filmu skenovat CCD prvkem, digitálně zpracovat a modulaci v analogovém TV formátu hnát rovnou z počítače.

Nejmenší ztrátu kvality podle mne měly nejstarší záznamy ve formátu Ampex na pásek 50,8 (2") široký. Záznam příčný, na jednu stopu se vešlo 18 TV řádků a relativní rychlost hlav vůči pásku byla přes 41m. Později se hojně používaly různé formáty EBU a Sony U-matic (nakonec i příbuzný formát Beta). Ani ty však nezpůsobily rušivou degradaci kvality, ta byla často limitovaná dostupnou technikou už před záznamem, při elektronickém sestřihu k ní došlo dalšími přepisy.
Při přechodu na nový archivační formát (dnes už digitální) je nejlepší znovu přepsat původní film, ale třeba u TV inscenací zaznamenaných přímo na pásek žádný film neexistuje a nejspíš neexistuje ani původní záznam, ale jen archivní kopie. Tam prostě dojde k dalšímu přepisu.

Dnes, kdy se vysílají tyto záznamy digitálně odšuměné a zbavené škrábanců, závisí výsledek nejčastěji na řetězci mezi klávesnicí a židlí. Právě proto, že staré černobílé firmy byly málo citlivé, výhodou byla jejich ostrá kresba. Jenže "pršení" svislých škrábanců, které bych filmu rád odpustil, někdo odstranil. Za cenu zhoršení kvality. A odšuměl zvuk tak, že štěká a kváká, takových záznamů také nějak přibylo.

Pro zájemce o (dnes už) historii magnetického záznamu obrazu: principy a používané formáty jsou přehledně a obsáhle rozebrané v knížce
Tauš, Gustav; Novák, Viktor: Magnetický záznam obrazu, SNTL 1983

Ja len velmi kratko,ked som robil externe v TV Global,terajsi Patriot,tak som vysielal z klasickych DV kaziet a MINIDV.

Přišel jsi o hodně: než došlo na ukládání v digitálních formátech, natož vysílání z nich, se filmy už nějakých devadesát let točily analogově, na celuloid či celon, přes 20 let už se televizní pořady natáčely na magnetický záznam. To už takové dobrodružství nebylo, špatný záběr se prostě přemazal.
Někdo nějakou technikou a nějakou metodou musel z těch obrázků udělat ty jedničky a nuly. A na technické kvalitě výsledného přepisu se také pozná zkušenost těch, kdo to dělali. Jak se umí dívat a jak umí poslouchat. Bohužel se u spousty původně kvalitních nebo aspoň přijatelných záznamů dost často naopak projeví nezkušenost, okouzlení technikou a spoléhání na její samospasitelnost.
Smutné je, že divák-konzument odpustí špatnou kvalitu, jen, když se nemusí zvednout od televize.

Na to ja este nemam vek,aby som si take veci pamätal

Typickým příkladem je film Angelika, který občas vysílá Nova. Zahuhňaný zvuk, z kterého vyštěkávají sykavky, bídné rozlišení obrazu... Njn, není digitální kvalita jako digitální kvalita. Kdyby to vysílali přímo z filmu z filmového snímače, tak bychom čubrněli na ten obrázek. Chápu ale, že tenhle způsob vysílání je už dávno za horizontem, a navíc - v době, kdy je samotný proces odbavování TV pořadů zcela automatický - i nemožný. Ale kvalitně přepsat to mohli, ten film by si to zasloužil.

Hill píše:
Smutné je, že divák-konzument odpustí špatnou kvalitu, jen, když se nemusí zvednout od televize.

Tragédia je to aj u kina, mnohí dajú prednosť nekvalitným pirátskym kópiám filmov stiahnutých z internetu, návštevnosť lokálnych kín je preto nízka a mnohé z týchto dôvodov zanikajú. Distribútori filmov preferujú multiplexy, a tak sa film dostane do menšieho kina až dva mesiace od premiéry a to už je často neskoro, lebo pirátske CD mnohokrát predbehne aj premiéru. Pritom kvalita obrazu v kine je neporovnateľná...

Distibutori mají filmy rozdělené do tří skupin:
1. jde co nejdřív jen do multiplexu (převážně americká produkce)
2. jde jen do "malých" kin (převážně dokumenty)
3. filmy které se distribuují nezávisle na typu kina

co se týče pirátských kopií, tak to máš pravdu, spoustu filmů jsem viděl (i s českýma titulkama) už před premiérou (českou). Zase se ale jedná převážně o amrickou produkci, tu ale sleduju už jen s donucení, takže mě to netrápí, chodím tedy do "normálního kina" na "dobré" filmy a "sračky" vysílané v multikinech? ať si to nrvou do špic...

jo a televizi:
naposledy jsem viděl pohádku Za humny je drak (2 roky? nazpět) a to jen proto že se natáčela u nás ve vesnici (pokud teda nepočítám sport a zprávy - to tak jednou do týdne skouknu)

Cust, súhlas. Nakoľko sám filmy premietam, vedel by som rozprávať...
Inak svojho času bol zaujímavý zážitok premietanie filmu "Česká soda", kde tvorcovia zvolili opačný postup, TV záznam prekopírovaný na film, a ja som len čumel, prečo vidím na plátne TV riadky...

Ne vždy se vše podaří, teď vyšel na lavném DVD k novinám český film Šeptej, u kterého je hrdě napsáno "Digitally re-mastered version" a výsledek je škubatura u rychlejších pohybů, takže úplně na nic.