Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jak poznat vadnou elektornku? Slysel jsem ze kdysi byl na to takovy "multimetr" ze tam bylo nekolik patic, prepinacema se navolilo vsechno potrebne a nakym zobrazenim se zjistilo jestli to funguje nebo ne. Byvaly ucitel ho udajne ma, ale nechci ho s tim otravovat, spis bych chtel vedet jak se da poznat pouhym okem. napr. ze je vevnitr zacouzenena nebo tak neco ... zkusenejsi v tehle vecech urcite uz znaji nake nejcastejsi vizualni rozpoznavaci znameni, ja sem bohzel dobu elektronek zaspal takze nemam zkusenosti

Vadná elektronka se na pohled poznat nedá, tedy pokud nemá porušené vakuum (zbělaná vrstvička getru většinou na vršku elektronky) nebo že nežhaví. To, jestli je vadná popř. slabá( částečně vyčerpaná emisní vrstva katody) poznáš jedině měřením nebo výměnou. Obrazovka u TV je taky elektronka.

Vadnou elektronku poznáš podle toho že začne modře světelkovat, některé dokonce svítí pokud je už hodně špatná trvale modře, jinak měřením asi těžko poznáš jesli je špatná nebo není ona elektronka není tranzistor, a tranzistor není elektronka, elekt. bez žhavení nefunguje.
Konstrukce je trochu odlišná, takže její měření není to samé jako u tranzistoru.
Mám nebo jsem měl schéma zapojení měřícího přístroje pro elekt. a můžu říct že je to dost olišné než měřák pro tranzistory.

Jestli má elektronka getr v pořádku (to černé zrcátko na baňce), musíš ji nažhavit, připojit na ni všechna ostatní napětí podle katalogu (některé elektronky mohou pracovat ve více různých režimech, tak prověřit aspoň v jednom). A změřit proudy anodou a mřížkami.
O emisní schopnosti katody něco vypovídá emisní proud měřený v obvodu g1-k, někdy to pro hrubou orientaci stačí. Katoda ovšem musí být správně nažhavená. Nic se ale přitom nedovíš o strmosti elektronky a její nelinearitě. A na strmosti závisí výsledné zesílení.
Problém je, když je emisní vrstva vyčerpaná nebo otrávená - ve skutečném provozu se do určitého katodového proudu chová celkem normálně, ale pak se charakteristika zlomí a proud dál neroste...copak obrazovka, na té je to aspoň vidět, pokud je ještě něco vidět.

joo, to je mi jasne ze elektronka neni tranzistor a ze se meri jinak. proto sem dal ten multimetr do uvozovek. videl sem to i na obrazku, takova krabice s hromadou prepinacu, koupena v nakem vyprodeji vojenske techniky nebo tak neco... fakt to nebylo nic s LCD displejem

k tomu zhaveni ... je zhavena uplne kazda elektronka? nebo spis je to zhaveni vzdycky videt? jesi neni zakryte za necim ze bych ho treba prehlidl ... v jednom radiu co tu mam kdyz ho zapnu, zacne jedna elektronka zhavit a postupne to zeslabne na urcitou mez kde uz zustane ... je to normalni?

Zaladin: Elektronka se dá změřit tak jako každá elektronická součástka. Buď na speciáním měřiči parametrů nebo běžně přímo v zapojení. V praxi to bylo tak, že pokud souhlasila napětí na anodě a mřížkách a elektronka nezesilovala, byla vadná. Pokud světélkuje, má porušené vakuum.

každá elektronka je žhavená, pokusy o elektronky se studenou katodou sice vypadaly slibně, ale to už se něco umělo s tranzistorem, tak toho nechali.
To žhavení samozřejmě může být vidět jen z jednoho směru.
Jestli vidíš, jak se jedna lampa nažhaví a pak pohasne, jde zřejmě o sériové zapojení žhavicích vláken (elektronky řady P... nebo U...) bez rozběhového termistoru, jen s omezovacím odporem. V rádiích, kde lamp nebylo mnoho, to stačilo. Studená vlákna totiž víc žerou, takže ta nejrychlejší lampa takhle zazáří a pohasne. Na druhou stranu to ovšem znamená, že i ostatní lampy mají zřejmě žhavení v pořádku, jinak by nežhavila ani ta jedna.
U paralelního žhavení 6,3V (řada E...) k tomuto jevu nedochází

Myslím že se zabývat lampamy je v denšní integrované době docela nanic, jediná elektronka - (neboli obrazovka se sice používá do dnes), ale v budoucnu bude z cela nahrazena jiným systémem.
Jinak vlastním staré RadioAmatery a tam je schémat zapojení z elektronkami až až.
Jinak elektronky jsou vhodné nebo spíše žádoucí u zběratelů, kteří chtějí ty své kousky rozběhat.

No nevím,ale myslím že by tě za tohle spousta hifistů se svými lampovými "miláčky" ukamenovala......

Na meranie elektrónok sa používal aj používa merač BM215. Každá elektrónka má svoju kartu, podľa ktorej sa meria. Toto meranie je iba orientačné, najlepšie sa elektrónka vyskúša priamo v zapojení. Nie je pravdou, že elektrónka, v ktorej je modrý výboj je vadná. Všetky výkonové elektrónky takto už od výroby svetielkujú, následkom toho, že sa nedá v nich vytvoriť dokonalé vákuum (veľkosť, rozmernejšie elektródy, hrúbka a tvar elektród, ich usporiadanie, čistota a hrúbka emisnej vrstvy katódy,... atď).
Toto všetko sa podiela na znižovaní vákua v elektrónkach.
Už tu bolo spomínané, čo sa týka činnosti elektrónky skoro všetko, počnúc
indikátorom vákua (getrom, ktorý sa po vyčerpaní banky elektrónky vysokofrekvenčným ohrevom odparí a tým pohlcuje zvyšné zbytky molekul vzduchu v elektrónke), sériovým a paralelným zapojením vlákien elektrónok, žeravením až po elektródy, strmosť, emisie.
A na Tvoj názor, že ........se zabývat lampamy je v denšní integrované době docela nanic..... iba toľko, že každý poriadny muzikant používa elektrónkové zosilňovače, tiež veľa nadšencov a hifistov, ako píše DjRix, aj ja osobne, a musím sa priznať, že sa im tranzistorové zosilňovače (aj s fetmi na koncovom stupni) nevyrovnajú.

Přesně tak,jedna věc je to co naměřím a druhá to co slyším a v muzikantské sféře opravdu nejdou tranzistorové zesilovače dost dobře používat,důvody proč tomu tak je byly mnohokrát v odborné literatuře popsány.Zesilovače s "s brilantě čistým a ničím nezabarveným přednesem" patří spíše pro časopisy S&V a jim podobné,v praxi je totiž právě ono "zabarvení" tím co dělá zesilovač zesilovačem a já hodnotím zesilovač podle toho jak hraje a né podle tisícin procenta v kolonce zkreslení.

Problém elektronek je už minulostí. Jak by asi vypadal řídící systém v raketoplánu? Stroj o velikosti vlaku o 100 vagonech,z toho 50 vagonů by byl palubní počítač, 49 vagonů náhradních elektronek,a v tom posledním by byl zpocený partyzán který by rychlopalně vymě´noval vadné lampy. Měření elektronek je spíše akademická záležitost,protože za 40 let práce v Tv servisu jsem používal měřič elektr. první měsíc.Potom to byla jenom ztráta času. Nejlépe je změřit pracovní napětí v zapnutém přístroji na elektrodách, přesné je to multimetrem a poznamenat si to.Porovnáním hodnot se dá zjistit proud v obvodu dotyčné /česky/lampy a tím její kvalitu a funkčnost. Pokud není studená nebo červená tak bude na 99% /asi/dobrá pracovnice.Jestli se naměřené údaje po zahřátí mění,může za to vlastní emise první mřížky ,která zvyšuje proud ,zvyšuje zkreslení nebo kmitočet oscilátoru a.t.d. Je třeba vyzkoušet i ostatní součástky kolem posuzované elektronky. Hodně zdaru a Práci čest!!!!