Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím, mám doma starší tříčlánkový akumulátor (6V), který není již v dobré kondici, při nabíjení jsem si všiml, že dva články začínají plynovat již při napětí 6,8V a ten jeden poslední neplynuje ani při napětí 7,05V, kdy ostatní plynujou jak o život a nabíjení dál nepokračuje. Netušíte, čím to může být? mohlo by to být způsobeno jinou koncentrací elektrolitu?

môže byť ten bez plynovania v skrate, alebo takmer v skrate. Ak pri odpojenom nabíjaní na svorkách pri čiastočnom zaťažení nameriaš iba cca 4 V, tak je v skrate.

Kdyby jsi vzal hustoměr a změřil hustotu elektrolitu, tak ten nemocný článek by ti nic neukázal. Ta baterie je na konci svého života. Vypadá to na vadný článek. Většinou to je vysypaný a dole vyzkratuje desky, tudíš nedává žádné napětí a ani nejde nabít.

Při zatížení 1,2A je na baterce napětí 5,8V a po pár vteřinách se vrátí na zpět na 6,1 a při zátěži 2,6A je na ní 5,7V.
Napětí se zpátky vrací celkem pomalu, jinak pokud by byl ve zkratu, tak s tím asi nic nenadělám, že? Je mi ale divný, že to dává skoro 6V....

Takže kraťák v ní není, to by nedávala tolik - ale ten hustoměr vem a určitě ho použij - zdravý článek má po nabití hustotu mezi 1,26 a 1,28g na ml, nemocný na ni nevyleze, mrtvý má hustotu vody (= přibližně 1g/ml). Pokud zjistíš, že je hustota různá, nabíjej dál malým proudem a zkus ji upravit na stejnou - hustou kyselinu zředíš pár kapkami destilky - opartně hustoměrem do článku, má to snahu vystříknout! - a nechat 5-10minut nabíjením promísit, opačně u řídkého elektrolytu přikapej koncentrovanější H2SO4, zase nech promísit. Nabíjej nabíječkou s omezením proudu i napětí - proud na 0,05 hodinové kapacity (na každou Ah proudem 50mA - tedy 6Ah = proud 300mA atd), napětí stáhni na 7,5 - 7,6V. Ideální je, když můžeš paralelně k akumulátoru připojit žárovku na součet napětí baterie a nabíječky - v tomto případě na 12V a s výkonem takovým, aby odebírala cca 1/10 nabíjecího proudu a nabíjet nevyhlazeným pulsujícím proudem jen přes diody z trafa, maximálně spínat tyristorem. Akumulátorům tento průběh nabíjecího proudu kupodivu docela svědčí...

EKKAR píše: Ideální je, když můžeš paralelně k akumulátoru připojit žárovku na součet napětí baterie a nabíječky - v tomto případě na 12V a s výkonem takovým, aby odebírala cca 1/10 nabíjecího proudu a nabíjet nevyhlazeným pulsujícím proudem jen přes diody z trafa, maximálně spínat tyristorem. Akumulátorům tento průběh nabíjecího proudu kupodivu docela svědčí...

Nesplietol si paralelne/sériove? Asi ano, má to byť do série.

TO jandu - něco se Ti na tomto postupu nelíbí???

plynující článek je sulfatovaný, chce to baterii vybít na 1.7V na článek a pak hodně pomalu nabíjet.

http://www.motojomax.cz/index.php?rub=3&cl=101

Ano, a ta žárovka, zatěžující akumulátor v okamžiku, kdy pulsující napětí nedosahuje hodnoty napětí na akumulátoru, vyvolává zpětnou depolarizaci elektrod a při dlouhodobějším připojení k takto zapojené nabíjecí sadě se začíná vlivem zpětně působícího vybíjecího proudu rozpouštět i původně letitý sulfát. Teď z hlavy nevysypu číslo patentu, ale měla by to snad být práce koncernu VARTA, u nás na toto téma dosti publikovali pánové Arendáš a Ručka.

EKKAR= Pletie ma, že píšeš zapojiť PARALELNE žiarovku na SÚČET napätia batérie a nabíjačky- v tomto případě na 12V. S tým zapojením paralelne na desulfatizáciu to je jasné, ale prečo súčet napätia na 12 V?

Jandu: Já bych to viděl tak, že je jedno, jestli 6V, 12V, 24V nebo snad 240V, důlezitý je to, aby tou žárovkou protékal (jak píše EKKAR) proud 1/10 nabíjecího proudu...

Tak teraz je mi to jasné, ten zmysel my nejako unikol. Plietlo ma to spojenie "na súčet napätia batérie a nabíjačky- v tomto případě na 12V".
Chápal som to akože chce nabíjať nabíjačkou 12 V.

Ešte by som dodal, že k desulfatizácii je možné použiť namiesto žiarovky aj rezistor, ktorým sa ten vybíjací prúd môže lepšie nastaviť. Samozrejme ak má poruke takú žiarovku, tak ju použije.

Je to proto, že na nominální napětí 7,5V ( i více - max. napětí na plně nabitém Pb aku je až 8,4V!!!) se žárovka těžko shání, nejbližší vyšší je tedy na 12V - součet aku+nabíječ (přibližně). Naddimenzovaná je z důvodu vyšší životnosti. To platí pro dvojcestně usměrněný nabíjecí proud, kdy trafem teče symetrický střídavý proud a trafo není jednostranně přetěžováno.
Kdo ale má možnost, může trafo zapojit tak, že do série se sekundárem zapojí pouze 2 diody - jednu přímo, tak, aby její propustný proud nabíjel akumulátor (= jednocestné usměrnění), druhou opačně - ale s tou se do série MUSÍ zapojit rezistor (žárovka...) omezující zpětný proud. Zapojení se chová ve výsledku totožně, jen tím omezujícím prvkem protéká proud určovaný napětím, které JE SKUTEČNĚ SOUČTEM MOMENTÁLNÍHO OKAMŽITÉHO NAPĚTÍ AKUMULÁTORU A OKAMŽITÉHO NAPĚTÍ SEKUNDÁRU TRAFA - tady je pak vhodné dimenzovat žárovky i na větší napětí nebo jich více s obdobným provozním proudem řadit do série. Měření proudu (převedeného náboje) na takto zapojeném nabíječi je spíše odhadováním, než skutečným měřením, obyčejný deprézský přístroj je na nic, ideální by byl převodník proud/kmitočet s indikací polarity proudu a sumační počítačový program, který by od proudu do akumulátoru odečítal proud odebraný přes depolarizační zátěž... Navíc trafo je v tomto případě nenormálně zatěžováno stejnosměrným sycením, takže pro jeho konstrukci je nutné uvažovat s naddimenzováním všech parametrů, už třeba jen kvůli dobrému odvodu tepla.

Dal jsem ji trochu povařit, nechal jsem ji odpočnout a naměřil jsem hustotu menší než 1,1g/ml (spíš na úrovni vody - hostoměr je jen do 1,1 takže nevím kde je 1g/ml) na tom článku který neplynoval, ostatní měly 1,15 a 1,1g/ml.
Zkusil jsem vzít trochu elektrolitu ze všech článků a zjistil jsem, že to někdo (nějakej chytrák) to zředil tak, že koncentrace kyseliny v prostředním "vadném" článku byla téměř nulová - roztok nebyl schopný nic rozpustit (narozdíl od ostatních článků).
Po dolití kyseliny jsem to začal nabíjet způsobem jakým popisoval EKKAR (se žárovkou), po čtyřech hodinách nabíjení ještě baterie neplynuje a to je už na ní napětí 7V.....
Zdá se, že tato metoda nabíjení má něco do sebe......

Není to moje metoda - zásluha patří VARTĚ, potažmo pánům Arendášovi a Ručkovi, kteří ji u nás publikovali. Václav Malina pak v Budějovickém KOPPu vydal knížku, ve které popisuje pro tuto metodu velmi vhodný tyristorový nabíječ. Zájemcům naskenuju i s popisem...Na upload to má trochu moc stránek...