Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj jak by jste laikovi vysvětlili účinník? Vím že je to cos fí ale potřeboval bych to spíš z té praktické stránky.
Dík

je to posun napatia a prudu, zalezi kto koho predbieha , podla toho sa urcuje charakter obvodu , indukcny alebo kapacitny, ak je rovny 0 je to len odporova zataz. Pri prenose energie cos fi predstavuje straty preto sa musi (mal by sa) kompenzovat

Dufam ze som nieco nepoplietol, ak ano, prosim opravte ma

Tohle rozhodne nebyla odpoved vhodna pro laika.

ja to uz jednoduchsie neviem, ako teda by to malo vyzerat?

ak mas ze vykon sa rovna v JS obvode u*i tak v striedavom je to tak isto az nato ze tam mas tri vykony P,Q,S.P je cinny cize ten ktory je je odoberany ten je u*i*cos fi.Jalovy je stratovy vykon Q=u*i*sin fi.Zdanlivy je vektorovy sucet tych dvoch.Vezmi si fi je v praxi okolo 10,12 stuponv.Vychadza ti cos fi okolo 90 a sin okolo 10.Takze devatdesiat percent energie je vyuzitych a zbytok su straty(teplo napr.).Preto musis casto v prevadzke kde mas vela indukcnosti(motory) kompenzovat siet kondenzator.

NA vysvetlenie fi:v striedavych obvodoch prud na kondenzatore predbieha o 90 stupnov napatie a prud na cievke zaostava o 90 stupnov.Je to dane vlastnostou cievky(indukovanie napatia) a kondenzatora(nabijanie prudom).na odpore su vo faze (idu v rovnakom case aj i aj u)Skusim ti to nakreslit

Účinník si také můžeš představit jako poměr mezi činným výkonem(který koná fyzickou práci) a zdánlivým výkonem(součin Uef x Ief). Když je tento poměr = 1, je činný výkon roven zdánlivému, když je = 0, je činný výkon nulový a celý zdánlivý výkon obsahuje jen jalovou složku.

Hodne dobre je to popsano tady: http://www.strasil.net/pub/files/lkb-vykonAC.pdf

Split píše:ak mas ze vykon sa rovna v JS obvode u*i tak v striedavom je to tak isto az nato ze tam mas tri vykony P,Q,S.P je cinny cize ten ktory je je odoberany ten je u*i*cos fi.Jalovy je stratovy vykon Q=u*i*sin fi.Zdanlivy je vektorovy sucet tych dvoch.Vezmi si fi je v praxi okolo 10,12 stuponv.Vychadza ti cos fi okolo 90 a sin okolo 10.Takze devatdesiat percent energie je vyuzitych a zbytok su straty(teplo napr.).Preto musis casto v prevadzke kde mas vela indukcnosti(motory) kompenzovat siet kondenzator.

NA vysvetlenie fi:v striedavych obvodoch prud na kondenzatore predbieha o 90 stupnov napatie a prud na cievke zaostava o 90 stupnov.Je to dane vlastnostou cievky(indukovanie napatia) a kondenzatora(nabijanie prudom).na odpore su vo faze (idu v rovnakom case aj i aj u)Skusim ti to nakreslit

Split, nesprávne si tu uviedol niekoľko skutočností:
Jalový výkon nie je stratový!, je veľmi potrebný, bez neho by nefungovala väčšina el. spotrebičov.
Sin fi a cos fi može byť max.1 (ty si to asi uviedol v %).
Keď je cos fi rovný 0,9, to v žiadnom prípade neznamená, že 10% sú straty.

Upresním: Účinník sa dlho definoval naozaj ako cos fi, pričom fi je fazový posun medzi napätím a prúdom. V súčasnosti sa však častejšie používa pojem skutočný účinník (Power factor - PF), ktorý sa počíta z výkonov, tak ako to uviedol Masar a to najmä z dôvodu, že pri vyraznejšom harmonickom skreslení napätia a prúdov sa cos fi značne odlišuje od PF.
A prečo sa kompenzuje?, pretože hoci nevykonáva činnú prácu, musí sa prenášať po distribučnej sieti a tým na nej vytvára prídavne straty.
Energetické spoločnosti však nemerajú činný a zdanlivý výkon, ale činný a jalový a z neho určia tg. fi a podľa neho určujú poplatky, avšak iba u väčšich odberateľoch.

Možná by bylo pro některé bastlíře, kteří moc teorii nehoví, po pravdě povědět, že jako koncoví uživatelé odběru elektřiny se nad nějakým účiníkem trápit nemusí. Ať je spotřebič kompenzovaný nebo není, na jeho funkci se to neprojeví a za odebranou elektriku, kterou spotřebujeme jako světlo, teplo či mechanickou práci, budeme platit stejně. Trápit to bude jenom dodavatele elektřiny, protože jalovým proudem se ohřívají dráty a tyto ztráty jim nikdo neplatí (my jenom zaplatíme navíc za přídavný ohřev drátů od spotřebiče k elektroměru, ale to nestojí za řeč). Tím samozřejmě nikoho nenavádím, aby např. odstříhal kondenzátory v zářivkových tělesech.

Ale platíme i s úroky a budeme platit čím dál více.

janousek píše:Ale platíme i s úroky a budeme platit čím dál více.

Áno presne tak, a platíme to vo forme distribučných poplatkov, v ktorých sú zarátané aj tieto straty. No napriek tomu si bežný jedinec nemusí robiť starosti s kompenzáciou účinníka.

Já bych řekl, že pokud budu mít velikej jalovej proud, tak za něj sice nezaplatím elektrárnám, ale vyhodí mi kvůli němu dřív pojistky, takže je stejně lepší ho tam nemít.