Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den, potřebuji napájet jeden modul na 5V při maximálním odběru 0.5A, potíž je v tom, že přivedé napájecí napětí může být 5V nebo 24V. Vstupní napětí se bude nejspíš volit jumprem, při 5V by se přimo přivedlo napětí do modulu, pri 24V přes stabilizátor. Otázky: Nevíte o nějakém jednoduchém zapojení, které by nahradilo jumper, nebo nějakou ochranu pro případ, že by někdo zapoměl přehodit jumpera při napájení 24V, aby neodpalil celý modul? Je vhodné použít stabilizátor 7805 pro stabilizaci těch 24V a jak by měl být velký chladič (nejradči bych byl kdyby to bylo bez chladiče, protože to potřebuji co nejmenší)? Děkuji za rady

Měl bych tady podklad jak vypočítat chladič jesli to chceš poslat tak mi napiš
kam..

můžeš mi to poslat na xp2874[zavinac]seznam.cz, díky

tak ten chladič by byl větší než celý modul což nepřipadá v úvahu, máte někdo lepší řešení jak těch 24V srazit na 5V?

Pokud chceš, aby to bylo bez chladiče, nemůžeš použít IO7805, protože musíš v tom případě uchladit 20x0,5=10W. Z toho důvodu se mi jeví jako nejvhodnější řešení impulsní stabilizátor napětí s PWM regulací, pracující v širokém rozsahu vstupních napětí. Např. MC34063 a podobné.

jedine potom pulzny menic, IO na tento ucel skus pohladat, ja nepoznam tiez by som sa musel hrabat v katalogoch

EDIT: masar si rychlejsi

4: xp Použil bych stablilizátor 78S05 verzi 2A,
http://www.gme.cz/index.php?action=deta ... pict=&jaz=

který při odběru jak píšeš 0,5A by neměl moc hřát, takže stačí žádný nebo menší chladíč, obecně platí chladit až od 33% výkonu výše.
Saturn.

Saturn: to je přece volovina.

Když budu libovolným lineárním sériovým regulátorem (7805, 78S05, 723, LM317, nakonec klidně i předřadný odpor, zenerka + tranzistor apod.) srážet napětí, bude ztráta na regulačním prvku:

P = deltaU . I = (Uvstupni - Uvystupni) . I

Pro 24->5 V a 0,5 A to dělá

P = 19 V . 0,5 A = 9,5 W (9,7 W vč. vlastní spotřeby stabíku 7805 - 8 mA max)

Je úplně jedno, jakou variantu IO tam dám, každý LINEÁRNÍ stabilizátor bude vyzařovat tento nebo vyšší ztrátový výkon!

---

hecl jsem se, dopíšu sem ještě výpočet chladiče:
Musím znát:
/z datasheetu/
- Tjmax - maximální teplotu přehodu IO (die temperature), pro 7805 je to +125 nebo + 150 C
- Rth_junction_case - tepelný odpor přechod - pouzdro (junction case thermal resistance), pro 7805 v TO220 je to 4 K/W (podle DS NatSemi, neznačkové šmejdy to mohou mít jinak)
/dál/
- Rth_case_heatsink - tepelný odpor pouzdro - chladič, s izolační podložkou a tep. vod. vazelínou to bude kolem 0,3 K/W
- Tambient - teplotu okolí, pro jistotu dáme + 50 C

Vzoreček je jasný a odvoditelný:
Tjunction = Tambient + P.(Rth_junction_case + Rth_case_heatsink + Rth_heatsink_air)

jako Rth_heatsink_air je označen tep. odpor chladiče. Když nevadí max. teplota polovodiče, dosadíme za Tjunction Tjmax podle datasheetu.

125 = 50 + 9,7. (4 + 0,3 + Rth_heatsink_air)

Vychází: Rth_heatsink_air = 3,4 K/W, teplota chladiče za chodu bude 86 C.

---
Dej tam měnič s tou 34063 nebo něčím novějším, třeba LM2575. Při vhodném návrhu měniče to jde zapojit tak, že při vstupním napětí 5 V bude tranzistor měniče trvale sepnutý nebo měnič začne fungovat jako step-up, takže se můžeš zbavit i toho přepínacího jumperu.

Taky si myslím že vyzářenej ztrátovej výkon bude stejnej ať máš jakýkoliv linear. stabec.

Další z řady, co neuznávají zákon o zachování energie.

Ale co. Denně v televizi vídávám houfy lidí co taky neuznávají zákony. A nejen zákon zachování energie.

For Strasil: Opravdu mne mrzí, že jsem se tak ve spěchu špatně vyjádřil, měl jsem na mysli, že v 2A variantě je ve struktuře stabilizátoru použita výkonnější varianta tranzistoru a proto je tepelné namáhání tohoto předchodu menší, o vyzářeném výkonu nebyla řeč a osobně fyzikální zákony ctím a je jasné že vyzářený tepelný výkon bude stejný. Taky uznávám, že pro trvalý provoz není toto řešení vhodné, ale sám bez chladiče tuto variantu stabilizátoru užívám na stabilizaci napětí na kontaktním poli několik let bez problémů.
Dovolím si malou analogii s klasickým zapojením stabilizátoru se Zenerkou. Pokud použiji rezistor s malou výkonovou ztrátou tak bude přetížen, se zvyšující výkonovou ztrátou je jeho namáhání menší a tím životnost součástky větší. To samé si dovolím tvrdit o výše zmíněném tranzistoru ve struktuře stabilizátoru, jestliže je tam výkonnější tranzistor, tak vyzářené teplo nezatíží přechod tohoto prvku tak výrazně, jako u méně výkonnějšího varianta tranzistoru ve stuktuře stabilizátoru.
Přiznám se taky, že jsem původně ani nechtěl reagovat, ale od Tebe (na rozdíl od novějších reakcí) si výtky vážím, neboť konstrukce které jsem od Tebe viděl v PE a na netu se mi líbí a proto si Tvé reakce vážím a proto odpovídám.
Musím také podotknout, že novější reakce na můj příspěvek mne nachávají naprosto chladným. Zdraví Saturn.

Za moji reakci si můžeš sám. Tvoje dodatečné vysvětlení tě vyjímá z řady lidí, kteří neuznávají zákon o zachování energie