Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím, nevíte proč se k účelu odrušení polovodičů používají keramické kondenzátory? A co se může nejhoršího stát, když na odrušení (diody v můstku, OZ proti kmitání,...)použiju fóliové?

pouzivaji se kvuli zakmitavani,podle me muzes pouzit i foliaky...ty jsou akorat jakostnejsi nez keramika,takze by na tom mely byt jeste lepsi

Používat svitkáče na odrušení je pitomost - jak jsou smotané, mají nezanedbatelnou indukční složku impedance a tím se pro vyšší kmitočty tváří jako větší odpor, než by podle kapacity měly - ztrácí tak svoji funkci svodu pro nejvyšší kmitočty. Naopak keramiky , když se dají s co nejkratším přívodem nebo úplně bez, svedou skoro všecko - do opravdu vf obvodů se dávají v tzv. TERČÍKOVÉM neboli bezvývodovém provedení, a pak svedou opravdu VŠECKO..

Není to tak úplně pravda - každý kondenzátor se chová jako rezonanční obvod a nad jistý kmitočet v podstatě ztrácí vlastnosti kondenzátoru. U běžných keramik to mohou být jednotky až stovky MHz, u speciálů více. Bohužel zase keramiky mají některé nectnosti, takže nic není univerzální a i fóliový kond pomůže na vhodném místě obvodu. BTW, většina síťových odruš. filtrů je konstruována z fóliových kondů.

Proč? Protože keramika na 275Vef se těžko shání a je drahá, svitkáče jsou levnější a v síti není tolik rušení nad kmitočtem řádu stovek kHz, jako třeba v krabici kompu nebo ve vstupní jednotce TV, kde se může tlouct místní oscilátor se vstupem atd. Navíc to opravdu vf rušení většinou nemá takovou amplitudu, aby na 230V něco znamenala - říká se tomu ŠUMOVÁ ODOLNOST a spousta lidí na ni dost zapomíná. Navíc tyto frekvence dost účinně potlačují veškeré sériově řazené indukčnosti (trafa, tlumivky...). Zato na signálových cestách je každý uV rušení hned CEJTIT... Takže pro přesnější vysvětlení - na obvodu s napětím do řádově 50V není nad keramiku, při napětí kolem 100V se výhody keramiky stírají vyšší cenou a nad asi 200V je keramika téměř nedostupná, takže nezbývá než řadit svitkáče paralelně, aby se aspoň částečně potlačila jejich parazitní indukčnost. Nemluvím o aplikacích v řádu kV - ale i taková keramika existuje a nedávno se to řešilo i tady na Bastlírně. Stačí hledat.

Pro vf obvody a logiku je mi to už jasný, ale co pro laboratorní zdroj s OZ podobný zdroji na HW.cz http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ ... A--3A.html tam fóliákem snad nic nezkazím, ne?

Ne, nezkazíš, pokud ho tam autor navrhl, asi věděl proč - ale 100nF bych radši dával v keramice, už jen kvůli velikosti - napětí do 50V tam je, 100n kerko bude asi tak 5x menší, než svitek a určitě požere vyšší kmitočty - problém ale může nastat, když bude kolísat teplota - keramiky mají nezanedbatelný teplotní koeficienty, nejlepší je asi hmota NT - z té se ale dělají jen malé kapacity pro opravdu vf. Naproti tomu svitky mají tepelnou závislost nejmíň 10x menší - proto se používají i s docela velkými kapacitami jako vazební nebo ve filtrech v akustice - nemění se jejich kapacita s teplotou, aspoň ne tolik, jako u keramik, to jednak, a navíc snesou střídavé napětí - na rozdíl od elektrolytů, to druhak. Jediná nevýhoda je v jejich rozměrech - ale ty skalní Hi-Fista bere jako nutné zlo, jemu jde především o High-End kvalitu, na cenu a rozměry se tolik nekouká...

jak to že se používají filtrační kondenzátory ve zdrojích- např v můstkovém ucměrňovači, když je zde věčinou pouřit velký kondenzátor na vyhlazení proudu, který znamená pro VF zkrat

Teoreticky - prakticky má elektrolyt i velkou indukčnost, takže ty vf jaksi "odmítá"... Jedinou výjimkou je tantal - ten má anodu slinutou z prášku, ne vinutou z kovový fólie...

Každý pikofarad má nějaký svůj nanohenry

bum bum píše:jak to že se používají filtrační kondenzátory ve zdrojích- např v můstkovém ucměrňovači, když je zde věčinou pouřit velký kondenzátor na vyhlazení proudu, který znamená pro VF zkrat

Dobrý dotaz. Zkuste postavit zdroj jen s můstkem a filtračním elytem pro tranzistorové rádio a poslechněte si střední či dlouhé vlny - bude to hučet, zejména na naladěné stanici. Přidáme např kond 10nF paralelně k elytu - hučení se trochu zmenší, ale bude tam. Teď dáme kondy paralelně k diodám a hučení úplně zmizí. Jde o t. zv. vmodulované bručení. Dioda totiž vlivem své zakřivené charakteristiky produkuje spoustu harmonických, sahajících do desítek MHz. Tyto harmonické sice zcela vyfiltruje elyt s paralelním kondem, takže po napájení bručení nemůže jít. Ale rádio bručí proto, že přívody k diodám se chovají jako malé anténky, které tyto harmonické vyzařují a anténa rádia je přijímá jako signál. Kondenzátor paralelně k diodě zabrání šíření harmonických hned v místě vzniku a je pokoj. Proto slušný konstruktér či výrobce na tyto zdánlivě nesmyslné kondy nezapomíná.