Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jelikož se chci pustit do stavby vlastního RLC(měřiče impedance) můstku, zajímám se o principy používaných v továrních měřičích. chtěl bych se zeptat

- je zapojení analogové části podobné jako u BM591?
- zvláště mi jde o zapojení snímače proudu.

- dále řeším jestli je bezpodmínečně nutné dodržet konstantní napětí či proud(tedy že jednu veličinu udržuji konstantní a druhou měřím) podle rozsahu danou impedancí(další regulátor navíc). U většiny měřičů jsem zatím jen našel že je zaručeno měřící napětí menší než udávané a řeší se to přepínáním rezistorů v sérii s impedancí. Řešení s odpory vyžaduje při nízkých hodnotách impedance relé...
Co myslíte samostatný regulátor budícího napětí nebo přepínat rezistory s tím že to měřící napětí bude "nižší"?
Z analogové části bych nechal jen snímač proudu a napětí + samozřejmě nějaký usměrňovač, o zbytek by se staral uP a A/D převodník.

Obecně - kvalitní komponentmetry měří s konst. napětím na R a C měřeních, obvykle s přepínáním 2 nebo 3 kmitočtů a 2, někdy více napětí.

to je jasné... Považuješ například řešení použité v BM591 za dostatečné? Při měření malých hodnot L a R se zase často používá konstantního proudu.
Aby to už za něco stálo, udělal bych generátor přeladitelný.

Já sice BM591 mám, ale zas tak moc jsem ji nezkoumal. Je to RLC metr, nikoliv můstek. Chtělo by se to inspirovat třeba u dalších výrobců, třeba HP, Quadtech...

BM591 používá CC a CV režimy v závislosti na tom zda je zvoleno sériové nebo paralelní zapojení, při paralelním je to CV a při sériovém CC. Podrobný popis funkce je přímo v dokumentaci, kterou lze stáhnout na netu. No vzhledem k složitosti i takové BM591 mi nepřijde jako dobrý nápad to stavět, řízení by se sice dalo značně zjednodušit použitím uP(v novější verzi BM591, která se nestihla začít vyrábět to tak prý bylo).

Sendyx - no právě, potřeboval bych se inspirovat i jinde... Nemáš nějaký odkaz?

Sejny - mám už zhruba představu o koncepci a zas tolik složitý to nebude... z analogové části tam bude tak 1/4(navíc u BM591 nebylo použito více OZ v jednom pozdru či rovnou přístrojové OZ) a číslicová část budou 2 uP oproti desítkám obvodů TTL.

Obecně princip u mě je že se měří napětí a proud a jejich fázový posun a z toho se spočítá daná impedanci (při daném kmitočtu pak není problém spočítat odpovídající hodnoty náhradního schématu).

ta novější BM591 - viděl jsem nejméně 2 další typy, byla verze s LCD displejem která měla další kmitočet 10kHz a dále ještě nějaká modernější upravená v jiné skříni. Zřejmě se něco vyrobilo. Jestli ale obsahují uP těžko říci.

O tom BM595 nemáte nějaké podrobnosti o vnitřní struktuře? Prosím, prosím.

Mám možnost vypůjčit dokumentaci k BM595. Ten manuál teda není zrovna tenký a nějakou tu stovku stránek bude mít. Bohužel jak už jsem tu kousek vedle psal, nefunguje mi zrovna skener takže jej budu muset nejdřív opravit. Pak už mi nic nebrání v tom abych to naskeoval.

Tan měřák s 10KHz je už BM655, ta šla živit i z baterií a má LCD. Novější je pak BM593, která se dělala pod značkou UTES a možná i Grundig. Třeba ta BM655 je pořád nastejno jak 591, akorát je tam místo dvou malých prom jedna velká eproma a je to komplet překopané.... No s těmi vícenásobnými OZ bych nebyl zas tak hrr... nedivil bych se ani trochu kdyby to pak nefungovalo.

http://www.amt.cz/index.php?id=RLC200

jo tohle jsem přesně viděl akorát to mělo jiné označení.

Viděl jsem zevnitř LRCGD metr - výrobce už nevím, snad Bradley, a když jsem si ho prohlédl, tak jsem usoudil, že těch 240000 co za něj chtějí zas není tak moc

Myslím že nakonec to bude trochu složitější BK136(či spíše jeho předchůdce), na nějaký normál ambice opravdu nemám

zdenekxxx píše:Myslím že nakonec to bude trochu složitější BK136(či spíše jeho předchůdce), na nějaký normál ambice opravdu nemám

Nechci Tě odrazovat, ale to už je pak asi lepší koupit něco továrního na nějaké burze a tak. Protože práce s výrobou jakéhokoli složitějšího přístroje nebývá zovna málo i když se to předem nezdá a je potřeba uvážit zda se to vůbec vyplatí.
Třeba minulý týden jsem si jen předělával měřič kapacit s měřením metodou podobnou dvojité integraci. Měl jsem už hotovou skříňku se všemi ovládacími prvky a měřidlo s C520 jsem nechal původní. Takže veškerá mechanická práce se omezila na vyvrtání několika děr pro šroubky. Odbastlil, navrhl a vyrobil jsem pouhé tři desky o rozměrech asi 5x8cm každá. Zabralo mi to celý týden práce prakticky od rána do večera! A výsledek nic moc, přesnost měření tak na 2 - 3% + nějaký ten digit Takže na nějaký normál to není. Kdybych věděl že nad tím strávím tolik času tak si ho radši za nějakých pár stovek koupím.

no, já počítám s přesností tak 0,2-0,5% to co zmiňoval sendy to bude zřejmě přístroj s přesností tak 0,01%.
Jestli se to vyplatí? Já se chci hlavně něčemu přiučit a vyrobit něco svého takže časové hledisko není rozhodující, počítám že než to bude plně funkčí tak uplyne nejméně jeden školní rok. Chci aby to bylo malé,lehké, mělo přeladitelnou frekvenci, možnost nulování a možnost stejnosměrné polarizace. Ani jeden měřič tesla toto nesplňuje.
Jestli to pak bude v toleranci mám možnost ověřit.

Nechci tě odrazovat, ale dát něco, co bude mít rozumné výsledky v této branži za rok, to si fandíš - teda pokud nedržíš ve sklepě ukrytý tým špičkových vývojářů. Ten Bradley - aspoň myslím, že to byl on - měl přesnost od 2% při měření některých nelineárních věcí po 0,1% pro "normová" měření - tj. uprostřed rozsahů při ideálních podmínkách, na odporech to reálně ukazovalo s přesností 0,01%. Zevnitř to vypadalo jako kus radiostanice, samé stínicí kryty, kobky, hodně pěkný zdroj, dvojité stínění, řízení po sběrnici, možnost připojení k automatickému podavači měřených objektů. Byly tam relátka a hybridní obvody, které jsem předtím ani potom už neviděl .Jenom popis měřících metod byla dost tlustá brožura.
Já myslím, že BM591 koupíš za 4-7 tisíc a ušetříš si spoustu perných chvil. Tu polarizaci umožňuje ext. zdrojem. Učil bych se raději na něčem, co se kupuje hůř.

Pokud se do toho chceš opravdu pustit, rozhodně to nedělej sám. Víc hlav víc ví, každý může pracovat na určitých blocích. Nejlepší by asi bylo vyjít z nějakého staršího osvědčeného přístroje, který bys mohl vylepšit, třeba použitím modernějších součástek, vylepšeným řízením přes MCU atd. Zkonstruovat takovýto přístroj absolutně "od píky" nemáš šanci. K tomu abys mohl dobře porozumnět funkci, nárokům a parametrům jednotlivých obvodů musíš sehnat konstrukční a servisní dokumentaci, klasická instrukční knížka která se dodávala k MP od Tesly nepostačí. V příručkách k zahraničním přístrojům toho často bývá ještě míň.