Stránka 1 z 22
Digitronové hodiny
Napsal: 31 říj 2007, 15:43
od Davidsev
Ahoj,
mám k dispozici pár kousků digitronů ZM1040. Chtěl bych si postavit hodiny, jak jinak
Ale nevím, či s TTL (BCD převodníky mám) nebo CMOS. Mikroprocesor jsem zatratil hned, neumím programovat ani se na to nechystám. Chtěl bych, aby zobrazovaly hodiny a minuty. Pohledal jsem na netu a něco jsem našel:
http://wexova.sweb.cz/hodiny.htm
http://www.hanssummers.com/electronics/ ... /index.htm
Jenže oboje má sekundy, jak ty schemata upravit, aby šly sekundy vynechat?
A pak taky, řídit to krystalem nebo ze sítě? Slyšel jsem, že se do sítě musí denně "poslat" určitý počet period, takže by to mělo být celkem přesný, ale co je na tom pravdy nevím.
Díky za odpovědi...
Napsal: 31 říj 2007, 15:53
od Ivan_Ryger
treba zohnat budice digitronov MH 74141(Tesla) -jedna sa o prevodnik BCD/1 z 10 s vystupom s otvorenym kolektorom. Datasheet je na [url]io.freehosting.cz[/url]
s CMOS-mi som to neskusal.
Na to, aby hodiny dobre pracovali pri taktovani sietovym kmitoctom sa obvod velmi prekomplikuje.
Jeden X-tal to vyriesi (stabilita lepsia nez 1ppm).
Sekundy staci vyradit tak, ze vypustite 2 budice digitronov a 2 digitrony.
Napsal: 31 říj 2007, 17:33
od Hill
Kdysi v Amáru vyšly Digitální hodiny chudého amatéra. Kámoš automechanik si je postavil a, jakkoli je to neuvěřitelné, jdou mu dodnes.
Je to 6 mechanik z potenciometrů TP280 s odstraněným dorazem, dráhy jsou nahrazené plošňákem, aby to dělalo přepínač, střídavě zprava 10 - 6 - 10 - 6 - 10 - 6 poloh (ten poslední má vždy dvě protější polohy spojené, ukazuje 0, 1 nebo 2). Jimi uzemňuje jednotlivé číslice.
Pohání to přes převodovku synchronním motorkem SMz375 z registračního měřidla, na výstupu to má 1 otáčku za sekundu.
Na osičkách poťáků jsou hvězdice, vždy jeden paprsek delší a zahnutý, aby po jedné otáčce pootočil sousední hvězdici o jeden zub. Když se to udělá pečlivě, přepnou obě číslice současně.
Dlužno říci, že jak se roky ty hodiny přes zimu zpožďovaly až o 12 minut denně a v létě někdy šly napřed, dnes je kmitočet v síti celkem uspokojivě stabilní a hodiny jdou celkem přesně.
Napsal: 31 říj 2007, 18:19
od Radix
Zapojení hodin s digitrony z AR jsem dával na upload. Hledej pod mým nickem Hodiny73 a Hodiny74.
Napsal: 31 říj 2007, 18:40
od labakon
Digitronové hodiny som postavil niekedy v roku 1982 podľa knihy "Integrované obvody a co s nimi"od J Bém a kol. No a tie hodiny idú ešte aj dnes.Čo sa týka taktovania sieťovým kmitočtom vôbec to nie je komplikované. Stačí upraviť signál vhodným KO /najlepšie schmitovým/.
Napsal: 31 říj 2007, 19:55
od Crifodo
možná by se dalo uvažovat o taktování nějakým obvodem z budíku nebo digitálek s krystalem 32768, je to dost jednoduché a leze z toho 1 Hz s dost velkou přesností. Mám budík Prim s IO z tehdejší DDR a dokázal jít s přesností 2 sec/rok.
Napsal: 31 říj 2007, 20:41
od Davidsev
Nevím, ten krystal bude určitě přesný, ale když by se měly ty peridy do sítě pokaždý dorovnat, taky by to mělo být taky přesný. Neví někdo jak to je?
Napsal: 31 říj 2007, 20:51
od rnbw
Zo siete je to uz dnes presne. Pouzivaju to radiobudiky.
Napsal: 31 říj 2007, 21:43
od Crifodo
z pohledu pohodlnosti obsluhy bych upřednostnil časovou základnu řízenou krystalem, rezonátorem nebo DCF a zálohovanou nějakým malým pájecím aku, odděleně od zobrazování, protože v létě občas vypadne síť při bouřce, jindy zase rozvoďáci ladí kabely v trafačce nebo v baráku někdo shodí jističe a kdo to pak má pořád dostavovat...
Kompromisním řešením by mohl být generátor s 555 a tou sítí ho jen synchronizovat. O stabilitě sítě v posledních letech nemám poznatky, takže k té přesnosti se nemůžu vyslovovat
dřív to jelo trvale pod 50 Hz.
Napsal: 31 říj 2007, 21:50
od mojza
Domnívám se, že radiobudíky vubec nepoužívají síový kmitočet pro nastavování hodin, ale jsou řízeny normovaným radiovým signálem / i bateriové/ např. DCF 77KHz. Ivan
Napsal: 31 říj 2007, 21:57
od Hill
Asi bychom si měli vyjasnit pojmy, Ivane: 99 prodejců ze sta říká rádiobudík kombinaci přijímače FM nebo AM/FM a normálního budíku, někdy i řízeného síťovým kmitočtem, ale daleko častěji krystalem.
O DCF77 to nikdy ani neslyšelo.
To už by byl rádiem řízený budík a ne budíkem řízené rádio.
Napsal: 31 říj 2007, 22:45
od vombat
Hodiny s digitrony jsou i v knize Radioamatérské kostrukce tuším 1.díl. Je tam popis, schéma a DPS. Zapojení je se standartními obvody TTL MH....
Domnívám se se, že hodiny s digitrony a obvody MH k sobě technologicky časově sedí. Nedával bych tam obvody CMOS, k nim se hodí LED display a ani jiné jednoúčelové obvody. Tyto hodiny mají už určitý nostalgický ráz a na spotřebu energie se v těchto případech nehledí.
Napsal: 31 říj 2007, 22:57
od Radix
Hodiny s IV-6, IV-8, IV-22 jsou v knize Radioamatérské konstrukce III.
V knize Bém: Integrované obvody a co s nimi jsou s digitrony ZM1020 a ZM1080T.
Napsal: 31 říj 2007, 23:08
od stepa
vombat píše:Hodiny s digitrony jsou i v knize Radioamatérské kostrukce tuším 1.díl. Je tam popis, schéma a DPS. Zapojení je se standartními obvody TTL MH....
Domnívám se se, že hodiny s digitrony a obvody MH k sobě technologicky časově sedí. Nedával bych tam obvody CMOS, k nim se hodí LED display a ani jiné jednoúčelové obvody. Tyto hodiny mají už určitý nostalgický ráz a na spotřebu energie se v těchto případech nehledí.
Nemel bys ten clanek prosim? Nebo nekdo jiny?
Tu knizku bohuzel nemam.
Radix píše:Hodiny s IV-6, IV-8, IV-22 jsou v knize Radioamatérské konstrukce III.
V knize Bém: Integrované obvody a co s nimi jsou s digitrony ZM1020 a ZM1080T.
Pro Radixe plati to same, pokud bys byl tak hodny. Moc dik.
Napsal: 31 říj 2007, 23:15
od Radix
Pokusím se oba články zítra naskenovat.