Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Můj kamarád, který se zaobírá krystalkami někde vyštrachal toto schéma. Jaká by se hodila náhrada toho dvojitého MOSFETu?
Datasheet je tady:
http://www.edisk.cz/stahnout-soubor/313 ... .99KB.html

cožpak mosfet, ale kde chce vzít nf trafo s převodem 30 000/600 Ohm, to bude zajímavější...

Je záhada jak to s mosfetem funguje!! Chybí detekce. Ale, když se tam osadí FET - třeba BF245, tak to asi fungovat bude.

No, jestli to chceš zkusit s mosfetem, tak tam dej KF907, nebo KF910, nebo libovolný jiný dvoubáz, který seženeš. Charakteristikami jsou si podobné jako vejce vejci.

Trafo je možno použít starší univerzální výstupák. Sice měl jen 10k, ale to v tomto zapojení není důležité.

Mimochodem, to je první krystalka s laděným uzeměním, kterou jsem kdy viděl

Není to z dubnového vydání ?

impedance zátěže detektoru je naopak dost zásadní pro selektivitu, někde jsem viděl i krystalky na KV s nějakým šíleným trafem snad 50k na primáru a s odbočkami, bůh suď jak ho kdo navíjel.
To uzemnění není laděné, ale v souběhu se mění kapacita která vlastně zkracuje elektricky anténu a tím přispívá k selektivitě na kratším konci pásma. Ve staré literatuře (Pacák) tam byl samostatný antenní kondenzátor, tady je to "automatizováno".

Krystalky zrovna nejsou moje parketa, zdálo by se, že je to mlácení prázdné slámy.
Když jsem ale kamarádovi říkal, že problematiku krystalek beze zbytku vyřešil Pacák v Radioamatérech, tak mně oponoval. I toto triviální zapojení se prý stále vyvíjí.

Tady to není impedance detektoru, ale je to v drainu, proto je použit FET, aby byla impedance dostatečná.
Anténa bez uzemění nefunguje a ten kondenzátor v sérii s ním si hraje na doladění obvodu uzemění. Pokud by elektricky zkracoval anténu, tak to druhá půlka by zároveň odladila užitečný signál. Buď je tato část naladěna na přijímanou frekvenci, nebo krystalka nepřijímá.
Paralelní laděný obvod dokonale izoluje ten kondezátor na zemním konci od antény, takže ta teorie, že ji zkracuje, trochu kulhá.
Sériový laděný obvod v zemním přívodu zmenšuje odpor uzemnění na dané frekvenci. Cívku další nepotřebuje, jedna už tam je. Taková je funkce toho obvodu

stejnosměrně v obvyklých poměrech je to snad tak jak říkáš, co to bude dělat tady si bez vyzkoušení nejsem jist (kapacitní dělič tvořený mezielektrodovými kapacitami, zvlášť v "nenapájeném" tranzistoru versus mezizávitová kapacita toho super tranďáku), nemám tušení o jaké kapacity se jedná.

Kmitavý obvod v levé části je bezesporu sériovým spojením: anténa, paralelní laděný obvod, kond, zem. Do jaké míry se uplatní přesun kapacity z antény do opačného konce laděného obvodu, je při frekvencích řádu stovek kHz asi celkem jedno. Něco jiného by bylo, kdyby vazba mezi anténním a pracovním vinutím nebyla indukční. Kondenzátor C1B upravuje reaktanci antény vs zem při vloženém laděném obvodu, nic ale nebrání ho přesunout na opačný konec LO a registrovat rozdíly.

Mi to připomíná jednu americkou krystalku, tuším to bylo přetištěno kdysi v sovětském Radiu. Byl tam jakýsi čtyřnožičkový FET nebo MOSFET, nevím už přesně, co byla ta čtvrtá nožka (substrátová dioda ?). Bylo to myslím zapojeno nějak tak, že nosná napájela ten trand, v emitoru bylo vinutí, které bylo naklopitelné k hlavní cívce a dělalo asi kladnou zpětnou vazbu. Škoda, že to už nikde nemám, byl to takový skoro-reflex.