Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravím, na základě dobrých praktických rad posílám další schéma.
Princip: proud motoru LOKO prochází přes D3,D4 a pokles napětí (1V) otevře tranzistor (T1 nebo T2) = LED se rozsvítí. Toto funguje, ale je nutné pomocné napětí od "pravé" strany schématu. To musí být připojeno na společnou zem se zdrojem A resp. s kolejnicí. Velmi rozšířený způsob, avšak právě toto společné spojení je pro mnohé další nežádoucí.
Ptám se znalých elektroniků: Jak by bylo možné obecně indikovat průchod proudu v odděleném úseku, jakmile do něho vjede loko. Zdroj A dává provozní napětí pouze, když je loko v pohybu. Ten úbytek napětí by měl snímat "nějaký" obvod NEMAJÍCÍ SPOLEČNÝ VODIČ se zdrojem A.
Hodnoty pro loko: motory berou proud 50-150mA, napětí od cca 2V do 8-9V. Tento dotaz dávám právě pro mnohé elektroniky, kteří nejsou zatíženi dříve používanými zastaralými indikačními obvody mod. železnice. Předem děkuji za možnosti.

Pokud by nevadil úbytek napětí větší o 1 V než dosavadní provedení, tak nejjednodušší je zapojit místo D3 a D4 diody optočlenů. Pak by indikace ukazovala i směr jízdy
Nebo, když není indikace směru potřeba zapojit výstupy obou optočlenů paralelně, případně použít optočlen na střídavý proud.

Ty motory berou 50 - 150mA, při zatížení nebo rozjezdu možná i víc. To snesou některé optočleny?

(já nevím , proto se ptám)

Pro jasin: tato možnost mě také napadla, ale zatím nevím o optočlenech, které by snesly 100 a více mA na vstupu. A jinak v optočlenech jsou přece diody LED, které musejí mít vždy předřadný rezistor. Pokud však motoru LOKO dáte do cesty rezistor již 50-100 Ohmů, tak se již nerozběhne. Avšak zkouším dávat do toho úseku více antiparalelních diod a využít právě jejich úbytku napětí. Již mám určité výsledky, ale záleží i na použitých součástkách. Chci využívat běžně dostupných.

Jednoduché, i když ne zrovna nejmodernější je použít kontaktu jazýčkového relé. Na něj se namotá okolo 100 závitů drátu průměru 0,3 mm. Sepnutím kontaktu se indikují proudy od 16 mA výše. Pro větší proudy bude méně závitů - vyzkoušet. Výhoda je v zanedbatelném úbytku napětí a galvanickém oddělení.

"...Na něj se namotá okolo 100 závitů drátu průměru 0,3 mm. Sepnutím kontaktu se indikují proudy od 16 mA výše. Pro větší proudy bude méně závitů... "

Metoda jazýčkového relé mě taky napadla, jenom se mi jen tak od oka nezdálo dostatečně citlivé, aby na vinutí nebyl velký úbytek a něco zbylo pro mašinky.
Zkusil jsem to na jazýčku z bulharské kalkulačky (je celkem malinký) a při 100 závitech sepnul až při proudu kolem 0,4A.

V knize Elektronické součástky od Nečástka a spol jsem našel citlivost tesláckého jazýčku na sepnutí asi 66 AmpérZávitů. Takže 16mA při 100z je asi dost nereálná hodnota. Spíš to vychází na tisíce závitů.

Môžeš použiť dve vinutia. Jedno o večšom počte závitov s napájaním z cudzieho zdroja s možnosťou nastavenia prúdu - na "predmagnetizáciu".
Druhé vinutie s hrubším vodičom a menšom počte závitov na indikáciu prúdu v koľajnici. Neviem, aká je hysterézia jazýčkového relé, ale myslým že by sa dal nájsť taký "predmagnetizačný" prúd, pri ktorom by po zániku prúdu v koľajnici došlo k odpadnutiu kotvy. Za pokus to snáď stojí.

Moc složité... pro jednoho modeláře jsem alikoval bočník ze dvou dvojic sériově zapojených diod (nevím přesně typ, philips 1,5A ve skle, úbytek 0,88V při 1A) a snímá se to dvojicí optronů, zapojených přes odpor cca 100R. Je tím rozlišen směr, je to galvanicky oddělené a s úbytkem cca 1,5V se počítá.

Pro všechny (mtajovsky, jandu, PavelIFF): Ano, tato metoda je velmi stará, ale má přesně ty nevýhody, které jste popsali. Dnes je nutná vysoká citlivost při nejnižších rychlostech pro různé typy nasazených vozidel. Již jsem trochu upravil MNOU ZASLANÉ SCHÉMA a zatím do dává nějaké výsledky - uvidíme až při osazení modelu. Děkuji.

Tak se musím podívat pořádně, jak jsem to udělal, je to několik let. Zapojení s jazýčkovým kontaktem jsem použil na indikaci nabíjecího proudu pro malý olověný zabudovaný akumulátor a pamatuji, že to vypíná asi při 13 mA. Ověřím zapínací proud, počet závitů a úbytek napětí. Ten kontakt je vybrakován z nějakého maďarského zařízení.

tak jsem se byl nahodou podivat na strojni fakulte CVUT, mel jsem asi 5min nez prisel clovek na ktereho jsem cekal. Tak jsem si zatim cetl nastenky. Meli tam ukol pro studenty - rizeni vlacku s moznosti zmenit smer, rizeni zavor na projizdeni auta na baterky a nejaky "semafor". Polohu vlacku snimali nekolika optozavorami.

Ano, různé snímače pro spuštění "toho či toho" příslušenství, to není až takový problém. Ale právě ta indikace o poloze vlaku (analog či digi) je již poněkud jinde a dnes je to prakticky základní věc jakožto informace pro různé systémy řízení.
Pro mtajovsky: to vámi popisované, prosím, nemusíte hledat, to by byl prakticky "krok zpět". Zatím využívám ve zkouškách úbytku napětí na diodách a uvidíme.