Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

mám motor ss 240V/3A s napěťovou regulací (0-10V). Pokud motor zatížím, klesají otáčky a já musím trochu potíkem přidat, poté co se otáčky zase zvýší musím trochu ubrat. Je nějaké řešení (myslel jsem na vřazený odpor 1ohm před motor a z něj sbírat napětí to pak nějak zpracovávat.)

nejrozumnejsi je na rotor umistit nejaky magnet a pomoci hallova snimace snimat otacky a pomoci fazoveho zavesu generovat ridici napeti aby to stabilizovalo otacky

jeste jsem videl metodu kde nebyl fazovy zaves, ale citac ktery zobrazoval otacky tento udaj se pak porovnaval s nejakou nastavenou hodnotou a vysledek byl pouzit pro zvyseni/snizeni regulacniho napeti

to by šlo - na podobném principu makají vestavěné regulátory většiny ss motorků v kazeťákách, jenže ty současně hlídají napětí na kotvě motorku (jak to souvisí, je na příliš dlouhý rozbor), což tady nejde.
Asi by bylo jednodušší snímat otáčky a výstupním signálem z otáčkoměru ovládat řídicí napětí. Konečně - motory ve čtečkách a děrovačkách děrných štítků také měly snímač otáček: odstředivý spínač, který při překročení otáček odpojil motor.

Několik řešení jsem zveřejnil tady: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... =0&thold=0 , třeba se bude některé z nich hodit.

Někde v Amáru, nebo v "Udělej si sám" bylo zveřejněno zapojení samostabilizujícího Tyristorového (z určitými tolerancemi) regulátoru otáček AC komutátorového motoru (vrtačka, flexka) za pomocí napětí kotvy. A nebyl moc složitý

Dříve byl tyristorový regulátor často popisován, poslední dobou už lidi málo bastlí, tak to opadlo.

Nejjednodušší zapojení je tyristor v sérii s motorem, motor je přitom zapojen v katodě. Ke svorkám zdroje se připojí poťák a běžec se spojí s řídící elektrodou tyristoru. Celé se to pochopitelně napájí střídavým napětím o dost větším, než původní ss.

Toto zapojení sice funguje, ale pro zlepšení bývá doplněno o ochranný odpor a diodu řídící elektrody pro snížení namáhání řídící elektrody v závěrném směru, kondezátor proti cukání a diodu a odpor v sérii s potenciometrem. A samozřejmě odrušení

Stabilizace otáček je výborná, při brzdění motoru třeba rukou, je krásně cítit, jak tyristor přidává proud, aby udržel otáčky. Postavil jsem toho řadu a vždycky to fungovalo pěkně. Jen při regulaci 220 V bylo nutno používat tyristory na 1200 V, jinak občas odcházely. Pro menší napětí nebyl problém.

cau, to vypadá slibně. Prosím o zaslání schémátka na můj mail. nezůstanu nic dlužen

MichalDusekMDP@seznam.cz

Hill píše: Konečně - motory ve čtečkách a děrovačkách děrných štítků také měly snímač otáček: odstředivý spínač, který při překročení otáček odpojil motor.

Hill si jistě pamatuje že toto řešení se používalo i u kazetových magnetofonů,z boku motoru byly 2 otvory a v nich se nastavovaly šroubky ty odstředivé plíšky na požadované otáčky.

Zdravím,

před nedávnem mi odešel tyristorový síťový regulátor otáček se zpětnou vazbou pro vrtačku s výkonem 600W. V zapojení byl použit tyristor tyn690 s odrušovacím kondenzátorem a dalšími součástkami (rezistory, elektrolyty...).

Chtěl bych se zeptat na dnešní nabídku regulátorů. Je podle vašich zkušeností pro vrtačky raději použít regulátor tyristorový, nebo triakový?

Děkuji.

DjRix píše:Hill si jistě pamatuje že toto řešení se používalo i u kazetových magnetofonů,z boku motoru byly 2 otvory a v nich se nastavovaly šroubky ty odstředivé plíšky na požadované otáčky.

No, když už byla řeč o motoru na síťové napětí, tak jsem ty magneťákové regulátory vynechal.
Spíše mi není jasné, co je to konkrétně za motor, když se řídí napětím do 10V. Podle jím odebíraného proudu asi otáčky řídit nepůjdou...
Takže jedině snímač otáček a komparátor.

Zdravím všechny, Hugo výhodnější je zřejmě tyristorový regulátor, který má při nízkých otáčkách vysoký točivý moment. Jeho mírnou nevýhodou je "trhavější" chod motoru naprázdno při nízkých otáčkách, což ale v praxi u vrtačky nevadí, protože při vrtání je chod plynulý.
V osmdesátých letech se tyto jednoduché a spolehlivé regulátory s tyristorem a diakem bastlily ve velkém. V současnosti jej za mrzký peníz dostaneš třeba tady: http://www.flajzar.cz/mereni-a-regulace ... ce-otacek/

A jaký je značný rozdíl mezi triakovou a tyristorovou regulací?
Neměl by někdo schéma na tyristorovou regulaci otáček se zpětnou vazbou? Různé e-shopy nabízí pouze triakovou se zpětnou vazbou...
Děkuji.

Zdar, rozdíl je právě takový, jak jsem ho popsal. Plus jedna vlastnost, kterou jsem nezmínil: s tyristorovým regulátorem nelze dosáhnout z principu funkce plných jmenovitých otáček, což se řeší v případě potřeby spínačem přemosťujícím regulátor. Ta zpětná vazba je skrytě přítomná i u tyristorového regulátoru skrz indukované napětí regulovaného motoru. Schemat je na webech spousta, jen pohledat. Schema vypadá asi takhle: http://imageshack.us/photo/my-images/183/uss63uj7.jpg/
A je tam zároveň vyřešena i regulace od cca 50% do jmenovitých.

Řešíme tu blbosti: je ten motor řízený stejnosměrným napětím 0-10V?
Píšeš, že je.
Tak to znamená, že se tam nějaký řídící obvod už je, protože právě 0-10V je jeden z průmyslově používaných řídicích rozsahů.
Tak měř otáčky a přes komparátor ovládej to řídicí napětí.
A těch 240V napájení se vlastně nijak řídit nemusí.

Promiň Hille, taky se v tom vláknu nějak neorientuji, ale blbosti to snad nejsou. Jde jen o Hugův omyl s nepatřičným dotazem do již existujícího vlákna o něčem trochu jiném, a moje odpovědi jemu aniž bych si pročetl čeho se týká celé vlákno.

Tube-Guru, moje chyba (i chyba ostatních) byla, že jsem si hned na začátku blbě přečetl původní dotaz od MichalD.
Zní na motor 240VDC/3A s napěťovou regulací výkonu a potřebu řídit a stabilizovat otáčky, k čemuž je normalizovaný rozsah řídících napětí přímo určený.
Na to nikdo Michalovi neodpověděl a to vlákno uhnulo někam jinam, najednou jsme u střídavé regulace tyristorem nebo triakem. Tu dávat ke stejnosměrnému motoru je samozřejmě zbytečné, existuje-li jiný regulátor, který je zjevně sočástí motoru a stačí ho doplnit zpětnovazebním obvodem hlídajícím otáčky.

Takže počkáme, až MichalD dodá další údaje o motoru a zatím budeme řešit Hugův problém. Do té doby asi dělení vlákna nemá smysl.