Doutnavková zkoušečka
Napsal: 25 pro 2007, 13:22
Popsaná doutnavková zkoušečka se hodí na zjištování svodu kondenzátorů a to spíše v elektronkových zařízeních.
Je to primitivní přístroj pracující na principu rázového oscilátoru.Výhoda je, že nepotřebujeme žádný měřící přístroj.
Zkoušený kondenzátor připojíme ke zdířkám, u kondenzátorů zapájených v přístroji stačí odpájet jeden přívod.
Pokud má kondenzátor nepatrný svod, doutnavka jen jednou blikne a už se nerozsvítí. Pokud je svod větší, doutnavka bliká v určitých intervalech.
Doba kmitu je závislá na časové konstantě obvodu t=RC, kde R je svod (paralelní odpor) a C je kapacita.
Pro dobré kondenzátory má být hodnota rovna nebo větší než 200, t.j. svod 200 megaohmů na mikrofarad. U takového kondenzátoru trvá jeden kmit (doba mezi dvěma bliky) asi 25 s. Při časové konstantě 40 je kmit asi 6 s, při 20: 3s, při 5 asi 0,7 s.
Ty počty jsou přímým měřítkem jakosti svodu kondenzátoru.
Příklad: Starý asfaltem zalitý kondenzátor 20nF bliká asi 40 x za minutu, tedy jeho časová konstanta je 10 a svod je R=10 : 0,02= 500 MO.
Porovnáním s mřížkovým svodem a s anodovým napětím předchozí elektronky snadno vypočítáme, o kolik se změní předpětí elektronky a zda může být elektronka ohrožena.
Součástky:
Transformátor se sekundárním napětím asi 100 - 120 V. Místo něj můžeme samozřejmě použít měnič, který dává toto napětí, proud stačí asi 3 mA.
Doutnavka by se hodila na 120 V už se zabudovaným odporem v patici. Takou asi těžko seženeme. Z doutnavky na 230 V vyndáme z patice odpor a dáme tam úměrně menší, asi 56 k.
Kondenzátor jsem použil 4 mikrofarady MP krabicový na 160 V. Těch 160 V je sice na hranici, ale MP to vydžel bez protestů.
Je to primitivní přístroj pracující na principu rázového oscilátoru.Výhoda je, že nepotřebujeme žádný měřící přístroj.
Zkoušený kondenzátor připojíme ke zdířkám, u kondenzátorů zapájených v přístroji stačí odpájet jeden přívod.
Pokud má kondenzátor nepatrný svod, doutnavka jen jednou blikne a už se nerozsvítí. Pokud je svod větší, doutnavka bliká v určitých intervalech.
Doba kmitu je závislá na časové konstantě obvodu t=RC, kde R je svod (paralelní odpor) a C je kapacita.
Pro dobré kondenzátory má být hodnota rovna nebo větší než 200, t.j. svod 200 megaohmů na mikrofarad. U takového kondenzátoru trvá jeden kmit (doba mezi dvěma bliky) asi 25 s. Při časové konstantě 40 je kmit asi 6 s, při 20: 3s, při 5 asi 0,7 s.
Ty počty jsou přímým měřítkem jakosti svodu kondenzátoru.
Příklad: Starý asfaltem zalitý kondenzátor 20nF bliká asi 40 x za minutu, tedy jeho časová konstanta je 10 a svod je R=10 : 0,02= 500 MO.
Porovnáním s mřížkovým svodem a s anodovým napětím předchozí elektronky snadno vypočítáme, o kolik se změní předpětí elektronky a zda může být elektronka ohrožena.
Součástky:
Transformátor se sekundárním napětím asi 100 - 120 V. Místo něj můžeme samozřejmě použít měnič, který dává toto napětí, proud stačí asi 3 mA.
Doutnavka by se hodila na 120 V už se zabudovaným odporem v patici. Takou asi těžko seženeme. Z doutnavky na 230 V vyndáme z patice odpor a dáme tam úměrně menší, asi 56 k.
Kondenzátor jsem použil 4 mikrofarady MP krabicový na 160 V. Těch 160 V je sice na hranici, ale MP to vydžel bez protestů.
