Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Dobrý den,
potřeboval bych poradit s převodem odporu na napětí pro měření teploty. Přesnost měření by měla být 0,1°C. K měření používám termistor.
Prosím o radu. Díky moc
Martin

Přidej odpor, vytvoř dělič a celý to nakrm z nějaké napěťové reference.

Ma vubec termistor natolik linearni charakteristiku aby dodrzel jen takovym jednoduchym zpusobem presnost 0,1 °C?

Taky si myslím, že se na to klasickej termistor moc nehodí (kdo to má linearizovat), ale na to se autor neptal - stručný dotaz, stručná odpověď . Ani nenapsal teplotní rozsah, nehledě na vlastní ohřev čidla a další věci, co mu tu přesnost ovlivní

http://www.ges.cz/?page=index&gesid=GES05600002

Převod odporu na napětí jde jednoduše. Odpor se napájí ze zdroje proudu. Pak na odporu je úbytek lineárně odpovídající jeho velikosti. Při např 1 kiloohmu a proudu 1 mA odpovídají každému kiloohmu jednotky voltů.

Pro dosažení přesnosti 0,1 °C je nutno jako termistor použít platinový odpor PT100, nebo PT1000. Jiné termistory takovou přesnost nemají.

BTW - ten 1mA je většinou maximální povolenej proud čidlem, aby tam nevnášel chybu vlastním ohřevem termistoru.

Kolik to koštuje ten platiňák PT100....nikde jsem to nenašel...orientačně...

Namátkou v GOOGLE : http://www.bartex.cz/default.aspx?ID=16 ... 331&lng=cs

Na aukru chodej cca po stovce

Na takovou přesnost se používají teplotně kompenzované můstky s Pt odporovými snímači. Přímo měření odporu nebo úbytku napětí na odporu nevyhoví. Je zejména nutno kompenzovat vliv teplotních změn ostatních částí můstku a také přívodů. Nelinearitu je možno zmenšit pod 0,1% v rozsahu 0 - 500 stupňů C. Kovové teploměry mají velmi dobrou dlouhodobou stabilitu. Přesnost může být lepší než 0,1%, přesnost celého měřícího kanálu pak lepší než 0,3%.

Pro vysokou citlivost v menším rozsahu teplot jsou vhodné polovodičové prvky - termistory. Citlivost teploměru s termistory může dosahovat hodnot až 0,0001 stupňů C. Mají však horší dlouhodobou stabilitu.

Literatura:

[1] K. Zehnula: "Snímače neelektrických veličin", SNTL 1977
[2] J. Vepřek: "Termistory", SNTL 1965

Pokud budes kalibrovat takovy teploměr, tak bude problém vyrobit kalibrační hodnoty.
Dá se použít "směs" vody a ledu jako 0 a pak ohřátá voda, tu pak musíš měřit opravdu přesným laboratorním teploměrem třeba lihovým (ten je posílan cyklicky na kalibraci). Nezapomeň, že tento teploměr ukazuje správně teplotu lázně pokud je do ní bezezbytku ponořen. Pokud je ponořen jen z části je potřeba provést kompenzaci dalším teploměrem, který se umístňuje do 1/3 výšky měřicíhé teploměru (tedy jeho vyčnívající části). kompenzačním teploměrem vpodstatě měříš průměrnou teplotu lihového sloupce nad lázní.

Pokud by se používala vroucí voda jako normál pro 100 st.C, bude třeba zapůjčit barometr a podle okamžitého barometrického tlaku zjistit z fyzikálních tabulek skutečnou teplotu varu.

s kalibrací pomocí vroucí vody mám blbé zkušensti (kalibrace pomocí varné konvice), chtelo by ro asi plynový vařič a zvolit co nejmenší tepelný příkon, tak aby ještě docházelo k varu

A není to s tou desetinou stupně nakonec tak, že mu to jen padlo pod ruku podle "rozlišení" displeje ?