Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Tak jsem dostal supr úkol se kterým si fakt nevím rady , pomožte mi prosím aji malá pomoc se hodí , díky

1. Vypočtěte přenos PID regulátoru pro zadané hodnoty RLC ve frekvenční oblasti 0-1 MHz

2. Sestrojte přenosové charakteristiky v logaritmických souřadnicích a komplexní rovině (formát min. A4) a spočítejte početně a graficky přechodové charakteristiky pro tři zadané kmitočty

F1=50Hz,
F2=5kHz,
F3=50kHz.

3. Sestrojte z přechodových charakteristik, jednotlivých větví regulátoru PIE, výslednou přenosovou charakteristiku po kmitočet 1 kHz
4. Pro zadané hodnoty proveďte teoretické výpočty a grafy simulaci v programech.

5. Pro dané zapojení navrhněte napájecí zdroj, pokud použijeme dané lokální typy operačních zesilovačů, pokud bude k dispozici transformátor s výstupem 2 x 35V/A1

U1=8V , R1=50k , R2= 3k3 , R3=3k3 , R4=50k , R5=20k , R6=15k , R7=15k , R8=33k , R9=33k , C1=33nF , C2=5,6nF

co presne nevis?
Jestli ti de o prenos, tak jde o paralelni zareni tri clenu, integralni, derivacni a klasika proporcialni, ty muzes resit zvlast a pak jednotlive prenosy sectes. Jak to mas resit? Klasika Laplace?

No a o já právě nevím , učitel nám prostě něco zadal a at hledám , nebrali jsme to , mohl by jsi mi pomoct s tím přenosem?Na ICQ?375164252 díky moc

ok, budu na ICQ vecer (odpoledne), tak ti snad pomůžu, jen jestli budes mluvit s učitelem, tak se ho zeptej, co znamenají odpory R7 až R9, nedá se s něma počítat. Do výpočtů je můžež zahrnout až když pripojíš na výstup další OZ - ten připojíš na inverující vstup a odporem ve zpětné vazbě nastavíš jakým příspěvkem jednotlivé části budou přispívat do celkového součtu. Bez tohoto OZ to musíš brát jako že tam nejsou

Cust píše: jestli budes mluvit s učitelem, tak se ho zeptej, co znamenají odpory R7 až R9, nedá se s něma počítat. Bez tohoto OZ to musíš brát jako že tam nejsou

Pre zjednodušenie by som vypočítal zosilnenie P-člena a následne by som na výstup zaradil odpor (záťaž) Rz, v takom pomere k R8 aby zosilnenie vetvy P bolo =1. Následne by som potom počítal frekvenčné charakteritiky jednotlivých vetví. A ich súčet.
Problém je v tom, že budeš počítať frekvenčné charakteristiky, čo má ale málo spoločné s PID reguláciou.
PID regulácia je "odozva systému na jednotkový skok".
Ak pozrieš základnú rovnicu W = P + Ki(dt) + Kd/(dt), vidíš, že je to v skutočnosti integrácia a derivácia podľa času - časová odozva.
"Najjednoduchším" riešením je skutočne Laplaceova transformácia, ale podľa reakcie ("nebrali sme to") to asi nie je tvoj prípad.
Pre zjednodušenie;
1/ priložíš na vstup napätie 1V a vypočítaš aké bude napätie na Rz cez P (I, D) vetvu po 1ms a tieto hodnoty spočítaš.
2/ súčet odpočítaš od 1V a vložíš opäť do výpočtov a počítaš stav na výstupe po 1ms (tým si dostal hodnotu na výstupe po 2ms).
3/ hodnotu na výstupe po 2ms odpočítaš od 1V a opäť počítaš => 3.ms.
4/ a tak ďalej

dostaneš časový priebeh PID charakteristiky obvodu.

ViPali píše:

Cust píše: jestli budes mluvit s učitelem, tak se ho zeptej, co znamenají odpory R7 až R9, nedá se s něma počítat. Bez tohoto OZ to musíš brát jako že tam nejsou

Pre zjednodušenie by som vypočítal zosilnenie P-člena a následne by som na výstup zaradil odpor (záťaž) Rz, v takom pomere k R8 aby zosilnenie vetvy P bolo =1. Následne by som potom počítal frekvenčné charakteritiky jednotlivých vetví. A ich súčet.
Problém je v tom, že budeš počítať frekvenčné charakteristiky, čo má ale málo spoločné s PID reguláciou.
PID regulácia je "odozva systému na jednotkový skok".
Ak pozrieš základnú rovnicu W = P + Ki(dt) + Kd/(dt), vidíš, že je to v skutočnosti integrácia a derivácia podľa času - časová odozva.
"Najjednoduchším" riešením je skutočne Laplaceova transformácia, ale podľa reakcie ("nebrali sme to") to asi nie je tvoj prípad.
Pre zjednodušenie;
1/ priložíš na vstup napätie 1V a vypočítaš aké bude napätie na Rz cez P (I, D) vetvu po 1ms a tieto hodnoty spočítaš.
2/ súčet odpočítaš od 1V a vložíš opäť do výpočtov a počítaš stav na výstupe po 1ms (tým si dostal hodnotu na výstupe po 2ms).
3/ hodnotu na výstupe po 2ms odpočítaš od 1V a opäť počítaš => 3.ms.
4/ a tak ďalej

dostaneš časový priebeh PID charakteristiky obvodu.

Nemohl by jsi mě pls kontaktovat taky na ICQ?PRosim?

icq zásadne nepoužívam.
Momentálne som vyťažený.
cust ti asi pomôže, ak budem mať čas urobím nejaký výpočet.

ViPali píše:icq zásadne nepoužívam.
Momentálne som vyťažený.
cust ti asi pomôže, ak budem mať čas urobím nejaký výpočet.

Ok , díky moc ale už to mám docela akutní

prosím napiš, psal jsem ti z jiného počítače a teď nemám na tebe ICQ kontakt

Cust píše:prosím napiš, psal jsem ti z jiného počítače a teď nemám na tebe ICQ kontakt

Píšu ti a ty nic

Cust píše:ok, budu na ICQ vecer (odpoledne), tak ti snad pomůžu, jen jestli budes mluvit s učitelem, tak se ho zeptej, co znamenají odpory R7 až R9, nedá se s něma počítat. Do výpočtů je můžež zahrnout až když pripojíš na výstup další OZ - ten připojíš na inverující vstup a odporem ve zpětné vazbě nastavíš jakým příspěvkem jednotlivé části budou přispívat do celkového součtu. Bez tohoto OZ to musíš brát jako že tam nejsou

když je budu brat, jako že tam nejsou, spojím zdroje napětí paralelně, což zajisté není dobře. Odpory dělají součtový článek. Myslím, že to jde normálně spočíst. Součet proudů tekoucích do výstupu se musí rovnat 0.
Z toho vychází:

U = (U1*R2*R3 + U2*R1*R3 + U3*R1*R2)/(R1*R2 + R2*R3 + R1*R3)

Je to snad logické, příspěvek zdroje je tím větší, čím jsou větší odpory v sousedních sekcích.

to máš pravdu, ale na výstupu bude invertující OZ a bude záležet na zpětnovazebním odporu a pak podle toho odporu a odporů R7 až R9 se budousčítat napětí, nebo taky pokud tam dám odporovou zátěž a na ní číst napětí, tak tam na hodnotě odporu bude záležet, můžu počítat s tím, že na výstupu bude nekonečně velká zátěž a pak se s tim dá něco dělat, ale tak se obvody dle mě nezapojujou

navíc, proč počítáš s R1, R2 .... a ne s R7, R8, ...
prostě abych s něma mohl počítat, potřebuju vědět co je zanima

Jo, označení odporů je špatně, opsal jsem to tupě z mého výpočtu na papíře. Beru to jako školní příklad, kde se má počítat přesně zadaní. V praxi by tam byl skutečně invertující OZ, aby se daly nastavit příspěvky kanálů P, I a D nezávisle na sobě.

jop, navíc když tam bude ten inv. zesilovač, tak tam přibyde do každé větve jen jiné zesílení, což můžu opravit kdykoliv pozdíš (excel), takto z toho vychází čuňárna, já jen myslím že jim učitel nedokreslil schéma omylem

stím, že ty odpory tam NEBUDOU (dřívější příspěvek) jsem myslel, že budu počítat s tím, že jsou zatim stejné a na konci je invertující zesilovač se stejným odporem ve zpětné vazbě, takže se jako NEPROJEVÍ
fyzicky tam musí být, to je jasné

Zdravím, nebudu navazovat na téma výše, ale týká se to také PID, proto jsem nezakládal novou větev... chtěl bych se zeptat jestli někdo neví něco více o vnitřním omezovači PID. Mým úkolem je sestavit desku PID pro laboratorní měření. Rozhodl jsem se pro paralelní řazení členů PID tak, aby každý člen se dal nastavovat bez závislosti na těch druhých. Výstupní signál bude upraven vnějším omezovačem, který lze také nastavovat. Dále bych měl zahrnout vnitřní omezovač, ten je součástí Integračního členu a slouží k tomu, aby se tento člen nedostal do saturace a tím pádem nedošlo ke zkreslení výstupního signálu a také aby se regulace zrychlila. Vím, že nejlepší je hledat na netu (googlovat) ale už jsem hledal víc jak 5 hodin a o vnitřním omezovači ani zmínka... proto ta otázka zdali někdo něco neví:)