Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ahoj, poradíte mi, jak sestavovat přijímací obvody? Mám smyčkovou anténu a rád bych na ní poslouchal zároveň na 100 kHz a 300 kHz. Víte, jak na to?

Proč smyčková anténa?
Větší zisk dá určitě feritová, nebo rámová anténa. Ta se pak naladí na přijímaný kmitočet ladícím kondenzátorem.
Chceš přijímat NDB majáky?

Jsem pro feritovou anténu. Pěkný článek o FA je např. zde http://www.dx.cz/modules.php?name=News& ... cle&sid=88

Radixi, víš co je to smyčková anténa? Smyčka drátu dlouhá třeba 40 nebo i 100m, laděná na přijímaný kmitočet. Antény, které doporučuješ jsou náhražkové. Smyčka je skutečná anténa, jako dipol nebo LW.

Poslouchat zároveň znamená diverzitní příjem. K tomu jsou potřeba dva přijímače. Jedním přijimačem to jde jen tak, že se přeladí. Ladit smyčkovou anténu je hračka, jde na to i koupit profi tuner http://www.ges.cz/?ipp=12&lang=cz&cur=CZK&or=sort&page=index&of=2&gcat=XYP&inc=detail&gesid=GES08901066 , jen by na 0,1MHz potřeboval přidat kapacity.

Vím, co je smyčková anténa. Rámová anténa je vlastně smyčková anténa.
Pravidelně čtu už zde zmíněný časopis Radio Revue. V něm je i rubrika skalních příznivců příjmu NDB majáků. Že by někdo přijímal na smyčkovou anténu (myslím jednoduchou smyčku) na 100 kHz mně uniklo. Jako nejmenší možný rozměr smyčkové antény se udává délka obvodu lambda/2. To by bylo na 100 kHz 150 metrů.
Smyčkové antény se používají na vyšší pásma KV, u radioamatérů je to např. oblíbená kubická anténa "Quad".
S rámovou anténou mám lepší zkušenosti, než s feritovou. Na rámovku vylezou stanice, kde na feritu vůbec nejsou. A není to žádné monstrum a ani není vinutá licnou, jen smaltovaným drátem.

Ne ne, chci si postavit detektor blesků. Jde mi o to, jestli potřebuju na dvě frekvence dvě antény, nebo stačí jedna. Jestli jde připojit jedna anténa na dva přijímací obvody a jak upravit schéma http://meteo.aspweb.cz/moje-schema-1.png na 100 kHz.

Mohl bys dát odkaz na ten celý článek?
Já teda o blescích moc nevím, i když jeden kdysi udeřil do domu, do kterého jsem právě vstoupil a v Tatrách jich několik udeřilo 10 metrů vedle mě.
Zajímalo by mě, proč se to měří na dvou frekvencích a proč ta anténa nestačí aperiodická (neladěná).
Jinak jsem našel v jedné starší knížce tenhle detektor blesků:

No vzhledem k tomu, že laděný obvod 10 pF a 11 mH rezonuje na kmitočtu 480 kHz, tak příjem na 300 kHz je asi jen teorie. Jinak při troše počítání se dají určit správné součástky na 300 i na 100 kHz. Anténa připojená přímo k laděnému obvodu ale je vlastně paralelně připojená indukčnost, která frekvenci rezonance ještě zvedá.
Paralelní připojení dvou popsaných obvodů k anténě je možné při použití dvou sériových laděných obvodů, ale celou takovou mašinérii nenaladíš bez použití přístrojů.

nemá výboj blesku většinu energie v elektrické složce pole?

Jinak, když vyrobíš neladěnou anténu s dostatečně vysokou rezonancí, můžeš za ni zařadit předzesilovač a z jeho výstupu napájet oba přijímače nebo třeba pět zároveň. Všechno samozřejmě pečlivě stíněno tím víc, čím větší zisk použiješ.

Crifodo píše:nemá výboj blesku většinu energie v elektrické složce pole?

Má, vždyť na tom principu pracoval jiskrový telegraf, jak jsme jeho repliku viděli ve filmu Titanic.

Domníval jsem se že v magnetické. Protože tady je smyčková anténa v měděné trubce http://users.edpnet.be/Danielv37/Detecteur3/Antenna/Antenna.htm#Hardware. Má to vůbec cenu, když bude anténa metr od kovové garáže? Asi to pro jednoduchost vyřešim tak, že bude ještě jedna vysoká tyč co by anténa na 100 kHz, smyčkové antény na 300 kHz.

Ta rámová anténa v tom odkazu je systém Bellini-Tosi, používá se třeba k lodnímu goniometru.
Něco o ní je v "Danešovi", pokud to nemáš, můžu ti to naskenovat a poslat.

To bys byl opravdu moc hodný a moc bys mi pomohl. Můj email je vasek7 a jsem na gmailu. Nevíš, jak moc ovlivňuje zisk to, že bude anténa v blízkosti (1 metr) kovové střechy? Jak se to řeší na letadlových lodích?

blesk je v principu výboj statické elektřiny, i když ta "statika" má sta nebo kolik A, na vytvoření silné magnetické složky tam oproti napěťovému výboji s obrovským potenciálem není dostatek "ampérzávitů".
Když to ten chlapec opublikoval, tak to asi funguje, ostatně jinak by asi těžko v rozumných rozměrech vyrobil směrovku na stovkách kHz.
Střechy z plechu v blízkosti se neboj, rozměry jsou hluboce pod vlnovou délkou a když neuděláš Faradayovu klec, citlivost tím nesnížíš, někdy se naopak zesílí příjem rádia s feritkou v blízkosti kovových předmětů.
Problematika je dost podobná technice okolo příjmu na amatérských pásmech 137 a 73,5 kHz.
http://ok1fig.nagano.cz/Holice2000.doc
http://www.alg.demon.co.uk/radio/136/loop.htm
http://s88932719.onlinehome.us/73khz.htm

Moc vám děkuju za odpovědi i za zdroje informací.