Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravim. Poradil by mi nekdo zda kondenzator typu KMKP 600-100IB z nize uvedene nabidky je vhodne pouzit jako blokovaci kondik nezadouciho stejnosmerneho napeti? je zapojeny jako seriovy LC (kondenzator+primar trafa) clanek mezi vykonovym trazistorovym H mustkem spinaneho menice. Pracuje to na frekvenci 5-20KHz s vykonem cca 20KW. H mustek je napajen DC napetim 600V. Doposud jsem pouzival baterii slozenou z 60 paralelnich kondiku MKS4 3.3uF 630V (celkova kapacita cca 200uF), ktera fugovala dobre. Potreboval bych ji ale nahradit necim jinym, kompaktnejsim. Pripadne jaky typ kondenzatoru se pro toto pouziti nejlepe hodi? Jake by mel mit prednosti? Diky

zde je ta nabidka z katalogu
http://www.dacpol.com.pl/ofer/pde/pl_html/l/7c.html

A co za něj v přepočtu chtějí, aby to vůbec stálo za zkoušku?

presnou nabidku jeste nemam, ale cena je kolem 2tisic Kc v prepoctu. Baterie z tech x kusu malyh WIMu MKS4 take nevyjde zrovna levneji.

Kondenzátor pro vyhlazení rušivých špiček by měl mít kvalitní dielektrikum a nízkou indukčnost, proto se u impulsních typů udává strmost nárůstu. Pro nějaké numerické vyhodnocení bys ale potřeboval znát průběh napětí na tom mostu, protože amplituda těch špiček bude záviset na tom, co vlastně spíná. Nevím, jestli by se to pak dalo určit třeba grafickou planimetrií, ale určitě bude platit, že robustní kondenzátor snese větší zátěž a bude spolehlivější než kompaktní typ s ošizenými rozměry všeho. Ta baterie malých kondů je určitě nevýhodná pro špatný poměr kapacita/rozměry a asi i cenově, ale kvalitní průmyslový typ bude taky stát pálku.

Takze jaky by byl nazor na ten typ, ktery jsem uvedl v odkazu? Dal bych je 2 paralelne pro vyslednou kapacitu 200uF. Bude se obecne ten typ kondiku hodit?
http://www.dacpol.com.pl/ofer/pde/pl_html/l/7c.html

Pro predstavu a upresneni prikladam obrazek zapojeni. Budu rad za kazdou pripominku

to je pro tramvaj?
ten kond má ale 100 µ, ne 200, a provozní napětí kondu 600V pro most s napájením 600V je nesmysl, minimálně dvaapůl násobek.
Docela by mě zajímalo, jak vypadá ten tranďák kterým teče 50A na primáru a taky podle toho co pohání sekundár bude záviset tvar a amplituda špiček při spínání. Vypadá to dost fantasmagoricky. Proč tam vůbec to oddělení kondem máš?

Bez kondiku to odpaluje tranzistory a neni to zrovna OK. Vsak ja tam chci dat 2x100uF=200uF, jak jsem psal vys. S tim napetim bych az tak nesouhlasil. Ta rezonance LC clanku v mostu je hluboko pod pracovni frekvenci 5-20KHz. Pouzival jsem jednou dokonce kondiky pro 100V a normalne to chodi:-) Neni to pro tramvaj, ale generator indukcniho ohrevu:-) Na sekundaru trafa je teprve rezonancni obvod s dalsim vykonovym induktorem.

já vím, že se dá na izolační pevnost kondenzátorů dost hřešit, není to jako jmenovitá kapacita nádrže na naftu, ale je to hluboce neprofesionální a nikdy nevíš, kdy se to prošoupne. Jestli ti odcházejí polovodiče bez oddělení kapacitou, tak je nejspíš důsledek toho, že ta kapacita kompenzuje nějakou chybu při návrhu indukčnosti, zřejmě se jádro přesycuje a pak odpaluje ten most proudově?
Jestli tomu rozumím, tak faktickou zátěží je nakonec nějaká indukčnost ze které se odebírá výkon zatlumováním magenticky vodivým výrobkem? a pomocí toho škádlení do rezonance reguluješ odebíraný výkon?

jj, presne tak. Vykon odebira dalsi indukcnost, ve ktere je jadro z kovu. V nem vznikaji virive proudy a zhavi ho. Reguluje se to zmenou frekvence (priblizovani a addalovani od rezonance). Takze podle tveho nazoru, jsou ty typy kondiku (kdyz ted pominu to napeti) pouzitelne misto tech WIMA MKS4? Ja bych to asi prubnul vyzkouset, uvidime, co se bude dit...