Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Mám takový teoretický problém. Myslel jsem si, že když připojím kondenzátor na síťové napětí, které má přibližně sinusový tvar, tak proud kondenzátorem bude mít taky přibližně sinusový tvar.
Zapojil jsem do série kondenzátor a odpor (asi 170nF a 10 Ohm) a snímal jsem osciloskopem úbytek na odporu (čili vlastně tvar proudu).
Ten proud je hrozný patvar a nejsem si příliš jistý proč vlastně. Máte vysvětlení?

Žeby rušenie????

Nemáš nakřápnutý osciloskop?Zamněn kanály.Nebo zapoj dva odpory.
Jestli máš dlouhé a nestíněné přívody uvidíš zázraky.Použij sondy!!
Oscilo má vstup 1Mohm.

Nemáš nakřápnutý osciloskop?Zamněn kanály.Nebo zapoj dva odpory.
Jestli máš dlouhé a nestíněné přívody uvidíš zázraky.Použij sondy!!
Oscilo má vstup 1Mohm.

Sondy jsem samozřejmě použil a na druhém osciloskopu mám stejný obrázek. Dal jsem tam kondenzátor 1uF (impedance kondenzátoru už je tedy docela nízká a navíc sonda visí na odporu 10 Ohm) - a ukazuje to to samé - samozřejmě se zvětšil proud, ale zkomolený tvar zůstal.

Čo je to za kondenzátor a odpor? Aké je zapjenie skopu voči nuláku? Aká je dľžka prívodov?

Dávnejšie som meral niečo podobné /fázová regulácia do nabíjačky s potmetrom a kapacitu v sérii a nemal som skreslený priebeh. Nie je ten kondík "chytený?" Na aké je napätie?

Musíš si uvědomit, že kondenzátor 170nF a odpor 10Ohm tvoří derivační článek s časovou konstantou RC=1,7us, což odpovídá kmitočtu 0,59 MHz. Protože síťové napětí obsahuje dost rušivých složek, které mají mnohem vyšší kmitočty než 50Hz, procházejí tímto derivačním článkem mnohem snadněji. Také si myslím, že dost těchto složek je způsobeno magnetizačním proudem obou předřazených transformátorů. Zkus přidat na výstup druhého transformátoru odporovou zátěž, která odpovídá výkonovému dimenzování trafa (např. žárovku). Tvar by se měl zlepšit.

masar píše:Musíš si uvědomit, že kondenzátor 170nF a odpor 10Ohm tvoří derivační článek s časovou konstantou RC=1,7us, což odpovídá kmitočtu 0,59 MHz. Protože síťové napětí obsahuje dost rušivých složek, které mají mnohem vyšší kmitočty než 50Hz, procházejí tímto derivačním článkem mnohem snadněji. Také si myslím, že dost těchto složek je způsobeno magnetizačním proudem obou předřazených transformátorů. Zkus přidat na výstup druhého transformátoru odporovou zátěž, která odpovídá výkonovému dimenzování trafa (např. žárovku). Tvar by se měl zlepšit.

Nikde jsem se o předřazených transformátorech nedočet, kde jsou?

to masar: Dva obrázky jsou od zapojení přímo na síti (ze zásuvky ve zdi) - žádné trafo tam není. Osciloskop má uzemněnou kostru, která při měření na síti byla spojená s nulákem (jak taky jinak). Ale mám ještě C1-94 a ten je připojen jen dvoulinkou a ukazoval zhruba to samé (jen chyběly podrobnosti).

Co jsou to ty rušivé složky? Jak velké mohou teoreticky být? Jaktože napětí je hladké a stabilní, zatímco proud se mění jak chce.
Představuji si, že to je možná nějaký projev kompenzace jalového proudu...
Pokud ano, je mi nepříjemná představa, že si někdo cizí přes můj kondenzátor kompenzuje svoje problémy s účiníkem

Když si udělám předřadník z kondenzátoru pro LED kontrolku, tak ta chudinka LED bude dostávat nedefinovatelné proudové rány, i když napětí sítě bude stabilní?

to zouzel1: U obrázku IC3.jpg je komentář. Ale přehlédl jsem ty předchozí komentáře.
to PavelFF: Napětí je hladké proto, protože ho měříš před derivačním článkem a jeho první harmonická 50Hz má amplitudu 325V. Za derivačním článkem je napětí 50Hz na odporu 10Ohmu velmi malé (U2xR/Xc), zatímco vyšší kmitočty procházejí s menším útlumem a snadněji deformují výsledný průběh.
Rušivé složky vznikají v síti vlivem různých přechodových dějů, dále odběrem spotřebičů pracujících v impulsním režimu, různých pohonů a frekvenčních měničů, jiskřením na komutátorech motorů atd. atd. Platí, že čím je impedance sítě menší, tím menší je i podíl rušivých kmitočtů. Ale s tou LEDkou to zase tak tragicky nevidím

To PavelFF
U toho tvého dotazu jsem se po dlouhé době pořádně zasmál... Budeme mít dneska o čem kecat v naší firmě...
Ale jinak chválím, že máš S1-94. Je to výborný stroj. Malé rozměry, přenosný, skladný, dobrá synchronizace, šířka pásma 25 MHz... Nemůžu si ho vynachválit.

masar píše:to zouzel1: U obrázku IC3.jpg je komentář. Ale přehlédl jsem ty předchozí komentáře.
to PavelFF: Napětí je hladké proto, protože ho měříš před derivačním článkem a jeho první harmonická 50Hz má amplitudu 325V. Za derivačním článkem je napětí 50Hz na odporu 10Ohmu velmi malé (U2xR/Xc), zatímco vyšší kmitočty procházejí s menším útlumem a snadněji deformují výsledný průběh........

>> PavelFF: už z toho, že máš nastavené stejné amplitudy, ale fázový posuv RC článku je viditelně téměř 90°, je jasné, že máš na každém vstupu osciloskopu nastavenou jinou citlivost. Zhruba v poměru 1:1870.
Znamená to tedy, že základní kmitočet máš 1870x zeslabený, takže si zobrazuješ hlavně rušení, které se dostává do sítě odkudkoliv.

K "měřicímu" odporu připoj sondu přes integrační článek, který ho příliš nezatíží, ani se neuplatní při 50Hz, například R=1k5 a C=470n. Amplitudu 50Hz to zmenší o 5%, ale složky nad 200Hz to potlačí už slušně. Uvidíš, jak se ten průběh vyhladí. Samozřejmě, ne úplně, nějaká ta pahorkatina na tom zůstane.
Kdybys ten dělič realizoval rovnou jako kapacitní (třeba 470nF proti zemi a z fáze 250pF), byla by ta druhá sinusovka zase 1870x nižší, ale v zákrytu, bez fázového posuvu.
Jenže 120mV efektivního napětí by ti bylo v praxi asi na nic, tak budeš potřebovat dejme tomu 6V, kondíky tedy v poměru 1:37 naprázdno.

Děkuji za zasvěcené odpovědi.
Na uvedené patvary jsem přišel náhodou při zkouškách wattmetru definovanou zátěží RC, domnívaje se zprvu, že průběhy budou ideální a wattmetr se tak dá snadno otestovat.

Předpokládám, že situaci by trochu zlepšil odrušovací síťový filtr.