Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Stavím spínaný zdroj s spínaným stabilizátorem LM2575.
Zasekl jsem se na cívce (tlumivce) chci si ji vyrobit. Rozhodl jsem se pro cívka s toroidním (kruhovým) jádrem.

Koupil jsem Feritový toroid AMIDON, prům.9.5/prům.4.8x3.2mm, Al=884mH/1000z

Parametry pro výpočty FT 37-77: le=21.5(mm); Ae=7.6(mm2); Ve=163(mm3)

a vypočítal jsem že je třeba 23 zavitů. Viz příloha.

Nevím jaký vodič použit pro tuto cívku, má tect 1A, spinaná frekvence je 53kHz.

Prosím poraďte? Nebo mi napište jinou konctrukci cívky třeba na hríčkovém jádru.[/img][/list]

Většinou se to vine drátem kolem 0.5mm, nějaká ta desetinka navíc neuškodí.

V závislosti na střídě teče tlumivkou několikanásobný proud. Proto nelze použít drát podle výstupního proudu např. 5A/mm , ale je nutno počítat třeba 1 A/mm nebo i méně. Pokud střídu z výpočtu znáš, tak si násobek můžeš odvodit. Jinak vzniknou zbytečné ztráty a účinnost půjde dolů.
Pro lepší účinnost je dobré vodič na cívku složit z několika tenčích drátů. Ty se spolu po délce mírně zkroutí a takovou "licnou" se cívka namotá.

Cefeus ja bych to spočítal viz příloha, ale ten pruměr vodice nevím. To se snad počítá s proudové hustoty, ale jak se to volí to nevím.

jasin píše:V závislosti na střídě teče tlumivkou několikanásobný proud. Proto nelze použít drát podle výstupního proudu např. 5A/mm , ale je nutno počítat třeba 1 A/mm nebo i méně. Pokud střídu z výpočtu znáš, tak si násobek můžeš odvodit. Jinak vzniknou zbytečné ztráty a účinnost půjde dolů.

Tak o tomto tvrzení by se dalo "s úspěchem pochybovat". To jako že ten proud tlumivkou někam uteče, než se dostane do výstupu? Násobek několikrát se dá najít mezi střední hodnotou proudu spínacím prvkem a proudem tlumivkou. Ten rozdíl hradí nulová dioda.

Co se týče vlastní výroby tlumivky, je důležité zkontrolovat, jestli nedochází k přesycení. Potom by se totiž filtrační účinek tlumivky rapidně snížil. Z toho důvodu nevidím mnoho užitku v nepoužití komerční tlumivky na příslušný proud v ceně asi 30-40 Kč.

Včera jsem zkoušel spínaný zdroj s LM2576HVT-ADJ. Při pokusech mi odešly 2 exempláře, aniž jsem udělal něco zakázaného. Odpojil a připojil jsem pod proudem asi 2A odporovou zátěž. Vstupní napětí 58V. A tak tento sr.č v ceně 116 Kč/kus již nechci vidět. Jako zdroj žhavícího proudu bude vlastní konstrukce spínaného zdroje s pořádným FETem.

Možná jsi byl na hranici parametrů.

Já osobně preferuju pouze spínaný zdroje se snímáním proudu tranzistorem (např. emitorovej odpor), jinak se to umí otevřít naplno a pak je veselo...

těchto zdrojů jsem vyrobil docela dost, tahám z nich docela slušné proudy, cívky jsem si namotal sám a zatim jsem neměl sebemenší problém (bezproblému spínám elektromagnety, napájím kamery, ...)

cívky jsem navinul od oka a měřil pomocí generátoru sin. , rezistoru a osciloskopu s tolerancí plusmínusautobus...
LM2576T-ADJ stojí 39 Kč - PS, 69 Kč - GES, 49 Kč - GM

Asi byl. A tohle si nemůžu dovolit, aby mi proražený zdroj odpálil drahou elektromu ve žhavení.

Dnešní toroidní jádra pro tlumivky na zdroje budou mít asi poměrně malou permeabilitu. Tohle byl problém hlavně u hrníčkových jader s velkým Al. Tam se potom musela udělat vzduchová mezera. Stejně bych to zkontroloval, pokud na tom zdroji záleží. Stačí zdroj postupně zatěžovat a kontrolovat průběh proudu tlumivkou. Při přesycení začnou tlumivkou téct proudové špičky, které sice požere kapacita na výstupu, ale se zvlněním jsme rázem někde jinde. Navíc tyto proudové špice již nezvyšují příliš energii mag. pole a ztrácí se účinek přenosu eneregie přes tlumivku. Kdo viděl filtrační tlumivku z elektronkového přístroje, ví o čem je řeč.

edit:
LM2576 stojí míň, ale v provedení HV jsou dražší.

V tomhle případě to chce ještě doplnit snímáním výstupního napětí a tyristor, co natvrdo zastaví měnič a celej zdroj se zablokuje. Běžně to používají např. ve zdrojích, co opravuju pro ultrazvuky. Lepší zablokovanej zdroj než kouř.

Já používám na měniče MC34063, ale u nich budeš muset snížit napájení a použít externí tranzistor.

Pro tyto zdroje se vyplácí koupit original tlumivky.Při změnách proudu
se mění i indukčnost tlumivky /ss sycením/ a to výrobce odzkouší za nás.
Pro správnou funkci se pak předepisuje měřit indukčnost třeba při 10A
/to neumím a jako důchodce už to ani nepotřebuji umět/

Mam postaveny menic s mc34063. Uvst=30V Uvys=5,4V (vystuppne napatie by malo byt regulovane od 5,4v vysie az pokial to pojde)
f=78kHz, odoberany prud max 1,2A (od 100mA-1,2A)

Otazka znie aku tlmivku tam dat. Mal som tam 100uH ale tiekli spickove prudy okolo 6A predpokladam ze je presytena ?

S inou 4mH je to lepsie...ale pri max prude to nieje ono. (a ta hodnota L je divna

Tak ze co stym ...nejake napady rad uvitam pripadne nejaky mali vypocet . DAkujem.

FERYACT píše:Pro tyto zdroje se vyplácí koupit original tlumivky.Při změnách proudu
se mění i indukčnost tlumivky /ss sycením/ a to výrobce odzkouší za nás.
Pro správnou funkci se pak předepisuje měřit indukčnost třeba při 10A
/to neumím a jako důchodce už to ani nepotřebuji umět/

A kde kupuješ hotový tlumivky pro proud 10A či více (kromě těch, co nabízí GES či GME) ?

Když jsem byl ještě v činné službě předhodil mi šéf sto toroidů abych
navinul potřebnou tlumivku.Toroidy jsem rozpůlil na dva kusy./Nakreslil jsem kolem toroidu závit měkkou tužkou a pak 220V závit zahřál až lupnul/
Mezi poloviny jsem vložil distanc cca 1.5 mm a zalil epoxydem.
Vyráběl jsem zdroje 24V 4A,10A.Toroid jsem oisoloval a navíjel.
O vlastnostech feritu můj šéf nic nevěděl,tím pádem ani já.
Systém pokus omyl oprava se dobré dílo podařilo.

Já právě teď potřebuju nahradit jednu "tlumivku" v 1kW PFC, navinutou na jádře E65 z Prametu, též optimalizovanou metodou pokus-omyl-zvětšení mezery-změna počtu závitů, a nejraději bych tam dal něco hotovýho a hlavně menšího. Mám pocit, že je zbytečně velká.