Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Zdravim.
Mám tu na stole 4 rozebrané můstky RLC 10 (vytopené). Jeden jsem vyčistil a chci ho spravit, ale problém je v tom, že skorodovaly pružinky v budících, a proto neukazují, nebo zadrhávají. Nevíte někdo co je tam za měřák, příp. kde ho sehnat? Problém bude asi s nulou uprostřed...

Díky.

P.S. kdyby měl někdo budík k BM366, měl bych zájem.

Jak vidím, zatím nikdo nereagoval.
Tenhle můstek mám někde ve skříni. Koncem týdne bych ho možná zkusil rozdělat a změřit, kolik ten měřáček bere na plnou výchylku. Jinak to asi bude nějaký citlivý galvanometr (resp. mikroampérmetr). Koukám, že u Gesu mají jedině 50uA s nulou uprostřed ( http://www.ges.cz/?page=index&of=1&gcat ... ES07300102 ).
Pokud je ten můstek jinak už funkční, nešlo by místo toho ručičkáče připojit normální multimetr přepnutý třeba na 200uA?

PS: Co je zač ten měřák v BM366?

Měl bych ale ještě jiný dotaz: Má např. tenhle RLC 10 nějaké výhody oproti přímoukazujícím měřičům indukčnosti? Používám něco podobného jako z ARA12/95 (viz. obrázek). Vím, že můstek bude zřejmě přesnější, ale má i jiné výhody (např. pro měření určitých druhů cívek)?

Přímoukazující měřič může při malé jakosti cívky ukázat špatnou hodnotu. Na můstku lze teoreticky vyrovnat cokoliv a nejpřesnější měření bývají můstková. Některé můstky mají možnost zavedení ss předmagnetizace. Jinak můstek nebude mít žádnou výhodu, měření na něm je pomalé metodou iterací.

V RLC 10 by prý měl být speciál, +-30uA. Ale ruku do ohně za to nedám.

Jestli mi to vyjde tak to měřidlo o víkendu změřím (pro zajímavost).

Do teď jsem pořádně o nějaké jakosti cívek ani nevěděl. Tak jsem se poučil : http://www.volny.cz/pjenicek/radio/merq.htm
Pokud jsem to správně pochopil, tak vf cívky (třeba do rádií) je lepší měřit na vyšších kmitočtech.
Při jakém kmitočtu řádově měří ta RLC 10?

Podle popisu přístroje se může pro měření použít i externí zdroj střídavého napětí o kmitočtu 800 - 1000 Hz. Takže to bude asi i kmitočet vnitřního zdroje.

A jo, teď jsem se podíval do návodu- píšou tam o měřicím kmitočtu 800-1000Hz.
Ten měřák s nulou uprostřed má +-50uA. (dneska jsem to měřil).

Ta RLC10 co mám, je asi funkční, akorát tam kdysi odešel ten malý potenciometr, který je zepředu přístroje. Tak tam děda namontoval 2 tahové se spojenýma knoflíkama. Ve schématu je vidět, že je dvojitý (1k + 10k) a píšou tam "speciální průběh" (asi G nebo E).
Vidím, že se ale vždycky používá jenom jeden potenciometr - podle polohy přepínače (ve schématu označen jako R8 a R9). Takže na tom nesejde.


Dokumentace je tady (pokud ji ještě někdo nemá): http://www.radiotechnikatabor.cz/tesla/RLC10.pdf

salzvo píše:Měl bych ale ještě jiný dotaz: Má např. tenhle RLC 10 nějaké výhody oproti přímoukazujícím měřičům indukčnosti? Používám něco podobného jako z ARA12/95 (viz. obrázek). Vím, že můstek bude zřejmě přesnější, ale má i jiné výhody (např. pro měření určitých druhů cívek)?

Můstková metoda obecně přináší některé výhody, ale to se moc netýká zrovna RLC10, na kterém se špatně měří malé hodnoty, zejména L a C. Dobrý přímoukazující měřič dokáže měřit kapacitu s rozlišovací schopností třeba na desetiny pikofaradu. O tom se může můstku RLC10 jen zdát.
U přímoukazujícího měřiče, jehož základem jsou generátory tvořené jednoduchým zapojením s hradly, ovšem bude problémem mj. stabilita kmitočtu.

O té doby, co jsem zjistil, že mi METEX ukazuje na rozsahu 0,4 uF u některých kondů skoro dvojnásobek už přímoukazujícícm měřičům moc nevěřím. Byl v opravě ve značkovém servisu na Pankráci v Praze a stejně s tím nic nesvedli, dělají to prý všechny.

mtajovsky píše:O té doby, co jsem zjistil, že mi METEX ukazuje na rozsahu 0,4 uF u některých kondů skoro dvojnásobek už přímoukazujícícm měřičům moc nevěřím. Byl v opravě ve značkovém servisu na Pankráci v Praze a stejně s tím nic nesvedli, dělají to prý všechny.

Skoro dvojnásobek na rozsahu 400 nF ? Tak tomu moc nevěřím. Metex je sice Korea, ale i tak se mi chyba zdá moc velká. V jaké oblasti kapacit to konkrétně dělá?

Je to zcela jisté. Uvedu příklad: kondenzátor Tesla epoxidový TC191 se jmenovitou hodnotou M15. Proběhne automatické nastavení na rozsah 400 nF a indikovaná hodnota je 290 nF. Pokud přepnu na ruční nastavení rozsahu a nastavím rozsah 4 uF, ukáže se hodnota 0,165 uF. Blbne to jen na rozsahu 400 nF. Metex M-3860M. Jiný kondezátor, konkrétne nějaký starý ruský MP svitek 100 nF zapouzdřený v porcelánu to změří správně. Opravna tvrdí: "Dělají to všechny, nic s tím nenaděláme. Záleží na kvalitě kondenzátoru."

Zajímavé. Je tedy rozdíl v naměřené hodnotě při ruční volbě rozsahu přepínačem a automatické volbě rozsahu? Vypadá to na vliv elektronických spínačů, které jsou použity při automatické volbě rozsahů v kombinaci se ztrátovým odporem kondenzátoru. Ale kondenzátory TC191 zase nebyly snad až tak špatné...

Na tom rozsahu 400 nF to špatně měří i když se nastaví ručně. No nic, už jsem to oželel, ale zpočátku mě to docela sr... na druhou stranu tenhle měřák jsem dostal zadarmo od firmy nový jako odměnu za úspěšnou presentaci návrhu jistého systému automatického měření, kde simuloval digitální čidlo proudu. Už jsem si zvyknul meření rozsahu 400 nF překontrolovat i na rozsahu vyšším. Ovšem, pokud chci mít jistotu, vytáhnu BM498.

mtajovsky wrote:
...kondenzátor Tesla epoxidový TC191 se jmenovitou hodnotou M15. Proběhne automatické nastavení na rozsah 400 nF a indikovaná hodnota je 290 nF. Pokud přepnu na ruční nastavení rozsahu a nastavím rozsah 4 uF, ukáže se hodnota 0,165 uF...

Já tedy v tom citátu vidím velký rozdíl mezi naměřenými hodnotami v režimu auto (290 nF) a v režimu manuál (165 nF), přičemž ta druhá hodnota by vcelku odpovídala tomu 150 nF kondenzátoru...

Já vím. To mě předtím nenapadlo; po chybně změřené kapacitě na rozsahu 400 nF jsem jen ručně přepnul na vyšší. Ale po vašem postřehu, že by mohlo jít o vliv automatického přepínání rozsahu jsem to teď vyzkoušel i na ruční přepnutí rozsahu 400 nF. Je to stejné. Ostatně, ruční přepínání zřejmě nahradí automatiku a vlastní přepínací obvody, které by mohly mít na měření vliv, asi budou stejné.